foto: Wikimedia Commons / Public Domain /Viadukt v úseku Krásný Jez – Horní Slavkov-Kounice (2010)
Kdysi romantická železniční spojnice mezi Loktem a Horním Slavkovem dnes připomíná jen stín své slávy. Koleje zarůstají, mosty mizí a poslední vlak tu projel už v roce 1997. Přesto trať oficiálně existuje jen na papíře – stále je ve výluce. Proč stále není zrušená? A má ještě šanci na návrat?
V našem seriálu zaniklých tratí jsme nyní zabrousili do Karlovarského kraje. Podívali jsme se na spojnici Karlových Varů a Mariánských lázní. Konkrétně mluvíme o trati číslo 144 mezi zastávkami Loket - Předměstí a Horní Slavkov – Kounice. Jedno na ní je zvláštní, od ostatních zaniklých tratí, dlouhodobě funguje v režimu výluky. Vlaky tam ale nejezdí už od roku 1997.
Historie trati č. 144: Od výstavby po úpadek
Stavební počátky trati se datují do roku 1899, kdy se začala budovat spojnice mezi Krásným jezem a Loktem. Trať vznikla jako prodloužení nejstarší lokálky na území českých zemí Nové Sedlo - Loket. Vlaky se na trati rozjely pouhé dva roky od zahájení prací. Nutno podotknout, že patřila mezi nejromantičtější úseky české železnice. Proto značná část veřejnosti volala po jejím znovuprovoznění. „Možná je moje myšlenka trochu hovadná, ale věřím, že trať se podaří znovu obnovit,“ řekl odborník a turista v jednom.
Psali jsme
V srdci Železných hor leží pozůstatky trati, která byla kdysi klíčová pro těžbu vápence i přepravu pacientů do lázní. Dnes už je její příběh téměř…
Dnes ale vidíme, že realita je trochu jinde. Na tiskové konferenci Drážního úřadu týkající se plánu a výzev na rok 2025, na které byl RAILTARGET přítomen, jsme se mimo jiné dozvěděli, že právě trať Horní Slavkov – Kounice – Loket předměstí je aktuálně v řízení o přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy. Řízení aktuálně probíhá. Ministerstvo dopravy se o zrušení dráhy pokoušelo neúspěšně už v roce 2010.
Těžba uranu a její dopad na železniční dopravu
Ale zpět k tématu. Trať fungovala jak pro osobní, tak nákladní dopravu a díky její horské povaze smělo jezdit 30kilometrovou rychlostí. Využívali jak turisté, tak měla i strategický význam. V okolí Horního Slavkova se začal těžit uran a ruda se následně dopravovala po železnici. Rozvoj těžby uranu začal od roku 1946. To vedlo k přerušení přirozených cest, což se nepochybně promítlo i do změny lidských osudů, ale i změny tváře celého kraje.
Po roce 1938 pak přešla trať pod Říšské dráhy. „Traduje se, že když po Mnichovu čeští železničáři Loket opouštěli, vzali s sebou i klíče od všech výhybek,“ uvádí se v reportáží iDnes.cz. Zajímavostí také je, že trať sloužila bez oprav 50 let. Poprvé byla rekonstruována kolem roce 1950 právě kvůli uranu.
Provoz loketské trati zastaven v roce 1997, stále ale formálně existuje
Její stav se ale postupně rapidně zhoršoval. Mračna se nad ní začala stahovat v roce 1997, kdy byl na trati okamžitě zastaven provoz. Poslední vlak vyjel 31. května. Náhradní dopravu převzaly autobusy a úsek, který je dlouhý 15 kilometrů tak začal vesele chátrat. „Vlaky na ní nejezdí už více jak 25 let a koleje dokonce místy chybí. Trať ale není zrušená, byla na ní zavedená dlouhodobá výluka,“ zaznívá dále v reportáži iDnes.cz. V roce 2006 byl obnoven provoz do zastávky Loket-předměstí.
Psali jsme
RAILTARGET prozkoumal další zaniklou trať. Tentokrát se vydáváme do míst, kde se čas zastavil. Trať z Křimova do Reitzenhainu pamatuje těžbu…
Rozkradené koleje a zmizelý most: Loketská dráha v troskách
Je ale jasné, že 25 let bez provozu si musí vybrat svoji daň. „Část kolejiště je rozkradená, došlo k odcizení mostu,“ nastínil Zdeněk Fojtík z Hospodářské rady Sokolovska. Osud chátrání se však vyhnul tamějším tunelům, které i bez údržby byly dlouho stále v dobrém stavu.
Unikátní viadukty a železniční stavby na trase
Pojďme se také blíže podívat na to, jakým územím trať procházela a co ji lemovalo. Koleje vedly přes čtyři kamenné viadukty. Loketská dráha šplhá i do Slavkovského lesa. Například obloukový viadukt, který se klene nad silnicí vedoucí na Krásno tvoří dominantu Horního Slavkova. Nutné podotknout, že se jedná o unikátní dílo železničního stavitelství. „Ta vznosnost, ta ztepilost, ta krása,“ komentuje v historickém dokumentu České televize turista a odborník.
Ten se na chvíli zastavil i u výhybky a návěstidla. „Vždycky za smrákání lampář přišel, rozsvítil petrolejku a jak se nádraží propadalo do tmy, začalo svítit mnoha světýlky. Lampy čadily a nad kolejemi se vznášela vůně petroleje,“ popisuje dřívější události. Došel i do zastávky Horní Slavkov. Kde za sklem bylo možné si přečíst, že provoz železniční stanice je dočasně zastaven. A také upozornění, že vstup je zakázán všem, co nekonají ani službu ani dozor. „Ale je tady více důležitých informací. Jako například miluju Lukáše, jsem zhulenej,“ říká žertovně.
Když jsme u tohoto města nacházející se v okrese Sokolov, byla by škoda závěrem opomenout, že tím, že dráha obkružuje Horní Slavkov od jihozápadu, lze na místě zahlédnout i kostel sv. Jiří. Který se datuje do první čtvrtiny 16. století a vznikl jako mohutnými valy obehnaná pevnostní stavba bránící bohaté město, které se obávalo nájezdu Turků.
Psali jsme
Stalinův sen, vězeňská noční můra. Ano, řeč je o mrtvé trati. Uprostřed nehostinné sibiřské tajgy se nacházejí pozůstatky opuštěné železnice.…
Řada spolků i jednotlivců se dlouhá léta snaží, aby dlouhodobá výluka na trati skončila a na koleje se vrátily vlaky. Drážní úřad má na stole řízení o přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy. Tak uvidíme.