Železniční velikáni: Příležitost chytil za pačesy, úplatky a dluhy mu ale zlomily vaz

Výjimečný George Hudson se z venkovského sirotka vypracoval v jednoho z nejmocnějších mužů Británie. Jeho úspěch ve světě železnice i politiky byl ohromující. Netrval ale navždy. Objevte příběh muže, kterého nakonec srazilo to, co celý život budoval.

Píše se rok 1800 a my se nacházíme ve vesničce Howsham, necelých 20 km daleko od města Yorku. Právě v této usedlosti na severovýchodě Anglie se do farmářské rodiny Elizabeth a Johna Hudsonových narodí chlapec, který dostane jméno George, jak uvádí server Yorkcivictrust.co.uk. 

Velká Británie na počátku 19. století prochází vskutku zvláštními časy. Je to již 45 let od doby, kdy britský vynálezce James Watt představil lidstvu parní stroj, který dočista změnil mnoho set let zaběhlé pořádky. Přesun lidí z agrárního venkova do nově vznikajících industriálních oblastí, vznik obrovských továren či nahrazování zvířecí síly stroji. To jsou jen vybrané důsledky, které Wattův objev přinesl. K běžným lidem a dělníkům však bude toto období přinejmenším nemilosrdné.

Raketový vzrůst průmyslu ve Velké Británii umožní i její geopolitická situace. Zatímco kontinentální Evropa prochází na začátku 19. století napoleonskými válkami, které ji pustoší, na Britských ostrovech se nic podobného neděje. Je sice pravda, že Velká Británie je aktivním členem protinapoleonské koalice a že proti ní francouzský císař, který má pod palcem velkou část Evropy, vyhlásí absolutní obchodní embargo, ale její území zůstává válkou nepolíbené a potenciální Napoleonova invaze je v nedohlednu. I sám císař si je totiž dobře vědom porážky, kterou mu britská vojska uštědřila roku 1805 ve slavné námořní bitvě u Trafalgaru a invaze na Britské ostrovy tudíž není téma.

Z toho, že se na jejich území nebude válčit, budou Britové těžit především po definitivní porážce Napoleona u Waterloo v roce 1815. Zatímco většina kontinentální Evropy bude muset investovat nemalé peníze, aby nahradila škody, jež válka napáchala, Británie se bude moci nadále soustředit na svůj rozvoj. To dá Británii možnost vybudovat si velký ekonomický náskok před svými evropskými konkurenty. Důsledkem bude nejen průmyslový rozkvět země, ale především vznik Britského impéria, říše, která v dějinách neměla a ani nebude mít obdoby.

My se ale nyní vraťme zpět za mladým Georgem. Tomu je pouhých 6 let, když ho má poprvé zasáhnout těžká rána osudu. Zemře mu totiž matka, a co hůř, tato tragická rána nemá být pro malého chlapce tou poslední. Uběhnou jen asi 2 roky a osmiletý George přijde i o otce. Rodinný statek tak zdědí jeho starší sourozenci, kteří jej budou spravovat a zároveň se i starat o malého George.

Na rodinném statku vydrží až do svých 15 let, kdy bude poslán do Yorku, aby se vyučil ve firmě Bell & Nicholson. Své studium zde George úspěšně zakončí roku 1820 a povede si na výbornou. Navíc se zalíbí dívce jménem Elizabeth, dceři jednoho ze spoluvlastníků firmy, se kterou se roku 1821 ožení, jak uvádí server Historyofyork.org. uk a budou spolu mít celkem 4 děti. Díky tomuto sňatku získá částečný majetkový podíl v prosperující společnosti. Poté co Bell, jeden ze společníků, odejde do penze, George získá ve firmě ještě větší vliv. To povede k přejmenování společnosti na název Nicholson & Hudson.

Jakožto spoluvlastník jednoho z nejlépe prosperujících podniků v Yorku bude George již v mladém věku váženým mužem. Jeho situace se ještě výrazně vylepší poté, co mu jeho vzdálený strýc, se kterým si George před jeho smrtí vybuduje poměrně blízký vztah, odkáže v závěti majetek v hodnotě 30 000 liber (dnes částka odpovídá skoro 90 milionům Kč). 27letý mladík se tak stane ze dne na den jedním z nejbohatších občanů města Yorku. George získané jmění chytře investuje a prokáže své mimořádné nadání. Mimo jiné se bude výraznou měrou podílet na založení bankovní společnosti York Union, přičemž se stane jejím největším akcionářem.

Jeho oči se však čím dál více začnou zaměřovat na horkou novinku, kterou Britům před pár lety představil jistý inženýr jménem George Stephenson, železnici. Když se naskytne příležitost, podnikavý George Hudson nebude váhat a chytne ji za pačesy. V roce 1833 se tak aktivně zapojí do přípravy železniční trati, jež má spojit jeho domovský York s průmyslovým Leedsem. Nově vzniklé konsorcium pověří přípravou stavby známého inženýra Johna Rennieho. George se s Johnem sblíží a bude ho při přípravě stavby často doprovázet. Díky tomu získá o železnici nespočet cenných informací, které bude moci zúročit.

Železnice York-Leeds bude dokončena roku 1839. Shodou okolností bude George v témže roce zvolen starostou města Yorku. George se však s jednou kratší tratí nespokojí, jeho cíle míří výš, výrazně výš. George zkoupí a vybuduje železniční síť, kterou zastřeší pod názvem York and North Midland Railway. Předsedou této nově vzniklé společnosti bude on sám a hlavním inženýrem George Stephenson, v té době již proslulý inženýr. Do roku 1844 bude George provozovat více než 1600 km železnic, což mu vynese přezdívku „The Railway King” (železniční král). Jeho činy i jmění mu vynesou značný vliv, který dokáže přestavět až do pozice člena celonárodního parlamentu.

I nadále však bude myslet na svůj York. Roku 1846 se mu podaří přesvědčit městskou radu k výstavbě nového mostu Lendal Bridge, který se stane jedním z klíčových bodů městské dopravní infrastruktury.

Obrovský vliv politika a podnikatele začne Georgovi přerůstat přes hlavu. Zaplete se do úplatkových kauz při volbách či ilegálních obchodech s akciemi. Přes tyto problémy se nedokáže přenést jeho blízký a klíčový spolupracovník v železničním sektoru George Stephenson, který jej opustí. To je pro George velmi tvrdá rána na železničním poli. Jeho železnice přestanou být konkurenceschopné nově budovaným mnohem rychlejším tratím. George se však svého snu odmítne vzdát. Pro výstavbu dalších železničních kilometrů se nebude váhat zadlužit, avšak ignorování reality se mu stane osudným.

Navzdory tomu, že na začátku roku 1849 bude vlastnit asi čtvrtinu železniční sítě ve Velké Británii, bude nucen kvůli svým dluhům rezignovat na veškeré předsednické pozice ve svých společnostech. Navzdory tomu, že George rozprodává velkou část svého majetku, nedokáže dluhům čelit. Dokonce bude nucen emigrovat do Francie, aby se vyhnul žalobám věřitelů. Nedlouho poté přijde i o své poslanecké křeslo. Do Velké Británie se vrátí roku 1865, kdy se neúspěšně pokusí opět kandidovat na pozici poslance. Místo toho bude zatčen a poslán do vězení za podvod.

Za mřížemi stráví ale „jen” 3 měsíce. Bývalý železniční král dohraje svou životní píseň v ústraní se svou manželkou.  Poslední verše života bývalého železničního krále se napíší v prosinci roku 1871, kdy pozemský svět opustí.  Pohřben bude ve Scrayinghamu, několik kilometrů jižně od své rodné vesničky Howshamu.

Zdroj: Historyofyork.org. uk , Yorkcivictrust.co.uk.