Železniční velikáni: Dvojitý Angličan, kterému konkurence neodpustila úspěch

George England, geniální byznysmen, který se vypracoval ze dna. Jeho příběh přináší kromě geniálních výtvorů i šokující soudní pře, ponížení či nečekaná spojenectví.

Píše se rok 1811 a my se nacházíme na severovýchodě Anglie ve městě Newcastle, který je jedním z největších anglických průmyslových center. Právě zde přichází do rodiny kováře George Englanda chlapec, který dostane jméno po otci George (zdroj: //www.maybrey.co.uk/heritage/archives/the-life-of-george-england-1811-1878/). Anglie je v této době součástí Velké Británie. Ta je v době průmyslové revoluce jednou z vůdčích světových mocností.

Britské impérium se nezadržitelně řítí do svého zlatého věku, na jehož vrcholu bude ovládat čtvrtinu světové souše s více než čtvrtinou světové populace. Bude tak tvořit říši, nad kterou Slunce nezapadne. Británie bude ve své době nejvyspělejší zemí na světě. Je tak jen pramalým překvapením, že na jejím území začne revoluce, která v novodobé lidské historii nebude mít obdoby a vzhledem ke své povaze dostane název průmyslová. Není nijak překvapivé, že i náš dnešní příběh se bude odehrávat v hávu dýmu.

Nyní se vraťme zpět za Georgem, který se již ve 14 letech po ukončení povinné školní docházky stěhuje z Newcastlu do Londýna, aby se vyučil u prestižní firmy John Penn Boiler Works and Shipyards v Deptfordu. Ta bude ve své době známá výrobou lodních parních strojů (zdroj: //digitalissue.co.uk/Publishing/caro/george-england/George-England.pdf). V loděnicích stráví George následujících 7 let. 2 roky po dokončení studií se George ožení.
Za ženu si vezme jistou Jane Dafterovou z Wiltshiru. Společné soužití ale nebude manželům klapat, a tak se rozejdou.  S novu partnerkou, Sarah, bude mít celkem 3 děti. Dcery Mary
a Elizu Anne a syna George. Se Sarah se ale George ožení až po smrti své dřívější manželky, čili děti budou narozeny jako nemanželské.

George se bude profilovat jako nesmírně nápaditý mladík. Pronajme si prázdnou tovární budovu v dnešní londýnské čtvrti New Cross. Zde přivede na svět několik vynálezů, mj.
i šroubový zvedák či stroj na tkaní vlny, které si nechá patentovat. Tyto výtvory přinesou Georgovi až nečekaně vysoké příjmy, díky nimž si bude moci dovolit koupit továrnu, kterou pojmenuje The Hatcham Iron Works. S rodinou se navíc přestěhuje do domku, jenž bude součástí továrního areálu. S koupí nového areálu se George bude moci naplno začít věnovat něčemu novému, železnici.

Založí společnost England, George & Co. Engineers and Patent screw jack manufacturers, Hatcham Iron Works, Old Kent Road, která se zaměří především na tvorbu železničních lokomotiv a vozů. První lokomotivou vyrobenou v Hatchamu byla v prosinci 1848 lokomotiva 2-2-2, se kterou se v roce 1851 zúčastní výstavy. Výsledek? Zlatá medaile. Díky tomu si George získá řadu zákazníků včetně Somerset and Dorset Railway, Great Western Railway a London and North Western Railway.

Od roku 1857 bude George jedním z 10 ředitelů společnosti Crystal Palace. Budou proti němu však vznešena jistá obvinění z korupce. Proto jej ostatních 9 ředitelů požádá o odstoupení,
což George nejprve odmítne. Jeden z dobových komentátorů bude případ komentovat takto: „Tvrdí, a troufám si tvrdit, že oprávněně, že jeho upřímné přání odstranit neschopné úředníky a postavit palác na ekonomické a výnosné základy mu způsobilo mnoho nepřátel, kteří využívají jeho rodinné aféry jako záminku k tomu, aby ho odstranili." Nakonec však George tlaku podlehne a odstoupí.

Roku 1860 zaměstná George jako svého poradce jistého Roberta Francise Fairleho, který se nedávno vrátil z Indie. Robert si padne během služby do oka s Georgeovou dcerou Elizou Annne. George však bude mít se svou dcerou jiné plány, a tak jim zakáže, aby se stýkali. Mladý pár uteče do Španělska, odkud se však bude muset brzy vrátit. George podá na Roberta žalobu za to, že podal nepravdivé čestné prohlášení o tom, že George se sňatkem souhlasil. Během výslechů se však přijde na to, že Eliza Anne se jemu a jeho partnerce Sarah narodila ještě v době, kdy byl George ve stavu manželském se svou první manželkou Jane Dafterovou. Z toho důvodu je Elize Anne považována za nemanželské dítě a dle dobového práva o ní otec nemá právo rozhodovat. Robert Fairle zproštěn obžaloby, což výrazně poškodí Georgeovu pověst. Sám se z téhle rány osudu nikdy nevzpamatuje.

V roce 1865 se Georgeův podnik stane jednou z mnoha obětí stávek proti neúnosným pracovním podmínkám zaměstnanců. Hlavním tématem bude odpor proti bezdůvodnému propouštění zaměstnanců bez sebemenšího odstupného. Georgeovi se sice podaří přesvědčit dělníky, aby od stávky opustili, ale i tak jeho společnost přijde o několik významných zakázek.

Georgeovi se nakonec podaří firmu zachránit, získá tolik potřebné zakázky, přičemž pro tu nejdůležitější se poněkud neočekávaně spojí se svým zetěm Robertem Fairliem. V roce 1868 úspěšně osloví velšskou železnici Ffestiniog Railway s nabídkou na stavbu lokomotivy Double Fairlie. To je jeho poslední počin. Roku 1869 svůj podnik opustí. Logicky jej převezme Robert Fairlie, který jej přejmenuje na Fairlie Steam Engine and Carriage Company. Zaslouženého odpočinku si bude George užívat necelých 10 let až do své smrti roku 1878.