Železniční velikáni: Skotský rebel, který změnil železnici. Robert Fairlie a jeho slavná lokomotiva

Píše se rok 1830 a v Glasgow se rodí chlapec, který změní svět železnic. Robert Francis Fairlie, syn inženýra T. Archibalda Fairlieho, začal svou kariéru jako lokomotivní dozorce, aby později vynalezl slavnou Fairlieho lokomotivu. Jeho život však nebyl jen o úspěších - musel se vypořádat s obviněním z únosu a falešného svědectví, než jeho druhá lokomotiva, Little Wonder, dobyla svět.

I Skotsko má své železniční velikány. Pozoruhodný příběh Roberta Francise Fairlieho, ambiciózního konstruktéra lokomotiv, kterému zkomplikovala život i pozoruhodná soudní přehra. Jaký byl jeho osud, si můžete přečíst v novém díle Železničních velikánů.

Píše se rok 1830 a my se nacházíme ve skotském městě Glasgow. Právě v tomto průmyslovém městě se narodí inženýru T. Archibaldovi Fairliemu a jeho manželce Margaret chlapec, který dostane jméno Robert Francis, píše web Steamindex. Samotné Skotsko je již více než 100 let součástí většího územního celku, Spojeného království. 

Na počátku 19. století se Skotsko stává společně s Anglií srdcem průmyslové revoluce, která má změnit zaběhlé pořádky v Evropě i ve světě. Samotná Británie je na počátku své zlaté éry. Již brzy (konkrétně v roce 1837) nastoupí na britský trůn královna Viktorie, za jejíž vlády bude Britské impérium ovládat téměř čtvrtinu světové souše, na níž bude žít přibližně čtvrtina všech lidí. Když si toto uvědomíme, je pro nás zcela logické, že již zmíněná průmyslová revoluce, které se svým významem může rovnat snad jen revoluce zemědělská, která proběhla v dávném neolitu, našla svou kolébku právě v srdci největší říše, kterou kdy svět spatřil, v Anglii a Skotsku.

My se ale vraťme za naším velikánem. Jak informuje stránka Maybrey, ten bude mít již od mala k železnici blízko, a když se vyučí v železničních závodech v Crewe a Swindonu, je jasné, kudy se bude ubírat jeho pracovní kariéra . Na svou první pracovní štaci nastoupí roku 1852 jako lokomotivní dozorce u Londonderry & Coleraine Railway. Zde vydrží 4 roky, než se rozhodne pro novou výzvu. Otevře se mu možnost vydat se na zkušenou do zahraničí, což si mladý Robert nemůže nechat ujít. Následující roky tak stráví v Indii a Irsku, načež se roku 1859 vrátí zpět na britské ostrovy, konkrétně do Londýna, kde bude působit jako poradce.

Roku 1862 však slibně rozběhnutou kariéru naruší vskutku pozoruhodný případ. U trestního soudu proti Robertovi totiž vznese žalobu jeho dlouholetý obchodní partner George England. Žaloba bude tvrdit následující: Robert Francis Fairlie utekl s Englandovou dcerou Elizou Anne Englandovou, a aby získal povolení ke sňatku, nepravdivě přísahal v čestném prohlášení, že její otec pan George England, se svazkem souhlasil, což nebyla pravda. Po tomto sňatku utekli do Španělska. Během výslechů se však zjistilo, že Elize Anne Englandová je nemanželská dcera, a tak se podle dobového anglického práva považuje jakožto nemanželské dítě za dítě nikoho. Podle zákona nemá tedy s Georgem Englandem nic společného a může se provdat, za koho chce. Rozsudek je jasný. Neexistuje žádný případ, který by bylo třeba řešit, což se rovná Robertově nevině. 

Robert se bude vždy projevovat jako kreativní mládenec. Není tak žádným překvapením, když roku 1864 přijde se svým patentem na stroj, který byl později znám jako Fairlieho lokomotiva. Jedná se o lokomotivu určenou především k tahání těžkých nákladů na klikatých úzkorozchodných železničních tratích. Na koleje vyjede lokomotiva této konstrukce vyrobená firmou James Cross & Co. pro železnici Neath & Brecon Railway poprvé již v roce 1865.

Velkou slávu mu přinese ale až jeho druhá lokomotiva, která dostane název Little Wonder. První exemplář bude postaven roku 1869 pro železnici Festiniog Railway ve Walesu. Lokomotiva si získala obdiv inženýrů po celém světě. Na lokomotivy tohoto typu získá zakázky od několika desítek železničních společností. Po tomto fenomenálním úspěchu se v roce 1873 Robert vydá do Venezuely, kde bude zkoumat a studovat tamní nové trati. Bohužel onemocní úpalem s horečkou a otravou krve, z čehož se už nikdy zcela neuzdraví. Navzdory tomu bude i nadále pracovat, cestovat a podnikat. Nic však netrvá věčně a podlomené zdraví si nakonec vybere svou daň. Robert nakonec umírá v Londýně v roce 1885 a pohřben bude na hřbitově ve West Norwoodu.