foto: ČTK, publid domain /Tibor Polgári, odsouzen na doživotí za vraždy a vzpouru ve věznici Leopoldov.
Před 35 lety se v Leopoldově odehrál krvavý vězeňský útěk. Skupina brutálních recidivistů pod vedením Tibora Polgáriho zavraždila dozorce a rozpoutala masivní policejní manévry. O jejich dopadení však nakonec rozhodl absurdní omyl. Útočníci nastoupili do špatného vlaku.
Před pětatřiceti lety došlo ke krvavému vězeňskému útěku v historii Československa. Sedm ozbrojených recidivistů při něm brutálně zavraždilo pět dozorců v Leopoldově a rozpoutalo masivní pátrací akci. Jejich plán na útek do zahraničí však neztroskotal na policejních zátarasách na silnicích, ale na vlakovém nádraží. Dne 23. listopadu 1991 se skupině sedmi ozbrojených trestanců z věznice Leopoldov poblíž Trnavy podařilo uprchnout, připomínají události Seznam Zprávy. Tragédii předcházela rozsáhlá vzpoura vězňů proti špatným podmínkám ve věznici a také amnestie prezidenta Václava Havla.
Útěk, který otřásl Československem
Krvavé události z 23. listopadu 1991 dodnes vyvolávají mrazení. Skupina nebezpečných trestanců vedená Tiborem Polgárim a Milošem Urigou využila večerní střídání stráží. Pod jednoduchou záminkou si nechali otevřít celu, dozorce napadli a bezmilostně ubodali. Zmocnili se uniforem, klíčů i střelné zbraně u hlavní brány. Cestou na svobodu zavraždili pět strážných, vzali si rukojmí a ukradli několik osobních aut.
Tragédii přitom předcházela výbušná atmosféra po rozsáhlé amnestii prezidenta Václava Havla z roku 1990. Ta se totiž nevztahovala na zvlášť nebezpečné recidivisty, což v Leopoldově vyvolalo nejprve vlnu násilných vzpour a o rok později i tento chladnokrevně naplánovaný útěk.
.png)
Během útěku konzumovali alkohol a podle dostupných informací také drogy. Právě tato skutečnost pravděpodobně patřila mezi faktory, které ovlivnily jejich další jednání. V ukradených vozech následně havarovali a narazili do stromu. Policie zahajíla pátrací akce. Právě zde se však jejich plán začal hroutit. Oni poté utíkali lesem a doběhli na nádraží, kde nastoupili do rozjíždějícího vlaku.
Psali jsme
Jak vytvořit z kolosu o hmotnosti 300 tun a délce 165 metrů médium sloužící široké veřejnosti předvádí již několik let fungující proje…
Nastoupili ale do nesprávného vlaku, který je zavezl zpět do okolí Leopoldova. Policie je díky tomu brzy vypátrala. Na svobodě tak zůstali přibližně 20 hodin.
Vzpoura vězňů a kontroverzní Havlova amnestie
Útok, který otřásl celým Československem, nebyl náhodnou událostí. Už o rok dříve mu předcházela rozsáhlá vzpoura vězňů, v jejímž čele stál právě Tibor Polgári.
Důvodů k rebelii bylo několik. Překvapivě k ní nepřímo přispěla také amnestie prezidenta Václava Havla. Ve svém novoročním projevu 1. ledna 1990 totiž Havel vyhlásil rozsáhlou amnestii. Ta navazovala na společenské změny po pádu komunistického režimu a reagovala také na dlouhodobě kritizovaný stav československého vězeňství. Havel i řada dalších představitelů disentu měli s komunistickými věznicemi vlastní zkušenosti.
Psali jsme
Jak jeden dosud nevysvětlený omyl může způsobit zkázu na životech více než stovky lidí, ukázal mlhavý listopadový podvečer roku 1960. Onen den se zapsal…
Problém však nastal ve chvíli, kdy někteří vězni v Leopoldově zjistili, že se jich amnestie netýká. Nevztahovala se totiž na zvlášť nebezpečné recidivisty ani na pachatele závažných násilných trestných činů, píšou SZ.
V Leopoldově bylo propuštěno pouze 652 vězňů z přibližně 2 500. Část nespokojených odsouzených proto v březnu 1990 zahájila hladovku. Vězni se zabarikádovali ve svých oddílech a vyhnali zaměstnance věznice. Postupně ovládli i další části areálu, například kuchyně nebo vozový park. Celý komplex se tak ocitl v rukou vzbouřenců. Jejich hlavním požadavkem bylo bezpodmínečné propuštění.
Veškeré pokusy o vyjednávání skončily neúspěchem. Ke konci března proto k věznici dorazilo více než tisíc policistů podporovaných vrtulníky, obrněnými transportéry, hasičskými cisternami, služebními psy i vojáky.
Psali jsme
Vlakem cestoval úplně sám, na krku nosil stovky medailí a pošťáci na něj nedali dopustit. Příběh psího tuláka Owneyho dodnes dojímá svět,…
Po několika hodinách byla vzpoura potlačena. Při zásahu zemřel jeden vězeň a škody byly vyčísleny na přibližně 30 milionů korun.
Leopoldov jako symbol komunistického vězeňství
Jak se ukázalo o rok později, napětí v Leopoldově zcela nezmizelo. Následoval brutální útěk, při němž přišlo o život pět mužů, kteří pouze vykonávali svou práci. Nabízí se proto otázka: Jaké podmínky v této věznici za komunistického režimu panovaly, že právě zde došlo k takové míře násilí?
Věznice Leopoldov vznikla přestavbou staré pevnosti ze 17. století, což jí dodávalo ponurou atmosféru. Od 19. století již sloužila jako věznice, uvádí organizace Političtí vězni.
Patří mezi nejstarší a nejobávanější věznice na Slovensku. Jejími zdmi prošly tisíce politických vězňů komunistického režimu i nejtěžší kriminální případy. Historie tohoto zařízení je spojena s řadou tragických a krvavých událostí.
Nelidské podmínky za komunistického režimu
Leopoldov byl dlouhodobě přeplněný a panovaly zde katastrofální hygienické podmínky. Podle svědectví bývali noví vězni vítáni slovy: „Nepřijeli jste sem proto, abyste si zde odpykávali trest, ale přijeli jste sem proto, abyste zde zdechli.“
Vězni, včetně lidí se zdravotním postižením, museli vykonávat práci sedm dní v týdnu až jedenáct hodin denně. Jednalo se například o vázání špagátů, draní peří, balení celofánu nebo lepení pytlíků.
.png)
Nemocným vězňům byla často odpírána i základní lékařská péče. Zanedbání zdravotního stavu u některých z nich vedlo k vážným následkům, včetně úmrtí. Leopoldov se tak stal symbolem represivního systému, který během komunistické éry využíval věznice nejen k trestání skutečných pachatelů, ale také k umlčování politických odpůrců režimu.