foto: .jewishmuseum.cz / public domain /Kufr Richarda Hirsche nalezený v hromadě zavazadel obětí koncentračního tábora Malý Trostinec
Ponořte se do příběhu rakouské železnice, jehož základ položili významní čeští velikáni, zejména otec a syn Gerstnerové. Od rozpadu monarchie prošla rakouská železnice složitou cestou plnou výzev a temných období, ale na jejím konci se rozprostírá moderní a funkční síť, kterou by mohly jiné země jen závidět.
Rakouské země budou od 10. století ovládány mnoha Babenberky. To se změní ve 13. století, kdy tento rod vymře po meči a sňatkovou politikou získají tyto země Přemyslovci. Rakouské země jsou nedílnou součástí To ale nepotrvá příliš dlouho. Změna přijde po bitvě na Moravském poli v roce 1278. V ní porazí vojska císaře Rudolfa I. Habsburského armádu českého krále Přemysla Otakara II. Tím ovládnou rakouské země na dlouhá staletí Habsburkové.
Historie rakouského území
Po zániku Svaté říše římské roku 1806 vzniká na počátku 19. století Rakouské císařství. To projde roku 1867 hlubokou vnitřní reformací v důsledku prohrané války s Pruskem a zhoršující se ekonomické situace, která vede k ústupu Rakouska z pozice evropské velmoci. Stát dostane název Rakousko-Uhersko a bude rozdělen na 2 celky. Habsburské říši reformace částečně pomůže, ale před důsledky 1. světové války ji nezachrání.
Obrovské říše odzvoní hrana roku 1918. Bude mít celkem 5 nástupnických států, jedním z nich bude i Rakousko. V něm se změní i zřízení, z monarchie se stane republika. Ta vydrží jen do roku 1938, kdy bude anektována Hitlerovým Německem. Z jeho područí se vymaní až na konci války, 10 let bude okupována vojsky Spojenců, ale následně pod podmínkou neutrality bude přiřazena k západnímu bloku. Politickou neutralitu udrží Rakousko formálně do konce studené války. Poté v roce 1995 vstoupí do EU. Vojenskou neutralitu si bude držet i nadále, neboť do roku 2024 nevstoupí
do NATO.
Vývoj rakouské železnice
Historie rakouské železnice se začíná psát v roce 1808, a to v Čechách. Bude se jednat o koněspřežnou železnici mezi Lincem a Českými Budějovicemi, jejíž výstavbu prosadí český technik František Josef Gerstner. Ten obhájí výstavbu koněspřežky jako efektivnější oproti výstavbě kanálu. Železnice bude sloužit především k přepravě soli z rakouských hor. Výstavbu této železnice povede Gerstnerův syn František Antonín. Stavba se vzhledem ke snaze o udržení kvality a velkému počtu zemních úprav prodraží a Gerstner bude odvolán. Trať dokončí jeho nástupce Mathias von Schönerer.
První parní dráha na sebe rovněž nenechá dlouho čekat. Bude jí slavná Ferdinandka, kterou bude budovat soukromá společnost Severní dráha císaře Ferdinanda. Slavnostní položení základního kamene bude provedeno v roce 1836. Trať spojující Vídeň s Bochní bude dokončena roku 1838. Tento projekt se ukáže jako mimořádně úspěšný, nabalí se na něj tratě do dalších měst a sama trať se stane jednou z páteřních pro Rakouské císařství.
Psali jsme
Správa železnic podepsala s rakouským ÖBB společný projekt, který by mohl přivést novou vysokokapacitní trať z Prahy přes České Budějovice…
Zestátnění a modernizace v Rakousku
Habsburkové si záhy uvědomí, jaký potenciál železnice mají, a tak roku 1841 zahájí výstavbu železniční sítě, kterou bude financovat stát. Rakouský plán počítá s výstavbou několika páteřních tratí. Hlavním uzlem celé sítě má být Vídeň. Z Vídně povedou železnice na sever i na jih. Ta severní povede do Bernhardsthalu a bude dokončena v roce 1851. Jižní dráha, která povede až do přímořského Terstu, bude dokončena v roce 1857.
V roce 1854 přijímá rakouská vláda zákon, který má zabránit nekontrolovatelnému vzniku soukromých železnic, jež by absolutně netvořily síť. Společnost totiž nemůže samovolně postavit železnici. V průběhu koncesního řízení musí žadatel o koncesi zveřejnit všechny aspekty svého projektu (zejména s ohledem na funkci a finanční zdroje) a následně stát rozhoduje, zda udělí povolení ke stavbě železnice. To ale povede k pomalému tempu výstavby železnic. Rakouská železnice tak začne za jinými evropskými zeměmi značně zaostávat.
Psali jsme
Na počátku železniční dopravy se stala jednou z nejvýznamnějších tratí, hlavně pro severní Moravu, kde se zasloužila o obrovský průmyslový…
Po rozdělení Rakouského císařství na 2 samosprávné celky Rakousko a Uhersko dojde k dohodě, že obě části monarchie budou dodržovat stejné technické i právní normy. S blížícím se koncem 19. století začne v celém Rakousko-Uhersku nabírat na síle myšlenka zestátnění drah především kvůli jejich vojenskému potenciálu. To skutečně i nastane. Tedy alespoň částečně. Znárodněny budou totiž především ztrátové tratě, zatímco řada těch prosperujících zůstane v rukách soukromých. Nebude to však úplným pravidlem. Např. roku 1906 bude znárodněna i prosperující Ferdinandka. Roku 1901 se monarchie rozhodne k historické investici. Budou vystavěny 4 dráhy, které pomohou překonat Alpy, jež lemují hranice státu.
V roce 1918 dojde k rozpadu Habsburské monarchie. Nástupnické státy si rozdělí kromě území a financí i vozový park. V Rakousku jsou založeny Rakouské spolkové dráhy (BBÖ). Rakousko po rozpadu země nebude muset řešit na rozdíl od ostatních nástupnických států problém, že tratě byly dříve budovány s hlavním uzlem ve Vídni. Velkým problémem naopak bude, že řada tratí spojujících 2 města v Rakousku povede přes území sousedního státu. S tím se bude muset v následujících letech Rakousko vypořádat.
Psali jsme
Tomáš Garrigue Masaryk, klíčová postava vzniku Československé republiky, se po měsíční cestě z Washingtonu vrátil domů až 21. prosince 1918.…
Elektrifikace v meziválečném období
Po obsazení Německem budou BBÖ začleněny pod Německé říšské dráhy. Rakouská železniční síť bude přizpůsobena pro vojenské účely. Během války bude bohužel sloužit i k deportaci Židů do koncentračních táborů. Na konci války bude rakouská železnice zničena vytrvalým spojeneckým bombardováním. Nejvíce spojenecké útoky odnese železnice ve východní části země.
Psali jsme
RegioJet vyřazuje spací vozy na základě zkušeností z rakouské i pardubické nehody. Ty vedly k vážným následkům. Ve starším lehátkovém…
Druhá světová válka a obnova
Poválečné období se ponese ruku v ruce s opravou rakouské železniční sítě. Speciální význam budou Rakušané připisovat obnově vídeňských nádraží. Obnoveny budou samozřejmě i Rakouské spolkové dráhy (ÖBB). Nezbytná bude i obnova vozového parku, který bude po válce rovněž počítat četné ztráty. Spolu s tím bude dokončena elektrifikace hlavních tratí. Upouštění od parních pohonů bude dokončeno roku 1976.
Současnost a budoucnost železnice
V 60. a 70. letech se rakouské železnice budou potýkat s konkurencí v podobě automobilové dopravy. V jejím důsledku bude uzavřena řada lokálních tratí, u nichž se ukáže extrémní nehospodárnost dalšího provozu. Nicméně Rakousko bude investovat značné peníze do zlepšení a zrychlení své sítě. Jedním z nových projektů bude i Brennerský tunel, který má zrychlit spojení mezi Itálií a Rakouskem a hotov by měl být roku 2032, či Semmerinský tunel spojující Dolní Rakousy se Štýrskem. Jeho výstavba začne roku 2012 a dokončena by měla být v roce 2027.
S postupem času budou páteřní tratě v Rakousku budovány na rychlost 250 km/h. Na těchto tratích budou operovat jednotky Railjet, které dosahují rychlosti až 230 km/h. V roce 2012 představuje rakouská vláda program Zielnetz 2025+, dlouhodobou strategii pro rozšíření železniční sítě v Rakousku do roku 2030. Na ní naváže program Zielnetz 2040. Ta bude představena v lednu roku 2024. Počítá se 67 projekty, které umožní zkapacitnění stávající sítě i výstavbu nových tratí.
Zdroje: Konern.oebb.at; Gaugemasterretail.com