foto: Wikimedia/Erik Swierstra / public domain/Parní vlak /lokomotiva v Nizozemsku
Kdo by tušil, že první vlak mezi Amsterdamem a Haarlemem odstartuje revoluci? Holandská železnice zažila divoký vývoj. Od skeptiků, kteří vlaky považovali za ďáblův nástroj, až po elektrifikaci a moderní rychlovlaky. Dnes nizozemské vlaky jezdí rychlostí až 300 km/h a pohodlně vás dopraví třeba do Paříže nebo Londýna.
První krůčky
Historie železnice v Nizozemsku se začíná psát v 1. polovině 19. století. V tomto období vznikají první železniční tratě na starém kontinentě. Podobně jako v okolních zemích se i v Nizozemsku podaří umlčet hlasy železničních skeptiků, kteří v nich spatřují buď ďáblův nástroj, anebo jen nechtěnou konkurenci na trhu. Železnici v Nizozemsku bezesporu nahraje i fakt, že se začnou stavět první železniční kilometry v sousední Belgii či Prusku, jak uvádí server Ns.nl.
Ekonomicky vyspělé protestantské Nizozemsko si nemůže dovolit dát svým evropským konkurentům jakoukoli potenciální výhodu, a tak se nizozemský král Vilém I. rozhoduje dát i na nizozemském území železnici zelenou. Navíc příslibem státních investic do železniční sítě povzbudí váhající soukromníky k investici do nizozemské železnice.
Psali jsme
V České republice patří Choceňský tunel k nejzachovalejších a zároveň k nejstarším stavbám. Tento tunel je záhadný a ukrývá v sobě…
První konkrétní krok na sebe nenechá dlouho čekat. Když roku 1835 schválí vláda soukromou iniciativu k výstavbě železniční tratě mezi Amsterdamem a 20 km vzdáleným Haarlemem, je jasné, že železničním tratím v Nizozemsku pšenka pokvete. O pouhé 2 roky později navíc král dovolí vznik první železniční společnosti Hollandsche IJzeren Spoorweg Maatschappij (HIJSM). Ta bude provozovat vlaky nejen na trati Amsterdam-Haarlem, která bude dokončena roku 1839, ale bude i budovat úseky další.
Tato soukromá společnost však nedokáže naplnit očekávání, Vždyť v roce 1860 bude vybudováno pouhých 325 km tratí. Proto vláda rozhodne o vybudování státní železniční sítě. K tomu bude sloužit i nově založená společnost Maatschappij tot Exploitatie van Staatsspoorwegen (SS). Tento krok se ukáže jako šťastný, neboť se výstavba železniční sítě značně urychlí. Již roku 1885 bude síť disponovat 2 610 km tratí a okolo roku 1900 bude síť prakticky dokončena.
.png "Mapa trati HSL-Zuid/wikimedia/SergioGeorgini/public domain")
Psali jsme
Muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka plánuje na třetí červencový víkend netradiční zážitek pro fanoušky železnice. V areálu muzea…
První světová válka bude k nizozemským železnicím na rozdíl od té druhé shovívavá. Za to může Nizozemsko vděčit především své poloze, neboť se na rozdíl od Belgie nenachází přímo mezi Francií a Německem, a tak nemá žádná z válčících stran důvod porušit nizozemskou neutralitu. Největší železniční událostí během tohoto vojenského konfliktu bude výrazné sblížení společností HIJSM a SS, které spolu budou kooperovat pod názvem Nederlandsche Spoorwegen (NS). Tato spolupráce postupně povede až k úplnému sloučení obou společností v roce 1938 pod již zmíněným názvem Nederlandse Spoorwegen (NS). Její akcie bude vlastnit stát.
Blesková elektrifikace
To, co odpustí Nizozemsku 1. světová válka, si nejen na železnici vyžádá ta druhá. Bilance bude katastrofická, poničeno bude více než 60% železniční sítě, 220 mostů a nespočet vlakových souprav. Poválečnou obnovu sítě, se kterou jí pomůže americký Marshallův plán, spojí Nizozemsko jako většina okolních zemí s elektrifikací sítě. V tomto ohledu se Nizozemsko rychle vypracuje do role průkopníka. Rychlost na většině tratí bude atakovat 130 km/h a poslední parní lokomotiva zajede definitivně do železničního muzea v roce 1958.
Následující léta se ponesou ve znamení souboje o cestující se silniční dopravou. Nové konkurenci zvládne železnice bez katastrofálních problémů konkurovat i díky vládní pomoci, která v 70. letech přinese železnici nový impulz. Stát se bude stále více přiklánět k podpoře železnic především díky její šetrnosti vůči životnímu prostředí. Za tímto účelem představí nizozemská vláda roku 1988 plán Rail 21, z něhož bude nakonec realizována především výstavba spojení mezi Rotterdamem a Německem (Betuweroute), což bude vůbec první tratí s výhradním provozem ETCS v Evropě, a dále vysokorychlostní trať mezi Amsterdamem a Belgií (HSL-Zuid), na níž budou vlaky dosahovat rychlosti až 300 km/h.
Psali jsme
Zejména v letním období je nejlepší čas pro objevování a cestování. V České republice je mnoho krásných míst spojených s železniční…
Železnice 21. století
Na přelomu století rozhodne nizozemská vláda o udělení výrazně větší volnosti pro společnost NS, které povede i v důsledku tlaku Evropské Unie ke vzniku společnosti ProRail v roce 2003, jež se bude starat o nizozemskou infrastrukturu. V následujících letech se vláda rozhodne k výraznému zvýšení investic do infrastruktury, která nevyhovuje počtu přepravovaných cestujících. To však půjde ruku v ruce se zvýšením poplatků vybíraných od dopravců, kteří zvednou ceny jízdenek. V rámci tohoto rozhodnutí se nebude investovat pouze do zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti železnice, ale zároveň bude na řadě tratí navýšena rychlost až na 160 km/h.
Strategie se nakonec ukáže jako úspěšná, dojde ke zkrácení jízdních dob, v důsledku čehož se na trať vejde více vlaků, což povede k nižším intervalům mezi spoji. Roku 2007 navíc NS zefektivní jízdní řády, k čemuž pomůže i zavedení dvou kategorií vlaků: zastávkový Sprinter a dálkové InterCity. Následující roky se ponesou především ve snaze co nejvíce zpříjemnit zákazníkům cestu, ať už síťovými jízdenkami nebo pohodlnějším vybavením vlaků.
Cílem, jehož se podaří dosáhnout, je integrovaný systém. Ten nabídne cestujícím mj. možnost se snadno pohybovat veřejnou dopravou, aniž by museli používat samostatné jízdenky na vlak, metro, tramvaj nebo autobus. Pro další roky zvolí NS strategii Tří P (people, planet, profit). Zároveň bude Nizozemsko pracovat na zrychlení mezinárodní přepravy, především ve směrech na Kolín nad Rýnem, Frankfurt, Brusel, Paříž a Londýn. Jak rychle se Nizozemsku podaří tyto plány naplnit, je otázka času
Zdroj: Ns.nl