foto: Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0/Metro Anděl – vestibul
Moskevská, Fučíkova nebo Družby. Bývalé názvy některých stanic pražského metra ukazovaly, že nová podzemní dráha neměla funkci jen dopravní, ale i politickou. Celkem dvanáct zastávek se krátce po revoluci dočkalo přejmenování. Názvy, které známe dnes, jsou praktičtější a nedýchá z nich komunismus.
V Praze se řeší pojmenování stanic nového metra D. Názvy jako Nusle, Nemocnice Krč nebo Libuš mluví vcelku samy za sebe a nepotřebují bližší vysvětlení. Není v tom přece žádná věda. Metro zastaví u krčské nemocnice, tak se podle ní, pro přehlednost, bude jmenovat i stanice. Ne vždy ale měly zastávky pražského metra logické značení. Pro komunisty byla ideologie důležitější než praktičnost. Kdo proto v době před rokem 1989 nejezdil pražským “krtkem” často, mohl být ze stanic Gottwaldova, Budovatelů nebo Kosmonautů pěkně zmatený.
Počátky metra v Praze
První úsek metra u nás byl otevřen symbolicky 9. května 1974, v den výročí osvobození Prahy Rudou armádou. Tehdy mohli pražané jezdit podzemní dráhou jen mezi Kačerovem a Sokolovskou, dnešní Florencí. O čtyři roky později se rozjelo metro A a v roce 1985 se přidala i linka B. Průběžně se otevíraly nové úseky na všech trasách.
Na sklonku komunistického režimu bylo v provozu 32 stanic metra - pokud počítáme přestupní jako jednu stanici. Byly mezi nimi dnes známé Karlovo náměstí, Národní třída, Vltavská nebo Flora. Dvanáct z nich se ale dočkalo přejmenování. Jména prvního rudého primátora Vacka, nebo komunistických hrdinů Julia Fučíka a Jana Švermy už prostě v rodící se demokracii neměla své místo.
Přejmenované stanice:
Linka C
- Fučíkova – Nádraží Holešovice
- Sokolovská – Florenc
- Gottwaldova – Vyšehrad
- Mládežnická – Pankrác
- Primátora Vacka – Roztyly
- Budovatelů – Chodov
- Družby – Opatov
- Kosmonautů – Háje
Linka A
Linka B
- Moskevská – Anděl
- Švermova – Jinonice
- Dukelská – Nové Butovice
Zlomové datum nastalo 21. února 1990, kdy došlo ke hromadnému přejmenování inkriminovaných stanic metra a s nimi i řady náměstí a ulic. Kromě jmen komunistů bylo na čase nahradit i idelogií zbarvené názvy stanic Budovatelů, Družby, Kosmonautů nebo Mládežnická. Nová pojmenování odpovídala názvům daných pražských čtvrtí, tedy Chodov, Opatov, Háje a Pankrác.
Leninova musela dostat nový název i proto, že dříve stejnojmenná ulice byla nově Evropská. Stanice se tedy dočkala překřtění na Dejvickou. Podobně se nynější Vyšehrad původně jmenoval Gottwaldova, a to podle mostu Klementa Gottwalda, který dnes známe jako Nuselský. Ulice Sokolovská sice zůstala v Karlíně dodnes, ústí na ni ale další dvě stanice metra. Pro přehlednost proto přestupní zastávka mezi linkami B a C dostala název Florenc.
A konečně, své místo v nové době neměla už ani Moskevská. Stanici navrhli sovětští inženýři, podobně jako zastávku Pražskaja v Moskvě ti českoslovenští. Moskva už ale do našich záležitostí neměla co mluvit, a tak vymizela i ze smíchovské stanice, dnes známé jako Anděl. Původní bronzová plastika s nápisem Moskva–Praha ve vestibulu metra nicméně stále přežívá, ačkoliv se kolem ní vede vášnivá debata a většina cestujících by ho tam raději už nevídala.
Zdroje: DPP, ČT24, Seznam Zprávy