foto: Wikimedia Commons/Bobina řady 140
Legendární lokomotiva Bobina (BoBo) přinesla v 50. letech revoluci na železnici – nahradila parní mašiny, přinesla komfort strojvedoucím a stala se symbolem rozkvětu československých tratí.
Ikona mezi elektrickými lokomotivami Bobina čili BoBo způsobila v 50. letech minulého století revoluci v železničním provozu. V té době československé tratě stále ještě ve velkém brázdily parní lokomotivy, ve kterých strojvedoucí a pomocný vlakový personál museli čelit průvanu, mrazu, špíně a hluku. Oproti tomu tehdy moderní mašina Bobina nabídla pohodlná křesla ve vytápěné a izolovanou kabině – jedinou „nepříjemností“ pro fíru zůstávalo točení kontrolérem a brždění pákou.
Psali jsme
Šlechtična váží téměř sto sedmdesát tun a táhne vagony se stovkami cestujících. „Je to šílený adrenalin a obrovská odpovědnost,“ říká strojvedoucí…
Bobina rychle překonala parní lokomotivy
Nástup Bobiny souvisel s nárůstem poptávky po přepravě surovin pro těžký průmysl i probíhající poválečné elektrifikací tratí. Vzhledem k tomu, že však československé tratě nebyly elektrifikované napětím 3 kV, bylo třeba vymyslet, jak Bobinu otestovat v ostrém provozu. Nejprve proto Škoda ve svém areálu zřídila dvě kusé koleje vybavené trolejemi, kde Bobina absolvovala první zkušební jízdy.
Po dalších testech na trati Plzeň – Praha se mašina vydala na pražský uzel, který však fungoval pouze pod napětím 1,5 kV. První plný zkušební provoz probíhal v Polsku, které bylo již vybaveno tratěmi s napětím 3 kV. V roce 1953 se pak Bobina podívala opět na pražský uzel, jehož část získala provizorně napětí 3 kV. Právě tam Bobina prokázala své schopnosti – dosahovala totiž téměř o 50 % vyšší tažné síly než nákladní parní lokomotiva řady 556.0.
V roce 1953 se československé tratě dočkaly dalšího milníku, a to prvního úseku elektrizovaného soustavou 3 kV (Žilina – Vrútky). Bobina se dočkala své premiéry na této trati 29. srpna 1953, což byl zároveň den Slovenského národního povstání. Na čele lokomotivy se skvěl nápis „Bratrom Slovákom venujú k SNP bratia Češi“.
Jak vznikla přezdívka Bobina?
První Bobiny byly vyráběny už během testování, další kusy však na sebe nenechaly dlouho čekat – do roku 1958 vzniklo celkem 100 ks této legendární lokomotivy. Jednalo se o skříňovou lokomotivu Škoda 12 E, která od tehdejšího provozovatele ČSD získala označení E 499.0 (později 140 nebo také nulková Bobina).
Přezdívka, která lokomotivám tohoto typu zůstala dodnes, vychází z technických specifikací – mašina je vybavena dvěma dvojicemi hnacích náprav (BB), které disponují individuálním pohonem (o), a jsou uložené v otočných podvozcích (’). Dohromady tak dávají zkratku Bo’Bo’, která je zjednodušována jako BoBo či lidově Bobina.
Psali jsme
Lokomotivy, přezdívané Prasátko, se na koleje československé železnice dostaly přibližně před 70 lety. Od té doby poctivě sloužily nejen v depech,…
Renesance Bobin trvala jen krátce
Bobiny zažily svou renesanci v 90. letech, kdy se po rozdělení ČSD potýkaly České i Slovenské dráhy s nedostatkem elektrických lokomotiv. Situaci pomohlo vyřešit krátkodobé opětovné zprovoznění několika nulkových Bobin, které se u ČD objevily v depu Olomouc, na Slovensku zase ve Žilině, Spišské Nové Vsi a Košicích. Archivní snímky z této doby připomínají jedinečné období, kdy se stroje z 50. let vrátily na hlavní tratě.
Brzy na to však Bobiny začaly být nahrazovány modernějšími stroji. S jednou z posledních provozovaných lokomotiv řady 140 se letos v únoru rozloučila společnost Arriva vlaky, a to v návaznosti na zavádění zabezpečovacího systému ETCS na hlavním koridoru. Dopravce již Bobiny systémem vybavovat nebude, proto jí alespoň uspořádal rozlučkovou jízdu z Prahy přes Český Brod a Pardubice do České Třebové.