Slovensku hrozí zmrazení miliard z EU. Ohroženy jsou projekty v dopravě

Evropská komise rozhoduje o zastavení unijních peněz pro Slovensko kvůli porušování demokratických principů, konkrétně rozpuštění elitní prokuratury ÚSP. Ohrožené jsou miliardy eur z fondů, které zásadně ovlivňují dopravní infrastrukturu a další veřejné investice. Slovensko by se tak mohlo připojit k Polsku a Maďarsku, které již podobným sankcím čelily.

Komise se zjevně chystá prezentovat právní konstrukci, podle které zrušení speciální prokuratury znamená přímé oslabení dohledu nad možnou korupcí v čerpání unijních fondů. Mluvčí Evropské komise (EK) řekla, že EK analyzuje nedávné reformy na Slovensku a posudek brzy zveřejní.

Podle zdrojů redakce RAILTARGET řízení zahájí ještě dosluhující Evropská komise, která už ale bude potřebovat souhlas nové předsedkyně Ursuly von der Leyen. Není sice jisté, zda Komise v novém složení bude chtít v řízení pokračovat, nicméně v těchto záležitostech lze spíše očekávat pokračování a vleklá jednání se slovenskou stranou.

Slovensko by se tak po Maďarsku a dočasně i po Polsku stalo další členskou zemí, která by reálně pocítila zmražení prostředků. Evropská komise od roku 2021 podrobila této proceduře Polsko, rovněž kvůli nedostatečnému dodržování principů právního státu a rovněž za dílčí reformu soudnictví.

 

Zmražení financí se dotklo zejména prostředků z Národního plánu obnovy, který s podmínkami přínosu v kýžené dekarbonizaci Polsko směřovalo zejména do železničních dopravních projektů, modernizace vozového parku nákladní a osobní železniční dopravy.  Fond Národního plánu obnovy Polsku uvolnila Evropská komise krátce po ustanovení vlády Donalda Tuska. Spokojila se přitom s konstatováním, že nová vláda poskytuje sama o sobě dostatečnou záruku, že změny práva půjdou správným směrem a odstraní nesrovnalosti. Kritikové z polské vládní strany včetně jejího předsedy Jaroslawa Kaczyńského poukazovali na to, že tento postup nasvědčuje tomu, že postup Evropské komise byl politicky motivován, protože ve skutečnosti o soudní reformu v Polsku nešlo.

Cílem byla podle nich konfrontace s neoblíbenou vládou Práva a spravedlnosti a podpora opozice. Podobná situace může vzniknout na Slovensku. Konkrétně hrozí zmražení značné části zatím nečerpaných prostředků slovenského Národního plánu obnovy (2,7 mld. EUR), ale i budoucích tranší do operačních programů z fondů soudržnosti (12,8 mld. EUR). EU se zkušeností s Polskem a s Maďarskem v mezi čase posílila svoji právní pozici v možnosti zastavit čerpání prostředků o nařízení na ochranu rozpočtu, které obsahuje povinnost chránit finanční zájmy EU.

V roce 2022 zablokovala EK Maďarsku dočasně 22 mld. EUR z kohezních fondů, dokud nesplní podmínky nezávislosti justice, akademické svobody, práva LGTBQ+ komunity a azylového systému.

Agentura Bloomberg uvedla, že 80 % všech veřejných investic na Slovensku je opřeno o unijní financování. Jako první z Evropské komise tento možný sankční postup vůči Slovensku avizovala v lednu 2024 komisařka Jourová.

Zdroj: Bloomberg; Evropská komise; RAILTARGET