foto: Wikimedia commons/Public Domain/Kálmán Kandó
Elektrifikace je jednou z nejdůležitějších kapitol dějin železnice. Právě s jejími počátky je velmi úzce spjato jméno Kálmán Kandó. Jaké byly první roky elektřiny na železnici se dozvíme v novém díle seriálu Železniční velikáni.
Píše se rok 1869 a my se nacházíme v uherském městě Pešť. Právě zde přichází na svět do rodiny Gézy Kanda a jeho partnerky Irmy Gulácsyové chlapec, který dostane jméno Kálmán. Uhersko je již několik set let součástí habsburské monarchie, která před 2 lety prošla rozsáhlými vnitřními reformami a nese nyní název Rakousko-Uhersko. Samotná Pešť je centrem Zalitavska (pozn.: tak se nazývá uherská část monarchie, protože leží za řekou Litavou) a již brzy bude spojena se sousedním Budínem, čímž dají společně vzniknout velké Budapešti.
My se vraťme za naším velikánem. Je rok 1888 a Kálmán po úspěšném absolvování gymnázia nastupuje na budapešťskou polytechniku. Již během studií jej zaujme horká novinka, elektřina. Jako student čtvrtého ročníku získá cenu za jednu ze svých prací o elektrotechnice. K rigorózní zkoušce předloží návrh elektricky poháněného jeřábu. V roce 1892 získává titul strojního inženýra. Studium ukončuje s vyznamenáním. Své nabyté znalosti strojního a elektrotechnického inženýrství úspěšně uplatní ve své další kariéře.
Psali jsme
Carl Abraham Pihl se stal železničním hrdinou, i když na domácí pudě byl považován za kontroverzní postavu. Zatímco jeho úzkokolejný…
Po ukončení studií si odbyde vojenskou službu u námořnictva. Jeho další kroky budou směřovat do Francie, konkrétně do Paříže, kde bude pracovat v konstrukčním oddělení elektrotechnické továrny Compagnie de Fives-Lille. Zde vydrží přibližně rok. Jeho další kroky povedou domů, do Budapešti. Tam bude pracovat ve firmě Ganz & Co, konkrétně v oddělení pro výrobu elektrických zařízení. Jeho hlavní pracovní náplní bude snaha zavést domácí výrobu indukčních motorů. V rámci několikaměsíčního úsilí Kálmán zúročí znalosti ze studií i z Francie.
Kálmán si za svou práci vydobude uznání. To mu umožní prosadit myšlenku využití elektřiny na železnici. Z jeho iniciativy začne společnost Ganz připravovat půdu pro třífázovou elektrickou trakci a vedle továrny firmy Ganz-MÁVAG v Népligetu vybuduje 800 metrů dlouhou zkušební dráhu, na níž se bude testovat pohánění vlaků elektrickou trakcí.
Mezitím se roku 1898 Kálmán zasnoubí a o rok později i ožení s o 11 let mladší Ilonou Márií Petronellou Poschovou. Budou spolu mít celkem 2 děti. Syna Kálmána, který se roku 1922 tragicky zastřelí, a dceru Ilonu Sáru.
Pokroku firmy Ganz v oblasti elektrické trakce si všimnou i v zahraničí. Konkrétně v Itálii, kde elektrifikace běží obdobným tempem jako v Uhersku. Italská společnost Rete Adriatica pověří společnost Ganz elektrifikací trati, pojmenované podle údolí Tellina. Na trati dlouhé 106 km v obtížném terénu se ukáže elektrická trakce být lepší než trakce parní. Když je trať roku 1902 slavnostně otevřena, jedná se o první vysokonapěťovou železnici na střídavý proud na světě. Valtellina a systém vyvinutý Kálmánem se stanou kolébkou třífázové trakce a později se v Itálii rozšíří natolik, že bude nazván „sistema italiano".
Italský stát na přelomu staletí rozhodne pro elektrifikaci tratí v jeho vlastnictví. K realizaci velkého projektu bude vybrána americká společnost Westinghouse, která odkoupí mnoho Kálmánových patentů. Navíc Kálmána pověří vedením továrny na lokomotivy ve Vado Ligure, kterou firma v Itálii zřídí.
V Itálii Kálmán vyvine několik typů lokomotiv. Největší počet lokomotiv vyrobených v továrně ve Vado Ligure budou představovat pětispřežní lokomotivy Giovi a Cinquanta. V roce 1912 navíc vznikne lokomotiva Trenta, která bude dosahovat rychlosti až 100 km/h a výkonu 2 000 kW.
Následně se vrátí Kálmán zpět do Maďarska, kde se bude od roku 1922 věnovat již výhradně elektřině na železnici. I přes to, že ekonomické podmínky nebudou v Maďarsku po prohrané válce optimální, bude od roku 1923 vyvíjet Kálmán elektrickou trakci na úseku trati Budapešť-Nyugati-Dunakeszi-Alag (dnes Dunakeszi). Jeho pokusy se setkají s úspěchem, což v zahraničí vyvolá další senzace. Dál už to půjde rychle. Vrchol přijde v roce 1926, kdy navrhne 2 ve své době nejvýkonnější evropské rychlíkové lokomotivy na stejnosměrný proud (fr:2BB2 400) pro trať Paříž-Orléans.
Rostoucí pracovní vypětí a rodinné tragédie si však vyberou svou daň. Podepíší se na Kálmáově zdraví a 13. ledna 1931 nečekaně zemře na selhání srdce. Tím je zakončen příběh muže, který doslova přinesl elektriku na dráhu.
Zdroj: Vándor Vasúttörténeti Kiállítás "Megy a Gőzös