EU version

Železniční (r)evoluce: Běloruská železnice doplácí na politiku Moskvy

Železniční (r)evoluce: Běloruská železnice doplácí na politiku Moskvy
foto: Neznámý autor/wikimedia commons/public domain/Běloruská železnice za První světové války
14 / 01 / 2025

Běloruská železnice si během své historie prošla nesmírně trnitou a bolavou cestou. Zjistěte, jaký osud může čekat železnici v zemi, která se stala vlastní hloupostí opět nesvéprávným vazalem Ruska.

Závislý nezávislý

V prvních stoletích našeho letopočtu začnou na území dnešního Běloruska pronikat slovanské kmeny. Ty postupem v několika dalších stoletích zcela vytlačí baltské kmeny, které ovládaly území Běloruska doposud. Na tomto území vznikne několik knížectví, která budou v 9. století pohlcena Kyjevskou Rusí. V následujících letech si Kyjevská Rus projde christianizací. Vzhledem k její geografické poloze je logické, že se přikloní k pravoslavné větvi křesťanství. Rozpad Kyjevské Rusi pak přijde v důsledku vnitřních sporů o následnictví ve 12. století.

Nepotrvá dlouho a jednotlivá knížectví budou pohlcena většími zeměmi. Knížectví na území dnešního Běloruska se takřka všechna dostanou ve 13. století pod nadvládu Velkoknížectví litevského. Partnerství bude oboustranně výhodné, Velkoknížectví litevské rozšíří svá území a dostane se do pozice regionální velmoci a běloruská knížectví získají ochranu proti nájezdům Tatarů z východu. Po založení Polsko-litevské unie v roce 1569 se vliv Polska rozšíří i na běloruské území.

 

 

 

 

 

 

Polsko-litevský stát nabude vrcholu své moci na počátku 17. století, kdy ovládne rozsáhlá území od Baltského po Černé moře. Rozmach země zastaví četné války s okolními zeměmi, zejména pak se Švédskem a Ruskem. Tyto války nejvíce postihnou právě běloruské území. V důsledku válečných útrap, hladomorů a nemocí zemře asi polovina obyvatelstva žijícího na tehdejším běloruském území. Polsko-litevský stát neustojí tlak okolních zemí, a když se do otázky jeho budoucnosti vmísí i mocné Rakousko a Prusko, je jasné, že bývalé regionální velmoci již odzvonilo.

Rusko, Rakousko a Prusko se dohodnou na rozdělení území Polsko-litevského státu mezi sebe. Tento proces bude historiky nazván trojím dělením Polska. V letech 1772, 1783 a 1795 dojde k postupnému rozdělení země. Po dělení v roce 1795 z Polsko-litevského státu již nezbyde nic. Běloruská území se dostanou pod nadvládu carského Ruska. Pokusy Ruska potlačit jakékoli národní povědomí Bělorusů nebudou zcela úspěšné. Po pádu carského režimu v Rusku v roce 1917, vystoupení Ruska z 1. světové války a vypuknutí občanské války v Rusku je v roce 1918 vyhlášena Běloruská lidová republika.

Halibutt/CC BY-SA 3.0

 

Nezávislost nebude trvat dlouho. Již v roce 1919 je Bělorusko napadeno Polskem a po krátké válce mezi Polskem a Ruskem v roce 1920 je běloruské území rozděleno právě mezi Polsko a Rusko. Na území, které spadne pod správu Ruska, je následně vyhlášena Běloruská sovětská socialistická republika, která se v roce 1922 stane součástí nově vzniklého Sovětského svazu. Po vzniku SSSR bude na celém jeho území včetně Běloruska zahájena silná industrializace a kolektivizace, která si vyžádá mnoho lidských životů.

Během 2. světové války utrpí Bělorusko velké ztráty, protože se jím opakovaně prožene válečná fronta. Po jejím skončení zůstane Bělorusko nedílnou součástí SSSR. Nezávislost na SSSR vyhlásí Bělorusko až v roce 1991. Název země bude změněn na Běloruskou republiku. Prezidentem Běloruské republiky bude zvolen Aleksandr Lukašenko, běloruština bude postavena na roveň dosud úřední ruštiny. V roce 2000 podepíší Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán smlouvu o vzniku Eurasijského hospodářského společenství, které má sloužit jako protiváha k Evropské unii.

Navzdory zkušenosti s tím, jak brutální ruský režim je, se běloruská vládnoucí garnitura rozhodne ve 21. století opět přimknout k Rusku. Důvodem bude hlavně snaha prezidenta Lukašenka udržet se u moci proti sílící opozici, podporované mj. právě demokratickou částí Evropy. Lukašenkova administrativa zahájí politické procesy, opozice bude potírána a naděje na demokratizaci země budou rozprášeny. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se Bělorusko nepřímo postaví na stranu agresora. Nepodpoří jej sice vojensky, ale umožní mu provádět ze svého území výpady na území napadené Ukrajiny.

Carská dráha

Historie běloruské železnice se začíná psát v roce 1851. Právě v tomto roce jsou totiž zahájeny práce na velkolepém projektu železniční tratě z Varšavy do Petrohradu. Provoz na této nesmírně významné železniční trati mezi Petrohradem a Varšavou, dvěma významnými centry ruského impéria, je zahájen v roce 1862. Součástí této přes 1 250 km dlouhé trati bude přes 40 km dlouhý úsek mezi obcemi Parečča a Grodno. Právě tento úsek bude první železniční tratí postavenou na území dnešního Běloruska. Celá trať z Varšavy do Petrohradu, včetně již zmíněného úseku, je budována s ruským rozchodem 1520 mm. Právě tento rozchod bude vcelku logicky využíván i na další běloruských tratích.

Výstavba železniční sítě v carském Rusku bude nesmírně důležitá i pro Bělorusko, které je jeho nedílnou součástí. Díky výstavbě železniční sítě se začne alespoň trochu zvedat nepříliš dobrá ekonomická situace země. Železnice totiž výrazně zjednoduší přepravu surovin a zboží z východu na západ. Podél nově vznikajících železničních tratí navíc začnou vznikat mnohá města. Jiná, již existující města, která v minulosti zažila úpadek, zažijí díky napojení na železniční síť obrození a příliv nových obyvatel.

Do konce 19. století vznikne na území Běloruska přibližně 2 800 km železničních tratí. Carský režim si bude vědom toho, že železnice je pro prosperitu impéria klíčová. Během 1. světové války bude velká část železniční sítě poničena. Meziválečné období se tak ponese v duchu snahy o opravu železniční sítě a navrácení jejího hospodářského významu. S postupem času se SSSR rozhodne v Bělorusku zintenzivnit kromě rekonstrukce sítě i výstavbu tratí nových. Do roku 1940 bude železniční síť na území Běloruska činit přes 5 500 km.

Všechno nebude ani zdaleka ideální. Mohutné čistky, které budou pro sovětský komunistický režim typické, se nevyhnou ani železnici. Pro domnělou špionáž bude odvlečeno do gulagů či popraveno velké množství železničářů. Sověti takovýmto způsobem zlikvidují své nejlepší železniční inženýry. Během 2. světové války se železnice stane klíčovou. Velmi významnou roli bude hrát v evakuaci obyvatel Minsku před jeho obsazením nacistickým Německem. Železnice bude hrát klíčovou roli v zásobování armády. Za války bude poškozeno či zničeno přes 4 000 km železniční sítě a přes 90 % sounáležejících budov.

Po válce bude hlavním cílem SSSR obnovit železniční síť poničenou za války. Tato snaha o obnovu železniční sítě bude spojena s elektrifikací železniční sítě. Ta bude ve větší míře prováděna od 70. let 20. století. Až do rozpadu SSSR bude železniční síť v Bělorusku, stejně jako v ostatních republikách Sovětského svazu, provozována Sovětskými dráhami. Po rozpadu SSSR je obnovena Biełaruskaja čyhunka (BCh – Běloruské dráhy), která bude od roku 1992 provozovat železnici na území nově vzniklé země. Běloruské dráhy se záhy stanou jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v zemi.

Homoatrox/CC BY-SA 4.0

Pod dohledem velkého bratra

Po vzniku nezávislého státu bude Bělorusko potřebovat upravit svou železniční síť pro potřeby nového státu. Nebude se ale jednat o tak velký problém, jako třeba v případě Polska, kde bylo nutné sjednotit 3 zcela nekompatibilní systémy. Bělorusku v úpravě železničního systému pomůže zachování si velmi blízkých vztahů k Rusku i po rozpadu SSSR. Délka běloruské železniční sítě se pohybuje okolo 5 500 km, z nichž přes 1 100 km je elektrifikovaných. Celá železniční síť využívá ruský rozchod 1520 mm.

Situace běloruské železnice nebude ani po přehoupnutí do 21. století uspokojivá. Železnici se nebude dostávat potřebných investic, což je způsobeno především nedobrou ekonomickou situací země. Nejen, že Bělorusko v oblasti železnice nedokáže dohnat manko na západní demokratické země, které nabralo v dobách, kdy bylo součástí SSSR, ale začne zaostávat za jinými bývalými sovětskými republikami i dalšími bývalými státy východního bloku, které vstoupí postupně do Evropské unie, což rozvoj železnice v jednotlivých zemích výrazně urychlí. Navzdory své nedokonalosti však bude hrát železnice pro nákladní i osobní dopravu v Bělorusku klíčovou roli.

Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu budou sankce uvaleny i na Bělorusko kvůli jeho aktivní podpoře moskevského režimu. Tyto sankce učiní běloruskou železnici na Rusku ještě závislejší, než byla doposud. V lednu roku 2024 se běloruští a ruští představitelé shodnou na nutnosti modernizace železniční infrastruktury nutné k tranzitní dopravě mezi oběma zeměmi. Tyto plány ale nebudou pravděpodobně v blízké budoucnosti realizovány vzhledem ke špatné ekonomické situaci obou zemí. V důsledku běloruské podpory ruské agrese výrazně klesne objem tranzitní nákladní přepravy v zemi, neboť kvůli sankcím uvaleným na Rusko i Bělorusko budou přesměrovány nákladní vlaky mezi Asií a Evropou přes Turecko a Balkán.

Zdroje: belarus.by, tomin.by, blogs.worldbank.org, vlaky.net, jamestown.org

Tagy