foto: České dráhy / public domain/Vlak České dráhy
Dlouho pracoval jako hasič z povolání, ale jeho srdce ho vždy táhlo k vlakům. Od dětství se o ně zajímal a nakonec se mu splnil sen stát se strojvedoucím. V našem článku se dozvíte, jaká byla jeho cesta za jeho životním snem.
V rozhovoru pro Magazín Železničář Českých drah strojvedoucí Aleš Novák, který vystudoval svůj vysněný obor, uvedl, že nejprve pracoval jako hasič z povolání. Brzy však zjistil, že by raději vykonával jiné povolání – chtěl být strojvedoucím. Toto pracovní místo považuje dle svých slov za skvělé rozhodnutí. Rozhovor probíhal na trati, kde Aleš právě začínal svou pondělní odpolední směnu.
Dále se také zmínil, že provoz jeho směny funguje převážně v noci, proto je cesta klidná, až prý na části jako je Karlštejn, kde mají přednost osobní vlaky. „Mě to baví a nepravidelný režim mi vyhovuje. Nejsem ani zařazený v žádném turnusu, jezdím takzvaně letmo směny, které získávám dle toho, jak se vyskytnou ad hoc vlaky, tedy pevně nestanovené, případně jak kdo onemocní. Ta pestrost se mi líbí,“ řekl strojvedoucí.
Dále se zmínil, že jeho snem bylo být hasičem anebo strojvedoucím. Oba sny si během let splnil. Vystudoval gymnázium a po něm pak Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu v Ostravě, Katetru techniky požární ochrany. Jako hasič pracoval po dobu dvaceti let na stanici v Brně. Během této doby se vypracoval na pozici velitele směny. Svěřil se také, co všechno zažil: „Byla toho za ta léta opravdu spousta. Z pohledu veřejné dopravy si pamatuju tragickou srážku tramvaje s autobusem v brněnských Obřanech někdy v roce 2002, tam tehdy bylo hodně zraněných a řidič tramvaje nehodu nepřežil. To byl jediný zásah, kde se drážní doprava výrazněji prolnula do mé předchozí práce. Většina nehod, ke kterým jsme vyjížděli, byla samozřejmě silničních.“
Psali jsme
Francouzská železniční síť je vzorem pro mnoho evropských států včetně Česka. Důkazem je i stále užší spolupráce Správy železnic s SNCF. Jak tato…
Dále říká, že od mala ho to táhlo k železnici a zajímal se o literaturu i modelování. A že až teď zjistil, že praxe v oboru je úplně jiná než mít o tento obor zájem. V rozhovoru také odhalil, že nejsložitější pro něj bylo naučit se velmi rozsáhlou předpisovou soustavu. „Přestože jsem vysokoškolák z technického směru, i ve svém předchozím zaměstnání jsem řešil různé bojové řády, předpisy a podobně, musím přiznat, že drážní předpisy mi dávají zabrat. Myslel jsem si, že zrovna v předpisech nebudu mít problém, ale je potřeba říct, že to je velmi náročné,“ uvedl.
Od začátku své kariéry měl jasno v tom, zda se rozhodne pro osobní anebo nákladní dopravu a k té měl odjakživa blíž. Jeho vizí bylo jezdit s lokomotivou, takže mu bylo hned jasné, že nákladní doprava bude pro ně to pravé.
Zdroj: Magazín Železničář Českých drah