_2.jpg)
foto: Wikimedia Commons / Public Domain /Otevření Stockton Darlington železnic 1825
Dětství v kruté Anglii 19. století, tvrdá práce a neúnavná inovace. Seznamte se s Robertem Stephensonem, mužem, který spolu se svým otcem Georgem postavil základy moderní železnice a změnil tvář průmyslové revoluce navždy.
Píše se rok 1803 a my se nacházíme ve Willington Quay poblíž anglického Newcastlu. Právě zde přichází na svět do rodiny tehdy ještě ne příliš známého budoucího geniálního inženýra George Stephensona, který změní svět, chlapec, jenž se bude jmenovat Robert.
Podoba Velké Británie, do níž se Robert narodí, je pro běžné dělníky nemilosrdná. Průmyslová revoluce, která otevře Britskému impériu cestu mezi největší světové velmoci, je teprve v plenkách. S tím se pojí i absence sociálního zákonodárství, které by zlepšovalo podmínky zaměstnanců. Neexistující dovolená či nemocenská, práce 7 dní v týdnu i 16hodinová pracovní doba jsou běžnou praxí, kterou musí dělníci snášet a nemohou s ní nic dělat. Nelíbí se ti pracovní podmínky? Způsobil sis úraz při práci? Jsi nemocný? Nevadí, jsi propuštěn, zaměstnavatel si najme nového zaměstnance. Vždyť ve vznikajících průmyslových městech je mnohem více pracovní síly než obsaditelných pracovních míst. Tyto podmínky se postupem času díky zásahům státu budou zlepšovat, nicméně zpočátku budou takřka nesnesitelné.
.jpg "Lokomotiva Roket, wikimedia public domain")
Samotná Velká Británie si stojí ve světě výborně. Je na počátku své zlaté éry, na jejímž vrcholu bude Londýn za své hlavní město považovat více než čtvrtina všech obyvatel na zemi a Británie bude hlavní světovou velmocí. Na výsluní se však nebude hřát dlouho. Její postavení převezmou na počátku 20. století Spojené státy americké, jejichž ekonomickému boomu nebude Velká Británie schopna konkurovat.
Psali jsme
Parní lokomotiva řady 313.4, přezdívaná “Matylda”, jezdila na soukromých dráhách ve východních a severních Čechách. Dnes se dochovala…
My se nyní vraťme zpět na severovýchod Anglie do rodiny Stephensonových. Na počátku 19. století na tom nebude rodina zatím skrytého génia George Stephensona, který si později vyslouží přízvisko otec železnice, nikterak dobře. Sám George nicméně bude pracovat, jak jen bude schopen, aby svou rodinu zabezpečil. George se díky své kreativitě a genialitě začne stále více prosazovat, s čímž půjde ruku v ruce i zvětšování majetku rodiny.
_Head_of_Steam,_Darlington_30.06.2009_P6300119_(10192855826)-(1).jpg "Lokomotiva č. 1, postavená v roce 1825 Georgem Stephensonem, wikimedia public domain")
George vědom si příležitostí, které mladým, inteligentním a kreativním chlapcům bude průmyslová revoluce přinášet, se rozhodne do vzdělání svého syna Roberta investovat nemalé množství peněz i svého vlastního času. Jak George doufal, Robert si bude vědom štěstí, které se na něj usmálo a bude si vzdělání nejen vážit, ale také bude mít ambice je naplno využít. Rád bude diskutovat se svým otcem o horkých novinkách v oblasti železnice, jež ho zaujme stejně jako otce, který k nim bude mít jakožto nejuznávanější železniční odborník své doby přístup z první ruky.
Psali jsme
Zatímco Itálie byla kdysi rozdrobená na malé státy s místními tratěmi, dnes se chystá na velké investice do modernizace a výstavby…
Poté, co v roce 1819 Robert opustí Bruceovu akademii v Newcastlu, v níž se vzdělával, bude se ambiciózní mladík zaučovat jako důlní inženýrský učeň v Killingworth Colliery. S rostoucími znalostmi inženýrství bude stále více pomáhat svému otci při vyměřování železniční tratě Stockton & Darlington Railway, což ho přivedlo k pomoci při prvních vyměřováních Liverpool & Manchester Railway, tratí, jež Georgeovi Stephensonu přinesou věčnou slávu.
Tyto 2 železniční trati nezvýší uznání jen jejich otci Georgeovi Stephensonovi, který je tou dobou již velmi uznávaným železničním inženýrem, ale také jeho synovi Robertovi, jehož katapultují do společnosti nejuznávanějších a nejžádanějších železničních inženýrů. V letech „železniční mánie" ve 30. a 40. letech 19. století je Robert nejen díky svému jménu, ale především kvůli ohromné odbornosti, spolehlivosti a schopnostem jmenován inženýrem mnoha železnic v Midlands (centrální část Anglie), severní Anglii a severním Walesu. Jeho první samostatnou významnou zakázkou bude 180 km dlouhá železniční trať, jež spojí hlavní město Londýn s neméně významným Birminghamem. Trať, která bude otevřena v roce 1838, je vůbec první železnicí vedoucí do Londýna. Na novou trať budou navíc napojena i průmyslová města Manchester a Liverpool.
Psali jsme
Trať z Tábora do Bechyně oživí historický vlak Elinka, který se vrací po náročné opravě motoru. Od soboty 10. srpna bude tento unikátní…
Krom navrhování a výstavby tratí se bude Robert spolu se svým otcem věnovat i tvorbě lokomotiv. Společnost Robert Stephenson & Co, Newcastle, kterou založí se svým otcem již v roce 1823, bude jednou z nejvýznamnějších producentů lokomotiv. Tento tah se ukáže jako geniální, neboť otec a syn Stephensonovi budou správně předvídat poptávku po parních strojích pro novou železnici a budou tak moci nejen na tratě, jež budou sami navrhovat, dodávat k provozu své vlastní lokomotivy. Firma dokončí svůj první parní stroj, který dostane jméno Locomotion právě ještě před slavnostním otevřením železnice Stockton & Darlington v září 1825.
Se svým vrcholným dílem přijde Robertova společnost v říjnu roku 1829, kdy se společnost Robert Stephenson & Co přihlásí do závodu Rainhill Trailsse se svou horkou novinkou, lokomotivou Rocket (Raketa). Jejich mašina nejen zvítězí, ale naprosto zničí svou konkurenci, čímž přesvědčí přihlížející svět, že parní lokomotivy jsou pro novou železnici budoucností a koňský pohon je již hudbou minulosti. Robert Stephenson si uvědomí potenciál této konstrukce a rozhodne se pokračovat v jejím zdokonalování. Vícetrubkový kotel lokomotivy typu Rocket se stane vzorem pro parní lokomotivy vyráběné po celém světě v 19. i 20. století.
Psali jsme
Gotthardský tunel je ikonická stavba, kterou zná téměř každý čtenář. Ne všichni však znají jméno Alfreda Eschera. Muže, který zachránil Švýcarsko před izolací,…
Díky rostoucímu renomé v oblasti železničního inženýrství bude Robert moci ve 40. a 50. letech 19. století cestovat do zahraničí, kde bude poskytovat především konzultace. Jimi ovlivní výstavbu a rozvoj železnic v Belgii, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, Itálii či Indii. Hlavním důsledkem Robertových konzultací pro budoucnost železnice bude rozchod 1435 mm, který se díky tomu rozšíří po celé Evropě a začne se označovat za standardní. Krom konzultací se Robert bude věnovat především výstavbě trubkových železničních mostů. Mezi nejvýznamnější bude patřit most Victoria Bridge přes řeku svatého Vavřince v Montrealu či mosty přes Nil pro Egyptskou železnici.
Neúnavně bude Robert pracovat a prosazovat své železniční zájmy až do své smrti, která ho zastihne v roce 1859, kdy podlehne nemoci. Pohřben bude ve Westminsterském opatství v Londýně.
Zdroj: etworkrail.co.uk, britannica.com