Železniční (r)evoluce v Egyptě: Nejstarší železnici Afriky dusí nedostatek peněz

Egyptská železnice má nečekaně dlouhou tradici, neboť se řadí k vůbec nejstarším 
na světě. Navzdory tomu čelí nejisté budoucnosti. Rozjasnění by mohla přinést výstavba vysokorychlostních železnic, která by zemi mohla vrátit zpět na železniční výsluní.

Egypt a jeho velkolepá historie

První osady se tvoří v oblasti Egypta ještě v období hlubokého pravěku v údolí řeky Nilu, které v té době nabízí ideální podmínky pro život. O Egyptském státu můžeme mluvit již v době přibližně 3 000 let př. n. l., kdy jistý faraón Meni sjednotí celou zemi. Tento čin stojí na počátku vzniku země, která se v době svého největšího kulturního rozmachu bude řadit mezi nejvyspělejší oblasti na světě. V tomto období se začínají rovněž stavět dodnes obdivované pyramidy, které v té době slouží především jako pohřební místa. Dějiny starověkého Egypta bude provázet neustále jednoduchý cyklus. 

Země je příliš velká na to, aby mohla být spravována centralisticky jedním vládcem. Ten si tak vybírá správce pro jednotlivé oblasti. Jelikož vládce potřebuje, aby mu správci byli oddaní, jejich moc stále roste. Tento růst přeroste do stavu, kdy jsou jednotliví správci natolik mocní, že se říše rozpadne. Následně spolu části bývalé říše soupeří, vyprofiluje se nejsilnější správce (pozn.: nyní už spíše vládce), který se opět říši pokusí sjednotit. Egyptská kultura je mimořádně vyspělá. Již ve 3. tisíciletí př. n. l. vzniká v Egyptě písmo, hieroglyfy. Egypťané budou rovněž vynikat v lékařství, matematice či vojenském umění. Egypťané budou rovněž věřit v posmrtný život, kterému přikládají nesmírně vysokou váhu.

Egypt v cizích rukou

Nic však netrvá věčně. V 1. tisíciletí př. n. l. se kdysi nepodrobitelný a velký Egypt dostane pod kontrolu větších hráčů. Moci nad Egyptem se nejprve chopí Peršané. Tato dějinná perioda však nebude trvat dlouho. Zemi totiž ovládne slavný vojevůdce Alexandr Makedonský, který si nakonec podrobí i celou Persii. Egypt tak spadne pod nadvládu Řeků. Respektive vládnout zde bude nezávislá Ptolemaiovská dynastie, ale s řeckou kontrolou. Po vzestupu Říma a úpadku řecké civilizace přichází opět otázka toho, kdo povládne Egyptu. Poslední vládkyní z rodu Ptolemaiovců bude slavná Kleopatra VII. Ta však doplatí na to, že si během občanské války v Římě vybere špatnou stranu, což se jí stane osudným.

Egypt tak s definitivní platností přejde pod správu Římské říše. Po rozpadu Římské říše na západní a východní část v roce 395 n. l. se Egypt stane součástí té východní, známější jako Byzantská říše. Vztahy mezi Egypťany a vládnoucími Byzantinci však nebudou ani zdaleka optimální. Egypťané tak uvítají, když se kontroly nad oblastí, podobně jako nad Marokem, Alžírskem či Tuniskem chopí Arabové přicházející z Blízkého východu. Arabové do země kromě nové kultury přinesou i nové náboženství, islám. Tou dobou je však v Egyptě poměrně rozšířené křesťanské náboženství. Arabové se rozhodnou, že nebudou ke konverzi k islámu nutit obyvatele silou, ale že finančně zvýhodní ty, kdož se rozhodnou islám přijmout.

Muslimské rody budou Egyptu vládnout po dlouhá staletí. V 16. století dobydou a ovládnou Egypt Osmané. Na konci 18. století Egypt na nějaký čas ovládne Napoleon a jeho vojsko. Právě jemu můžeme dnes vděčit za rozluštění starého egyptského písma, hieroglyfů, neboť Napoleonova výprava v zemi nalezne Rosettskou desku, která přispěje k rozluštění hieroglyfů. Na počátku 19. století Egypt ovládne osmanský vojevůdce Mohammed Alí, který Francouze ze země vyžene. Začne v Egyptě zakládat školy a továrny, zároveň vybuduje silnou egyptskou armádu. Právě díky tomu si vymíní nezávislost na Osmanské říši.

 

Novodobá historie Egypta

V roce 1869 je v Egyptě otevřen Suezský průplav, který z něho udělá nesmírně významné strategické místo. Změna zaběhlých pořádků přichází až po 1. světové válce, kdy se správy nad Egyptem chopí Velká Británie, kteří nad ním vyhlásí protektorát. Tento stav však přetrvá pouze do roku 1922, kdy si Egypťané vymíní vznik vlastního nezávislého království. Králové, kteří budou nadále ve velmi blízkém kontaktu s Brity, budou Egyptu vládnout až do roku 1953, kdy bude ve státě vyhlášena republika. Její vznik bude poměrně bouřlivý. Zahájeno bude rozsáhlé znárodňování a země se bude profilovat spíše jako autokracie. Ve 2. polovině 20. století povede Egypt se spojenci několik válek s Izraelem, které díky pomoci především USA Izraeli prohraje. Egypt se nicméně začne profilovat jako spojenec Západu, což se prokáže i během války v Perském zálivu, v níž se stane jedním z největších spojenců USA.

Železnice v Egyptě: První na kontinentu

Historie egyptské železnice se začíná psát v roce 1851. Právě v tomto roce je totiž vydána koncese na výstavbu železniční trati, která spojí hlavní město Káhiru s více než 200 km vzdálenou Alexandrií. Výstavbou první trati na africkém kontinentu je pověřen Robert Stephenson, syn věhlasného konstruktéra a otce železnice George Stephensona. Trať je dokončena o 5 let později v roce 1856. Se stavbou první trati v Egyptě je spojen i vznik státní společnosti Egyptská státní železnice, která bude provozovat vlaky na území Egypta na státem provozovaných tratích. Tato společnost vydrží až do roku 2025 (pozn.: a pravděpodobně i mnohem déle) a stane se tak jednou z nejstarších státních železničních společností na světě.

O 2 roky později následuje nová neméně významná trať. Ta si klade za cíl spojit Káhiru s právě budovaným Suezským průplavem. Důvody výstavby této trati jsou čistě praktické. Egypťané se v následujících letech budou snažit o vybudování skutečné železniční sítě, která by propojila všechna klíčová místa v zemi a stala se rozhodující složkou pro přepravu zboží i obyvatel po zemi. Železnice v Egyptě sice vznikají s požehnáním státu, ale budují je soukromé společnosti.

Nejinak je tomu při výstavbě trati z Káhiry do významného města Luxoru, o kterou se postará nová soukromá společnost Qena Aswan Railway Company. Tato trať, jejíž výstavba je zahájena roku 1898, bude následně prodloužena až do jižně položeného města Asuán. Trať se tak stane jakousi spojnicí velkých měst ležících v údolí klíčové řeky Nilu. Celkem logicky se tato trať stane pomyslnou páteří egyptské železniční sítě, která se z ní bude jednoduše rozvětvovat. Vzhledem k tomu, že velká egyptská města se zpravidla nachází v údolí Nilu, je tato koncepce železniční sítě poměrně logická.

Britská železnice v Egyptě

Opravdového rozšíření se egyptská železniční síť dočká až v období britské nadvlády. Britům je ekonomický i strategický význam železnice z domova velmi dobře známý a jejich snaha o značné rozšíření a ucelení sítě tak není žádným překvapením. Hlavní úkol, který Britové na železnici v Egyptě kladou, je prostý. Umožnit transport zboží do přístavů, ve kterých je přeloženo na lodě, na nichž je následně transportováno dále. Brity jsou kromě vnitrostátních drah zahájeny práce i na spojení Egypta s jinou britskou kolonií, s Palestinou. Tato trať má sloužit především pro vojenské potřeby a dokončena je krátce před koncem 1. světové války. 

Do konce 1. světové války, která však Egypt zasáhne jen velmi okrajově, bude státní společnost Egyptská státní železnice provozovat okolo 5 000 km železničních tratí, k čemuž přispěje i relativně úspěšná snaha Egypta o znárodnění soukromých železnic. Tato akce se však poněkud prodraží, což povede k úbytku financí investovaných do nových železničních tratí a do údržby stávajících tratí. Omezena bude i modernizace vozového parku. Velmi důležitou roli hrají železnice v Egyptě i ve 2. světové válce. Egypt je základnou britských vojsk pro válku v severní Africe proti Itálii a Německu. Právě železnice se stane klíčovou nejen pro přesun vojsk po zemi, ale i pro přesun zásob a dalšího materiálu na frontu. 

Slibná budoucnost železnice v Egyptě

Vzhledem k tomu, že na egyptském území se válčit prakticky nebude, vyvázne egyptská železnice z 2. světové války bez závažnějších ztrát. V roce 1953 se z Egypta stane republika. I nová vládnoucí garnitura si je však vědoma důležitosti kvalitní železniční sítě, a tak se bude snažit o její další rozvoj. Zahájen je ambiciózní program na modernizaci mnohdy zastaralé infrastruktury, která bude zahrnovat i elektrifikace vybraných úseků. Tyto projekty však budou mít jednoho velkého nepřítele, nedostatek financí. 

Řada projektů tak vůbec započata nebude. Dokončené projekty vzhledem k velké snaze ušetřit často strádají na kvalitě. To vede v důsledku k nedostatečné kapacitě železniční sítě, což je velmi limitující především pro nákladní dopravu. V současné době disponuje egyptská železniční síť asi 9 500 km železničních tratí, z nichž většina je po vzoru Britů vybudována se standardním rozchodem 1 435 mm. V roce 2020 přichází Egypt a Libye a nápadem na vybudování železničního spojení mezi oběma zeměmi. Problémem je, že v současné době v Libyi není aktivně provozován ani jediný kilometr železničních tratí. Navíc projekt naráží na špatnou ekonomickou situaci Libye a částečně i Egypta. Pokud by se projekt podařilo realizovat, měl by velký význam zejména pro nákladní dopravu napříč severní Afrikou.

Egypt a vysokorychlostní železnice 

Ve 21. století si Egypt začne pohrávat s myšlenkou na výstavbu vysokorychlostních železničních tratí. Projekt by měl směřovat k vybudování sítě okolo 1 800 km železničních tratí. Ambiciózní projekt je rozdělen na 3 fáze, avšak jeho budoucnost je nejistá zejména kvůli nejistému financování. Vlaky by na těchto nových vysokorychlostních tratích měly jezdit rychlostí dosahující 250 km/h. Tratě by měly být navíc vybaveny moderním evropským zabezpečovacím systémem ETCS 2. úrovně. 

O vybudování vysokorychlostní železnice, která by spojila Rudé moře se Středozemním mořem, se poprvé naplno začíná mluvit od roku 2018. Příslib podílení se na projektu přidala řada mezinárodních společností. Klíčovou roli v projektu mají hrát německé společnosti Siemens a Deutsche Bahn. Projekt si klade za cíl dostat na vysokorychlostní železniční síť velkou část významných egyptských měst. Odhadované náklady na realizaci projektu činí více než 8 miliard eur.

Jak již bylo zmíněno, egyptská vysokorychlostní železniční síť je budována ve 3 etapách. První část propojí Alexandrii, Káhiru a nové hlavní město Egypta (pozn.: Nové hlavní město je projekt, na kterém se pracuje od roku 2015, a který si klade za cíl vybudovat poblíž Káhiry nové hlavní město země). Zbylé 2 tratě mají propojit metropole Abú Simbel, Luxor a rudomořský přístav Hurghada s Káhirou. Po dokončení těchto projektů by mělo mít přístup k železniční síti přibližně 90 % Egypťanů.