Testujeme Baltic Express: Z Prahy do Gdaňska rychle, ale pivo za stovku

Reportáž. Nic není bez problémů, a to ani nový Baltic express, na kterém se reklamami nešetří. Předražené pivo, ale milí personál a cestující. Stojí cesta opravdu za to? Pojďte nahlédnout do vagónu Baltic expresu a podívat se, jak cesta probíhá.

Baltic express v praxi

České dráhy ve spolupráci s polským PKP Intercity vytvořily rychlejší vlakové spojení mezi Prahou a Gdyní. Jedná se v podstatě o čerstvou novinku, jelikož linka byla spuštěna 15. prosince minulého roku. Vlakový spoj nese název Baltic express a jedná se o opravdovou senzaci. Pokud často cestujete vlakem, upoutávky na nový spoj, jste určitě nemohli minout. Například v Praze na Hlavním nádraží je najdete na každém kroku. Díky Baltic expressu se tak doba jízdy zkrátila o neuvěřitelné čtyři hodiny.

Samozřejmě i my v redakci jsem byli zvědaví, jestli je Baltic express opravdu taková senzace, a tak se vydáváme 30. prosince na cestu do Gdaňsku. K našemu dobrodružství jsme využili další novinku, a to jízdenky Interrail Pass. Pojďte se mnou nahlédnout do vagónu Baltic expresu a podívat se, jak cesta probíhá.

Z Prahy do Kolína ve starém

Moje cesta začíná v Praze, zatímco kamarádka se ke mně přidá až v Ústí nad Orlicí. Je potřeba si zakoupit místenky s předstihem, jelikož je spoj často vyprodaný. Při odchodu z hlavní haly chci zjistit, v jaké části soupravy najdu vagón 349, ve kterém mám zarezervované místo. Pro mé překvapení aplikace Můj vlak ukazuje vagóny s číslem 700. Při pohledu na vlakovou soupravu, hned chápu, co má jiné řazení znamenat. Místo klasických vagónů, které jsou na této trase, na nás čekaly vagóny staré. Jak lze přepokládat, cestující se zmateně ptají průvodčího, kde mají místenky. Mezi zmatené cestující patřím i já. Průvodčí ale ochotně všem sděluje informaci, že souprava jede jen do Kolína.

Lekla jsem se, že tímto pojedeme dalších osm hodin. Jsem ale ráda, že tomu tak není. Mnoho lidí stará souprava ale mate, a to především cizince. Polskému páru vysvětlují, jak bude cesta probíhat. K nim se přidali také manželé z Japonska. Pražské nástupiště opouštíme v 10:51. V Kolíně celý vlak přestupuje do jiné soupravy, která už na nás čeká na protější koleji.

Řízek ani pivo není problém. Jídelní vůz má vše

Cesta probíhala v poklidu. Z české strany vyjela lokomotiva a čtyři vagóny pro cestující. Očekávala jsem jídelní vůz, ten byl ale připojen až v polské Vratislavě spolu s dalšími šesti vagóny. Ve tři hodiny odpoledne, kdy byla možnost zaplnit si něčím žadulek, se vydáváme na průzkum jídeláku. Menu nabízí opravdu všechno, od snídaně až po dezerty. Jídla jsou připravena přímo ve vlaku, a tak můžu vychutnat čerstvou kuřecí tortilu. V hlavě mám také polské pivo. Když ale vidím, že stojí skoro stovku, nechám to plavat.

Dlouhou cestu zkracují milí cestující i hraní karet

Musím říct, že lidé jsou ve vlaku velmi milí a chtějí si povídat. V jídelním voze si k nám přisedá pán, který na cestu vyrazil z Pardubic. Jede na Silvestr navštívit svého stýce s manželkou. Líbí se mu, že je cesta díky Baltic expressu o dost rychlejší. Po cestě se také seznamujeme se slovenským studentem Matějem, který je v Gdaňsku na Erasmu. Tady se ale radost z rychlosti nového spoje vytrácí, jelikož je podle něj organizace stále lehce zmatená, a to především z polské strany. Jinak si myslí, že se jedná určitě o posun vpřed. Cestu máme dlouhou, a tak si ji krátíme hraním žolíků a prší. V půl osmé večer vystupujeme v cílové stanici. Musím vyzdvihnout, že na tak dlouhé cestě jsem očekávala velké zpoždění, ale Baltic express nabral pouhých deset minut.

 

🇵🇱🚄🇨🇿 Oficjalna inauguracja połączenia Baltic Express na trasie Praga - Gdynia.

📸fot. @w_stobba /IAR pic.twitter.com/jLOHTVnR1m

— Polskie Radio (@polskieradiopl) December 15, 2024

 

 

 

 

 

Cesta zpět a jeden problém za druhým

Při návratu zpět do Česka opět využíváme Baltic express. Tentokrát se to ale neobejde bez komplikací. Přijíždíme do stanice Strzelin, kde přesedáme na náhradní autobusovou dopravu. V aplikaci Můj vlak jsem se o výluce nedozvěděla, jelikož jsme byli mimo české území. Jedeme zhruba půl hodiny k nádraží Kamieniec Zabkowicki. Pospícháme do vlaku, abychom si zabrali místa, jelikož jedeme bez místenek. Po pár minutách přichází průvodčí a celému vlaku oznámí, že jsme špatně a musíme opět na autobus.

Pro naše překvapení se vracíme do stanice Strzelin, ze které jsme původně vyjeli. Na soupravách je uvedena jako cílová stanice Praha, lokomotiva je ale směrem zpět do Gdyně. Když se ptáme ostatních cestujících, nikdo nám nerozumí. Česky ani anglicky. Naštěstí blízko nás sedí Češka, která nám potvrdí, že vlak jede zpět do Gdyně. Nedá se nic dělat. Vysedáme a hledáme nejbližší spoj, který můžeme využít. Naštěstí za dvacet minut jede osobní vlak do Lichkova, odkud plánujeme jet do Ústí nad Orlicí a následně do Olomouce.

Z Baltic expressu do osobního vlaku a autobusu

Nasedáme do osobáku, ve kterém máme strávit zhruba hodinu a půl. Sundáme si bundy a paní průvodčí oznamuje, že na další stanici opět přesedáme na náhradní autobusovou dopravu. V Bialém Kosciolu ale žádné autobusy nejsou a na jejich příjezd čekáme zhruba dvacet minut. Pro naše překvapení přijíždí pouze jeden, do kterého se všichni nevejdeme. Mladá slečna, která rozumí anglicky, mi vysvětluje, že přijede ještě jeden autobus. Bohužel nikdo neví kdy.

Myslíme si, že opět popojedeme pouze do další stanice, kde přesedneme do jiného vlaku. Opak je ale pravdou. Autobusem jedeme celou cestu až do Miedzylesie. Jelikož potřebujeme až do Lichkova, musíme přestoupit do dalšího autobusu, který nás odveze na lichkovské nádraží. K našemu štěstí měl další spoj Baltic expresu zpoždění, a tak jsme se s ním svezly do Ústí. Na cestu do Olomouce využíváme službu Leo expressu. Plánovaně jsme měly do Olomouce dorazit v 17:36. Díky všem komplikacím jsme na nádraží vystoupily lehce před desátou. Cesta zpět tak nebyla nejveselejší, ale alespoň se budeme mít čemu v budoucnu zasmát.

Zdroj: RAILTARGET