foto: Wikimedia Commons / Public Domain /Vlak Dánských státních drah, hlavního provozovatele vlaků v Dánsku
Železniční zázrak přetvořil dánskou krajinu a upevnil pouto mezi ním a Evropou. Ponořte se do příběhu výstavby železničních mostů a tunelů, které otevřely nové horizonty pro cestování i obchod. Železniční revoluce změnila nejen Dánsko, ale i jeho místo v Evropě.
Vznik samostatného státního útvaru na území Dánska se datuje do 8. století našeho letopočtu. Postupně se na tomto území bude formovat království, které se bude dlouhou dobu přetahovat se Švédskem o pozici mocnosti číslo 1 na severu Evropy. Během Třicetileté války bude Dánsko v táboře protestantů, protože zde bude již téměř 100letá luteránská tradice. To umožní příliv protestantských vzdělanců z katolických zemí.
Během napoleonských válek se Dánsko postaví na stranu Francie, což pro něj bude mít nepříjemné ekonomické důsledky po jejich konci. Přijde mj. i o svou dlouholetou kolonii Norsko. Posledním krokem, který zformuje tvář novodobého Dánska, bude přijetí ústavy roku 1849, čímž se Dánsko stane konstituční monarchií. Prohraná válka se spojenými vojsky Rakouska a Pruska roku 1864 povede ke ztrátě Holštýnska a Šlesvicka, čímž bude Dánsko definitivně usazeno do svých novodobých hranic.
Počátky rozvoje železnice v Dánsku se datují do 30. let 19. století. Konkrétně do roku 1835, kdy zřídí dánská vláda na popud krále Christiana VIII. komisi, která by měla naplánovat železniční spojení Hamburku a Holštýnského vévodství, jež bude s Dánskem v personální unii. Ta bude dokončena roku 1844. První trať na ryze dánském území bude dokončena roku 1847. Vláda se však v její výstavbě nebude nikterak angažovat. Za tratí, která spojí město Kodaň s 35 km vzdáleným městem Roskilde vybuduje anglická společnost Sharp Brothers and Company z Manchesteru. Lokomotivy, které pro provoz na této dráze Angličané vyrobí, ponesou stylové jméno Ódin (jméno nejvyššího ze severských bohů).
Na další rozmach si železnice bude muset ještě chvíli počkat. Vůli k výstavbě železnice přinese přijetí ústavy roku 1849, které přinese politickou vůli k lepšímu propojení Kodaně se zbytkem země. První železnice na Jutském poloostrově (pevninská část Dánska) bude vystavěna až roku 1862 a spojí Aarhaus s 39 km vzdáleným městem Randers. Během následujících 10 let zažije dánská železnice velký rozmach a bude vyhotovena velká část z páteřních tratí. Do roku 1880 budou všechny hlavní železniční tratě a společnosti v Dánsku odkoupeny státní společností "De Jydsk-Fynske Statsbaner" (doslova: Jutsko-fuenské státní dráhy) a soukromou společností "De Sjællandske Statsbaner". Spojením těchto 2 společností roku 1885 dojde ke vzniku Dánských státních drah (DSB). Tato státní společnost se stane hlavním provozovatelem vlaků v Dánsku.
Další roky se ponesou jednak v duchu rozšiřování sítě, jednak v hávu zavádění dříve jen těžko představitelných novinek. Jídelní vozy, kde se může člověk za jízdy najíst, nebo lehátka, ve kterých se cestující může natáhnout na postel, jsou naprostými senzacemi. Roku 1911 je dokončena výstavba hlavního kodaňského nádraží. Budova, která připomíná spíše palác než stanici, se setká s úspěchem.
První světová válka dánské železnici příliš neuškodí. Severský stát během ní vyhlásí neutralitu, která bude oběma válčícími stranami respektována. V meziválečném období začne Dánsko stejně jako okolní státy s pozvolným upouštěním od parních lokomotiv. Kromě toho zavede i příměstské vlaky, tzv. S-tog. Jejich síť zastoupí na dlouhá léta v Kodani roli metra, které bude vybudováno až roku 2002.
Roku 1935 zahájí Dánsko budování série mostů, které mají výhledově propojit Jutský poloostrov s ostatními dánskými ostrovy a vytvořit tak síť, po níž budou jednotlivé ostrovy propojené i jinak než po moři. První z nich bude Lillebæltsbroen. Bez těžkopádné trajektové dopravy je nyní možné uhánět přes polovinu Dánska dech beroucí rychlostí 120 kilometrů za hodinu. Druhá světová válka už na Dánsko nezapomene. Během německé okupace, která začne roku 1940, bude snížen počet spojů až o 60 % a s jejími následky se bude Dánsko nějakou dobu potýkat.
Po 2. světové válce budou z provozu vyřazovány poslední parní lokomotivy. Nahrazeny budou velmi známou řadou MY, která se ukázala takřka nezničitelnou. Pro dálkovou dopravu budou vyrobeny vlaky Litra MA (Stříbrný šíp), které se v Dánsku budou těšit obrovské popularitě. Byť budou konstrukčně vyrobeny na 160 km/h, dánská infrastruktura nebude tuto rychlost umožňovat. Poprvé bude překonána rychlost 140 km/h na dánské železnici roku 1964. To, že dánská železnice rozhodně neudává tempo západoevropského rozvoje železnic, dokládá i fakt, že až roku 1979 bude rozhodnuto o elektrifikaci hlavních dánských tratí.
První elektrifikovanou tratí v Dánsku bude 46 km dlouhá Kystbanen, která spojuje Kodaň s Helsingorem. Provoz na ní bude zahájen roku 1986. Vlaky na ní budou tahat lokomotivy Litra EA. Nesmírně důležitým krokem pro železnici je otevření mostu Storebæltsforbindelse přes Velký belt, který dokončí síť mostních propojení významných dánských ostrovů. Roku 1994 budou v rámci postupující elektrifikace nakoupeny soupravy Litra IR, které se stanou svým specifickým tvarem ikonickými.
Psali jsme
V Anglii to všechno začalo s horníky a dřevěnými kolejemi v 15. století. Od nich se přes parní lokomotivy dostali až k moderním…
Roku 1997 je podle směrnice EU vytvořena společnost Banedanmark, která bude spravovat železniční infrastrukturu vlastněnou Dánskem. DSB se bude starat jen o provoz vlaků. Pro ekonomiku a cestovní ruch je nesmírně důležité dlouho připravované spojení Kodaně se švédským Malmö. Tento megaprojekt se bude skládat ze 3 částí: tunelu Drogden, který vede pod mořem, umělého ostrova Peberholm, kde tunel dosáhne hladiny moře a mostu přes Flinterenden. Kromě železničního spojení bude vybudována i dálnice. Železniční linka Øresund bude otevřena 1. července 2000. Most povede k prudkému nárůstu dopravy mezi Dánskem a švédským regionem Skåne. Během prvního roku budou cestovat vlakem přes Øresund více než 4 miliony cestujících. To je výrazně více než se očekávalo a od té doby doprava ještě poroste. Samotný most se navíc stane i turistickou atrakcí.
V dalších letech je v Dánsku dokončena elektrifikace a dojde k modernizaci tratí. V rámci ní bude zvýšena rychlost na vybraných tratích na 200 km/h a budou budovány nové tratě. První vnitrostátní dánská trať, která této rychlosti dosáhne, bude otevřená roku 2019. Tato trať spojuje Kodaň s městem Ringsted. Následovat budou tratě další. Cílem, který by měl být dosažen po roce 2030, je síť, která spojí velká dánská města rychlostí 200, respektive 250 km/h. Další významný projekt je společný s Německem. V rámci něho by měla být propojena Kodaň s německou spolkovou zemí Šlesvicko-Holštýnsko. Součástí projektu má být 18,2 km dlouhý tunel Fehmarnbelt, který je nejdelším ponořeným tunelem na světě
pro vozidla i vlaky. Investici 3,5 mld eur má z části pokrývat i EU. Cílem je dokončení projektu do roku 2029.
Zdroje: DSB; RailTech