foto: Wikimedia Commons / Public Domain /Vlak 15. třídy NRZ Garratt č. 417 přijíždí do Thomson Junction
Žádný tunel na britské zlato. Místo poslušnosti přišel vzdor – a páru z lokomotiv vystřídala hrdost.
První království na území Botswany: Mapungubwe a jeho odkaz
Nejstarší stopy o osídlení Botswany sahají do hlubokého pravěku. Prvním doloženým státním útvarem na území dnešní Botswany je království Mapungubwe, jehož centrum se rozprostírá mezi dnešními státy Zimbabwe, Jihoafrickou republikou a Botswanou. Vznik tohoto království se datuje do 11. století našeho letopočtu. Ve 13. století ho vystřídá v pozici dominantního státu v regionu království Velké Zimbabwe. Po jeho rozpadu v 15. století se v pozici dominantní síly v tomto regionu vystřídá ještě několik dalších království. Navzdory tomuto střídání zůstává region poměrně klidnou oblastí. To se však má v následujících letech změnit.
Psali jsme
Základy železniční sítě dnešní Zimbabwe položili Britové. Navzdory složité situaci se železnici v zemi dařilo po celé 20. století. S novým stoletím…
Tswanská náčelnictví a hrozba z Namibie: Proč požádali o britskou ochranu
V 19. století obývají dnešní Botswanu především lidé tswanského původu. Území je tou dobou rozděleno mezi nejméně 8 náčelnictví, která spolu žijí v relativním míru. Tato náčelnictví mají minimálně částečně společnou historii i jazyk. Situace jednotlivých náčelnictví však v této době není ani zdaleka ideální. Bezpečnostní problém leží mimo samotnou Botswanu. V sousední Namibii si vybudují dominantní pozici němečtí osadníci, kteří uvažují o expanzi dále na východ a pozadu nechtějí zůstat ani Búrové, obývající část dnešní Jihoafrické republiky. Dikgosiové (pozn.: náčelníci 8 botswanských náčelnictví) se proto po dlouhých jednáních odhodlají k poněkud překvapivému rozhodnutí.
Psali jsme
Psal se rok 1964 a parní obr Albatros překonal všechny limity – na zkušebním okruhu u Velimi uháněl 162 kilometrů za hodinu. Tehdy…
Cesta k nezávislosti: Od protektorátu k samostatné Botswaně
S žádostí o pomoc, a především ochranu, se obrátí na jinou koloniální velmoc, Velkou Británii. Konkrétně se tak stane v roce 1870. Velká Británie bude nejprve k jejich žádosti skeptická, ale postupně svůj postoj změní. Definitivní rozhodnutí padne v roce 1885, kdy Velká Británie vyhlásí nad územím všech 8 náčelnictví protektorát Bechuanaland. Ačkoli Britové slíbí ochranu, realita bude trochu jiná. Velká Británie se opakovaně pokusí o začlenění protektorátu Bechuanaland do kolonií Jižní Rhodesie (pozn.: dnešní Zimbabwe) či Jihoafrické unie (pozn.: dnešní Jihoafrická republika). Náčelnictví však těmto snahám díky jednotnému a striktně odmítavému postoji k této myšlence odolají.
Status quo bude zachován po několik dalších desetiletí. Změna přijde až na počátku 2. poloviny 20. století, kdy výrazně zesílí hlasy požadující nezávislost protektorátu na Velké Británii. Velká Británie nakonec odsouhlasí požadavek protektorátu Bechuanaland na samosprávu v roce 1964. V roce 1965 se pak konají první demokratické volby v zemi, které vyhraje drtivým způsobem Botswanská demokratická strana, vedená sirem Seretse Khamou. Na konci září 1966 je pak vyhlášena zcela nezávislá Botswanská republika. V roce 1967 je poblíž města Orapa objeveno velké ložisko diamantů, což zemi nasměruje k ekonomické prosperitě.
I v dalších letech se Botswana bude profilovat jako demokratická země. O tom, že je země vedena relativně správným směrem, částečně vypovídá i fakt, že Botswanská demokratická strana zvítězí ve všech následujících volbách. To se změní až v roce 2024, kdy je poražena stranou Deštník za demokratickou změnu (pozn.: v originále Umbrella for Democratic Change). Tato prohra je způsobena především prudkým ekonomickým propadem a skokovým nárůstem nezaměstnanosti především mezi mladými lidmi během posledních několika let. Přitom ještě v roce 2020 byla Botswana hodnocena podle indexu lidského rozvoje po Maroku a Tunisku jako třetí nejrozvinutější africká země. Současný prezident Mokgweetsi Masisi volební porážku přijal a slibuje poklidné předání moci opozici.
Příběh železnice v Botswaně: Od britského protektorátu po vlastní síť
Železniční dějiny se na území dnešní Botswany začínají psát v roce 1893, kdy je založena společnost Bechuanaland Railway Company Limited. Tato společnost je původně založena za účelem vybudování trati z města Mahikeng do města Vryburg (pozn.: obě tato města se dnes nachází na území Jihoafrické republiky). V městě Vryburg se má pak železnice napojovat na železniční síť Kapských státních železnic. Vzhledem k tomuto napojení není překvapením, že je pro vybudování této železnice využít rozchod 1 067 mm, který je již běžně používán Brity v jiných afrických koloniích. Logicky pak s tímto rozchodem bude v budoucnu vybudována celá botswanská železniční síť. Ale nepředbíhejme.
Zmíněná železniční trať mezi Mahikengem a Vryburgem je dokončena v roce 1894 a později bude prodloužena dále na sever do dnešní Botswany. Společnost Bechuanaland Railway Company Limited je následně využita pro vybudování železniční sítě v protektorátu Bechuanaland. První úsek prodloužené železniční trati z Mahikengu směrem do protektorátu je položen v roce 1896. Města Palapye nacházejícího se na východě protektorátu dosáhne železnice o pouhý rok později v roce 1897. Délka železniční tratě mezi městy Mahikeng a Palapye přesáhne 400 km.
wikimedia, public domain
V roce 1897 je zároveň zahájena i dokončena výstavba železniční tratě z města Palapye až do více než 150 km severně vzdáleného města Francistown. Následně je trať prodloužena do téměř 200 km vzdáleného města Bulawayo, nacházejícího se na západě Jižní Rhodesie (pozn.: dnešní Zimbabwe). Na výstavbě železnice v protektorátu pracuje na konci 19. století asi 2 500 zaměstnanců. Jen s podivem zůstává, že téměř 650 km dlouhá železnice mezi Mahikengem a hranicí mezi protektorátem Bechuanaland a Jižní Rhodesií je vybudována za necelý rok a půl. Zároveň je ještě v roce 1899 změněn název Bechuanalandské železniční společnosti na Rhodesia Railways Limited. Jedná se o jeden z pokusů vmanévrovat protektorát do područí jedné ze sousedních britských kolonií.
Historický vůz společnosti Rhodeské železnice v muzeu v Gaborone, wikimedia commons
Záhy však začne většinu tratí kdysi provozovaných Bechuanalandskou železniční společností provozovat společnost Kapská státní železnice, která je však po vzniku Jihoafrické unie v roce 1910 začleněna do společnosti Jihoafrických železnic. Ačkoli se jedná o možná překvapivé rozhodnutí, je celkem pochopitelné. Musíme si totiž uvědomit, že železniční síť na území protektorátu je nepřímo pod správou Velké Británie, která má od železnice ve svých koloniích jediný požadavek: Přispět k co možná nejrychlejšímu a nejefektivnějšímu transportu vytěžených surovin ve vnitrozemí do přímořských přístavů, z nichž mají být pomocí vodní dopravy dále distribuovány do světa. Z protektorátu je nejsnazší převoz surovin do jihoafrických přístavů, a tak je začlenění protektorátní sítě do té jihoafrické logickou volbou.
Stav, kdy se o provoz železniční sítě na území protektorátu dělí společnosti Rhodeská železnice a Jihoafrické železnice, vydrží až do rozpadu protektorátu v roce 1966. V tomto roce je dohodnuto, že provoz železniční sítě na území nově vzniklé nezávislé Botswany převezme společnost Rhodeská železnice, a to alespoň do doby, kdy Botswana vytvoří vlastní železniční společnost. V roce 1973 přichází další velká změna, a to v oblasti pohonu. Doposud dominantní parní pohon je postupně nahrazován dieselovým, což znamená konec parní éry na botswanské železnici.
Železniční spojení s Jižní Rhodesií: Trať do Bulawaya během 18 měsíců
V roce 1974 deklaruje prezident Botswany Seretse Khama zájem o převzetí železniční sítě na území Botswany provozované společností Rhodeské železnice. K realizaci tohoto plánu však budou Botswaně chybět nejen potřebné lokomotivy a vozy, ale především kvalifikovaná pracovní síla. Za účelem odstranění tohoto neduhu je zřízeno ve Francistownu školící středisko.
V převzetí železniční sítě národní společností pomůže Botswaně i řada dalších zemí. Jihoafrická republika a Velká Británie pomohou připravit celkový strategický koncept převzetí, Švédsko zafinancuje nový signalizační a telekomunikační systém, Dánsko poskytne finance na stavbu dílny na lokomotivy a vozy a pozadu nezůstane ani Čína, která se rozhodne poskytnout finanční i technologickou pomoc. Důvody jednotlivých zemí pro pomoc Botswaně při převzetí železnice jsou značně různorodé, od prosté snahy pomoci po vidinu potenciálních zakázek pro firmy, či snahu získat v zemi vliv.
Nákladní vlak společnosti Botswanské železnice, wikimedia commons
Jak britská železnice formovala koloniální Botswanu
S definitivní platností převezme Botswana železniční síť na svém území až v roce 1987 poté, co je v roce 1986 zřízena společnost Botswanské železnice. V následujících letech se Botswana v oblasti železnice zaměřuje především na menší projekty, související s rozšířením železniční sítě do klíčových oblastí země. I po této změně však zůstává botswanská železnice zaměřena především na nákladní dopravu, což potvrzuje i rozhodnutí z roku 2010, které ukončuje provoz osobních vlaků na botswanské železniční síti. Od této koncepce nakonec Botswana v roce 2017 upustí a osobní železniční dopravu v zemi tak opět obnoví. V současné době botswanská železniční síť disponuje pouhými 886 km železničních tratí.
Botswana, wikimedia commons
I ve 21. století vidí Botswana železnici jako jeden z klíčů k prosperitě. V roce 2010 podepisují vlády Botswany a Namibie memorandum o snaze vybudovat železnici Trans-Kalahari Railway, která by spojila obě země. Na vysokém významu tohoto projektu se shodnou hlavní představitelé obou zemí opakovaně v letech 2014 i 2022. Výstavba této 1 500 km dlouhé železnice, která spojí na uhlí bohatou oblast Mmamabula v Botswaně s přímořským městem Walvis Bay, bude zahájena v roce 2025.
Dalším z plánovaných projektů je železniční spojení mezi Botswanou, Zimbabwe
a Mosambikem. Tento projekt si klade za cíl spojit Botswanu a Zimbabwe s plánovaným hlubokomořským přístavem Techobanine, vzdáleným 70 km od mosambického hlavního města Maputa. Výstavba tohoto 1 700 km dlouhého železničního spojení si klade za cíl především výrazně zefektivnit vyvážení uhlí těženého ve východní Botswaně na světové trhy. Součástí projektu je jak výstavba nových traťových úseků, tak i modernizace těch stávajících. Celkové náklady na realizaci tohoto projektu se odhadují na 6,5 miliardy amerických dolarů (pozn.: asi 143 miliard korun).
Další nesmírně důležitý botswanský železniční projekt si klade za cíl zlepšit spojení mezi Botswanou a Jihoafrickou republikou. Jedná se o trať, která by spojila plánovanou uhelnou těžební oblast Mmsmabula s městem Lephalale na severu Jihoafrické republiky. Obě země toto nové železniční spojení vidí jako páteř vzájemného obchodu v budoucnosti. Tento společný projekt společnosti Botswanské železnice a jejího jihoafrického protějšku Transnet vzbuzuje zájem řady zahraničních investorů. Projekt by se měl skládat nejen z výstavby nových železničních tratí, ale i z modernizace několika set kilometrů železnic v Jihoafrické republice. Odhadované náklady na výstavbu této tratě dosahují asi 2 miliard amerických dolarů (pozn.: asi 44 miliard korun).