Mazutka: Z Němky zázrak i monstrum. Sověti výbuchy tutlali

Na papíře to dávalo smysl: mazut místo uhlí, méně práce, větší výkon. Realita ale přinesla výbuchy, smrt a nebezpečí, které sovětští konstruktéři popírali. Mazutka byla stroj na hraně možností.

Tentokrát jsme zabrousili k našim sousedům. V hledáčku naší pozornosti se tentokrát stala parní lokomotiva 555.3008.  Jedná se o jednu z dochovaných parních lokomotiv v provozu na Slovensku, která vznikla v 60. letech.

Mazutka z Němky

Musela být mezi lety 1963 – 1966 z předchozí řady zrekonstruována a přestavena na vytápění mazutem místo uhlí. To se odehrálo právě v době intenzivní potřeby nákladní dopravy. Představovat řadu 555.0 by pro mnohé bylo pověstným nošením dříví do lesa. Z populárních Němek však vznikla náročnou přestavbou jiná řada, konkrétně 555.3, které se začalo říkat Mazutka, konstatuje atlaslokomotiv.cz. 

Mazut místo uhlí – revoluce v parních lokomotivách

„Šlo o dodávku lokomotiv z tehdejšího Sovětského svazu, kde byla také rekonstrukce provedena. Při ní byl odstraněn rošt topeniště, které pak bylo i s popelníkem vyzděno šamotovými cihlami. Do uhláku tendru lokomotivy byla vsazena nádrž, z níž se předehřátý mazut vháněl párou do dvou hořáků v topeništi, kde hořel plamenem podobným velkému autogenu. Do vodojemu tendru byl zabudován přepad, aby váha tendru nepřekročila původní hodnotu,“ popisují technické parametry České dráhy.

150. výročie začiatku prevádzky parných vlakov #Bratislava - #Trnava.
parný rušeň 555.3008 #Mazutka pic.twitter.com/IQutm6p04f

— Martin (@murkom7) May 1, 2023

 

Mezi jejich nesporné výhody patří schopnost dosáhnout díky vyšší výhřevnosti mazutu oproti používanému uhlí, rychleji maximálního tlaku páry a držet vysoký výkon na trati i při obtížných traťových podmínkách, uvádí dále České dráhy.

Technické parametry a výhody Mazutky

Lze konstatovat, že Mazutky jezdily spolehlivě, tahaly velké zátěže, dodržovaly jízdní doby, v létě nezapalovaly lesy ani pole v okolí trati, lokomotivní čety oceňovaly jejich pohotovost v provozu, a zvláště topiči si pochvalovali, že místo dřiny s lopatou obsluhují jen dvě trysky, kterými je mazut rozstřikován do topeniště, kde hoří mohutným jasným plamenem. Ale chybička se vloudila.  

Velkou nevýhodou byla nedokonalá propracovanost systému. Totiž vytápění po technické stránce nebylo zcela bezpečné. Důkazem toho je hned několik nehod se smrtelnými následky. „Je třeba říci, že příčinou byl ve všech případech mohutný proud přehřáté páry, který vniknul do rozpáleného topeniště, kde spolu s tvořícím se generátorovým plynem explodoval a roztrhal topeniště především na straně posádky, kde nebyl protitlak páry,“ osvětluje detaily magazín Železničář.

Příčiny nehod Mazutek a role lokomotivních čet. Sovětské popírání 

První výbuch byl v únoru roku 1964 u stroje z depa Bratislava-východ, další v listopadu roku 1965 u stroje z depa Zdice. Nehod ale přibývalo a Mazutky se stávaly pro některé železničáře postrachem. 

Vyšetřovací komise Ministerstva dopravy označila za příčinu výbuchů nedodržení minimálního stavu vody v lokomotivním kotli. Tedy chybu lokomotivních čet, které na to bohužel doplatily životem – a nemohly se bránit. Každá četa musí stav vody neustále kontrolovat a udržovat vodorysem, jinak může dojít k intenzivnímu přehřátí mohutným žárem mazutového plamene v topeništi, destrukci kotle a jeho výbuchu. Jako jsme byli bohužel svědky.

U jiných lokomotiv, v takovém případě přicházely na scénu tzv. olovníky, které mají při poklesu vody pod minimální stav po svém vytavení uhasit vodou z kotle oheň v topeništi. Předejít tak výbuchu. Jenže to neplatilo pro Mazutky, tam veškerá odpovědnost ležela na bedrech lokomotivní čety. Jakákoliv nepozornost mohla vést k tragickým důsledkům. Nicméně Sověti takové zkušenosti zapírali. „Oficiálně bylo řečeno, že tam k žádným podobným nehodám nedošlo. Byla to lež jako věž,“ uvádí autor na webu Českých drah.

Mazutka dnes: provoz na topný olej a zachování historické hodnoty

Na závěr jen malé historické okénko. Lokomotiva 52 přezdívaná Němka byla vyrobena firmou Škoda v roce 1943. Byla předána Deutsche Reichsbahn. Do Československa se natrvalo vrátila až v roce 1951. Následně prošla zmíněnou rekonstrukcí, pak je  převzaly Československé státní dráhy. Lokomotiva sloužila v depu Bratislava-východ. V letech 1999 až 2011 prošla náročnou opravou do provozního stavu. 29. října 2011 vykonala technicko-bezpečnostní zkoušku a stala se tak jedinou provozní parní lokomotivou na kapalná paliva na Slovensku (je stále nazývána Mazutkou, ale z technických důvodů se v ní topí topným olejem).

Zdroj: ČD, Železničář, atlaslokomotiv