Železniční (r)evoluce: Súdán v troskách. Konflikty drtí zemi, vlaky sotva jedou

Súdánská železnice se po období, ve kterém patřila mezi přední na celém kontinentu, dostala velmi rychle vlivem vnitrostátních válek do zcela opačné pozice. Vyvést z této svízelné situace ji může Čína. Otázkou je, zda se jí to podaří.

První sídla vznikají v Súdánu ještě v době hlubokého pravěku především v údolí řeky Nilu, které nabízí takřka ideální životní podmínky. BBC informuje, že ve 3. a 2. tisíciletí před naším letopočtem je Súdán součástí království Núbie. Následně se Súdán stává součástí Nové egyptské říše.  Na přelomu 2. a 1. tisíciletí před naším letopočtem se Súdán vymaní z egyptské nadvlády a stává se centrem říše Kúš. Ta díky blízkým vztahům se sousedním Egyptem převezme značnou část jeho vědění a tradic, což z ní učiní velmi vyspělou říši. Ta vydrží až do 4. století našeho letopočtu.

Súdán: Krvavé dějiny

Po jejím rozpadu vzniká v oblasti řada menších křesťanských království. Ta ustojí i nájezdy muslimů v 7. století n. l., kteří se budou snažit ze svých nově nabitých držav v severní Africe šířit islám hlouběji do nitra kontinentu. V Súdánu však prozatím narazí. Změna přichází až na přelomu 14. a 15. století, kdy většinu dnešního Súdánu obsadí beduínské kmeny. Na území dnešního Súdánu, části Eritrey a Etiopie tak vzniká Sennarský (nebo též Modrý) sultanát. Stav vydrží až do roku 1821, kdy osmanský místodržící v Egyptě Mohamed Alí dobývá Súdán. (Obrázek 1)

Další změna přichází na konci 19. století, kdy se Velká Británie  pokouší získat kontrolu nad Súdánem. To se prakticky podaří a Súdán se stává de facto britskou kolonií. De jure je Súdán pod společnou egyptsko-britskou vládou, ale vzhledem k tomu, že vláda v Egyptě koná takřka výhradně podle britských přání, můžeme mluvit více méně o britské kolonii. Změnu poměrů přinesou nepokoje v Egyptě v roce 1952, které povedou k pádu silně probritského režimu. Na základě této události Velká Británie i nová egyptská vláda souhlasí s vyhlášením referenda o nezávislosti Súdánu. Súdánci si odhlasují nezávislost, a ta je v roce 1956 vyhlášena.

Takřka okamžitě po vyhlášení nezávislosti však vypukne v zemi občanská válka mezi její severní a jižní částí, která usiluje o větší míru autonomie. V roce 1969 proběhne v Súdánu vojenský převrat a vlády se chopí plukovník Gaafar Nimeiry. Politické strany jsou zrušeny, parlament rozpuštěn a jakékoli zárodky demokracie rozprášeny. Tato událost bude počátkem konce občanské války, která povede k úmrtí přibližně půl milionu osob. Válka je ukončena v roce 1972, napětí ve společnosti však nevymizí. 

 V roce 1983 je v zemi vyhlášeno islámské právo šaría. S tím se nesmíří převážně křesťanská jižní část země. Započata je tak 2. občanská válka. V důsledku války umírají přibližně 2 miliony osob a v roce 2011 vyhlašuje Jižní Súdán nezávislost. Během války proběhne v Súdánu další vojenský převrat, kdy se moci chopí plukovník Omar al-Bašír. Aby toho nebylo málo, v roce 2003 vypukne další občanská válka, kdy v oblasti Dárfúru zahájí vojenský odpor proti súdánské vládě povstalecké skupiny kvůli utlačování tamního nearabského obyvatelstva.

 

Situace v Súdánu v roce 2024: Krize a hladomor

I tuto válku budou provázet krutosti a brutalita. Situace přeroste do takové míry, že v roce 2009 vydá Mezinárodní trestní soud zatykač na prezidenta al-Bašíra na základě obvinění z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti. Sám al-Bašír je v roce 2019 kvůli hromadným protestům sesazen armádou. V roce 2020 podepisuje Súdán mírovou smlouvu s dárfurskými povstaleckými skupinami. V důsledku války zemře kolem 300 tisíc lidí.

Kvůli bojům a nestabilitě v Súdánu mnoho lidí trpí hladem a situace obyvatel není dobrá. V roce 2023 navíc vypukne další vojenský konflikt po neúspěšném pokusu o převrat. V zemi tak vypukne další občanská válka. Boje rozpoutají velkou humanitární krizi a v roce 2024 situace v rozvrácené zemi hraničí s hladomorem.

 Rané železniční spoje v Súdánu: Od vojenských po komerční účely

 

Železniční dějiny se na území Súdánu začínají psát v 70. letech 19. století, kdy je postavena první železniční trať na území země. Ačkoli jsou železnice v Súdánu stavěny původně zpravidla pro vojenské účely, první trať je tak trochu výjimkou. Tato trať má být totiž vybudována primárně pro komerční účely.

Spojí město Vádí Halfa ležící na severu země na hranicích s Egyptem s komerčním podnikem ležícím asi 54 km od města Vádí Halfa proti proudu Nilu. Trať se však z dlouhodobého hlediska ukáže jako neudržitelná a přes snahy nové egyptsko-britské vládnoucí garnitury je v roce 1905 definitivně uzavřena.

Britská koloniální správa a rozvoj železniční sítě v Súdánu

Další tratě jsou stavěny již britskou koloniální správou. Tyto tratě se vyznačují tím, že jsou budovány zejména pro vojenské a strategické účely. První ze série nových tratí vede z nám již známého města Vádí Halfa do města Abú Hamad na severovýchodě země. Tato trať je budována s rozchodem 1 067 mm. Důvody volby tohoto rozchodu jsou ekonomické. Výstavba s rozchodem 1 067 mm je totiž levnější než výstavba tratí s klasickým rozchodem 1 415 mm. V roce 1899 je tato trať prodloužena až do hlavního města Súdánu Chartúmu. Logicky i toto prodloužení trati je provedeno s rozchodem 1 067 mm. Tato trať otevře spojení zejména pro nákladní dopravu mezi Súdánem, Egyptem a Středomořím.

Katastrofální důsledky občanské války pro železniční infrastrukturu

V roce 1904 je zahájena výstavba trati z města Altbara do nedávno vybudovaného přístavního města Port Súdán u Rudého moře. Tato trať se ukáže jako výrazně ekonomičtější oproti trati
do Egypta a dále ke Středozemnímu moři. Důvod je prostý, vzdálenost do přístavu. Zatímco trasa z Chartúmu přes Egypt ke Středozemnímu moři je velmi velká a rychlost tratí poměrně malá, vzdálenost k Rudému moři z hlavního města země je výrazně menší. Trať tak výrazně usnadní převoz zboží ze země do přímořských přístavů a jeho následnou překládku na vodní zaoceánskou dopravu.

Katastrofální důsledky občanské války pro železniční infrastrukturu

 Jádro je hotové, celá síť však ani zdaleka. V roce 1911 je vybudována další trať. Ta spojí hlavní město země Chartúm s bavlnářskou oblastí Gezíra na jihu země. Tato trať je následně prodloužena do města Al Obeida, v této době druhého největšího města v zemi. Ve 20. letech 20. století dosahuje délka súdánské železniční sítě 5 808 km, jak konstatuje web sudánských železnic. S rostoucím důrazem země na export vzroste i důraz na železniční síť, jejíž kapacita je cíleně zvyšována. Představen je i projekt Gezíra, který počítá s výstavbou více než 5 000 km nových tratí, jež mají pomoci zajistit přepravu bavlny a pšenice.

Železnice v Súdánu: Od optimistického rozvoje k aktuálnímu stavu

Po nabytí nezávislosti v roce 1956 se situace v zemi mění. Nová vláda považuje železnici za klíčovou pro rozvoj země. Koncem 50. let 20. století je zahájena konverze súdánských železnic z parního pohonu na pohon dieselový. Na některých tratích však vydrží parní provoz až do roku 1990. Plánům na její rozvoj však vrazí kudlu do zad vleklá občanská válka. Přesto se v roce 1959 podaří rozšířit síť do města Njala na jihozápadě země v provincii Dárfúr a v roce 1961 do města Wau, druhého největšího města Jižního Súdánu.

Touto tratí je prakticky dokončena výstavba hlavních částí súdánské železniční sítě. Ta v roce 1990 čítá okolo 4 800 km tratí. Jižní Súdán pak disponuje necelými 250 km železnic s rozchodem 1 067 mm. Výraznému rozvoji sítě však brání vnitrostátní boje a z toho plynoucí špatná ekonomická situace země. Navíc je stávající síť neustále ničena občanskou válkou. Během války hraje železnice velmi důležitou roli zejména v oblasti logistiky.

Súdánské železnice a budoucnost: Plány na obnovu a investice

Důsledky pro železnici jsou katastrofální, a to především kvůli zanedbávané údržbě. Situace dojde tak daleko, že asi třetina železniční sítě se ocitne v nefunkčním stavu a průměrná rychlost na zbytku sítě, která je mnohdy v havarijním stavu, dosahuje pouhých 10-30 km/h. Jako jisté vysvobození může působit účast soukromého sektoru od roku 1999 na provozu železniční sítě.

I přes tyto snahy se železniční síť nachází v kritické situaci. V roce 2015 maximální rychlost na většině sítě nepřesahuje 40 km/h. V současné době disponuje súdánská železniční síť přibližně 4 500 km tratí s rozchodem 1 067 mm. V roce 2022 je v oblasti železnic zahájena bližší spolupráce Súdánu s Čínou. Dále Súdán plánuje investovat asi 643 milionů dolarů do výstavby nových tratí s rozchodem 1 067 mm, do obnovy tratí, které jsou aktuálně mimo provoz a do zlepšení přeshraničního spojení.  

Čína a Súdán: Spolupráce na obnově železniční sítě

Dále je v plánu obnova přibližně 2 400 km aktuálně nesjízdných železnic. V tomto projektu by mohla hrát důležitou roli Čína, která vidí v Súdánu významného regionálního spojence. Součástí projektu je plánovaná výstavba tratí ze Súdánu do sousední Etiopie, Čadu, Eritrey a Středoafrické republiky. Projekty mají být spolufinancovány Africkou rozvojovou bankou. Budováno je i přeshraniční spojení s Egyptem. Tato trať v délce 283,5 km by měla vést ze súdánského města Vádí Halfa do egyptského města Asuán. Trať by tak měla opět propojit egyptskou a súdánskou železniční síť.

Železniční (r)evoluce je pravidelný seriál redakce, ve kterém mapujeme vývoj železniční infrastruktury ve vybraných zemích, jako například Saudská Arábie, Lotyšsko, Alžírsko, Rumunsko  a mnohé další.