Železniční doprava v rámci Green Dealu. Co přinese nová strategie Česku?

Vláda příští týden projedná tři vládní koncepce s přívlastkem strategické. Dokumenty mají formovat způsob, jak dosáhnout cíle bezemisní ekonomiky v ČR. RAILTARGET koncepce zmapoval.

Jednat se bude o Státní energetickou koncepci, Politiku ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán. Koncepce reflektují rámec závazků ČR z unijní legislativy a z OSN, především ze souboru Green Deal, ale jejich rozpracování je úkolem členského státu.

Zjistili jsme, že Státní energetická koncepce ČR připravená MPO řeší zdrojovou část energetiky a bezpečnost dodávek a energetické soustavy. Počítá s budoucím navýšením spotřeby elektřiny mj. v důsledku elektrifikace průmyslových procesů a dalších sektorů. Podle Hospodářské komory ČR se koncepce dostatečně nezabývá strukturálními změnami v elektroenergetice a potřebě nastavit stabilní a předvídatelný legislativní a regulační rámec. Strategie také neobsahuje podmínky, jak urychlit projednávání, přípravu a realizaci nových sítí a optické infrastruktury provozovatele distribuční soustavy.

Důležité je, že dopravy se nejvíce týká materiál Politika ochrany klimatu ČR. Aktualizace pochází z dílny MŽP a mění dosavadní koncepci z roku 2017. Vychází důsledně z hypotézy, že existuje přímý vztah mezi emisemi a oteplováním planety. Zastavit oteplování bude možné jen tehdy, když se dosáhne tzv. klimatické neutrality. Resort MŽP proto primárně sleduje snížení emisí jako základní cíl, kterému podřizuje všechna navrhovaná opatření v koncepci. Materiál sice tvrdí, že dopravní potřeby převzal ze strategie Ministerstva dopravy, ale je z něho patrná ambice začít výrazně řídit z MŽP změny módů dopravy, rozvoj veřejné dopravy a ovlivňovat chování obyvatelstva. Zaujalo nás také, že pracuje s pojmem „změna dopravního chování“.

Rámcem politiky MŽP jsou evropské cíle. Tedy dosavadní emisní systém pro energetiku, průmysl a leteckou dopravu cílí na celoevropský pokles emisí CO2 o 62 %. Od roku 2027 zasáhnou emisní povolenky na všechny druhy pozemní dopravy používající fosilní paliva.  Emisní povolenky zatíží od roku 2027 sektory pozemní dopravy a budov. Zde je podobně jako u EU ETS 1 společný unijní cíl, a to pokles o 42 %.

MŽP si představuje, že snížení energetické a emisní náročnosti bude možné dosáhnout tím, že se využije bezemisní a nízkoemisní doprava „všude, kde je to možné“, podpoří se tzv. aktivní mobilita v obcích a ve městech a využije se hustoty železniční sítě k optimalizaci silniční a železniční dopravy, aby bylo dosaženo co největšího efektu ze závazné evropské legislativy pro snížení uhlíkových emisí v ČR.

Šmahem se vypořádává s financováním dekarbonizace dopravy v ČR. Třetinu nákladů mají pokrýt zdroje EU (zejména výnosy z emisních povolenek), podpora dekarbonizace v programech EU i po roce 2030. Dvě třetiny nákladů MŽP předpokládá, že zaplatí soukromý sektor, ale „z většiny se bude jednat o investice, které by stejně firmy provedly ve svém běžném investičního cyklu“.

MŽP přitom počítá s doprovodnými opatřeními jako jsou ESG reportování, dobrovolné závazky finančních institucí, reporting udržitelnosti (směrnice CSRD / ESG reporting), reporting souladu s taxonomií EU pro udržitelné investice, podmínky pro čerpání EU fondů spojené s principem významně nepoškozovat životní prostředí (DNSH) a na blíže nespecifikované klimatické prověřování investic. Standardy ESG již od roku 2025 zahrnují uhlíkovou stopu všech vstupů do výroby včetně energetiky a dopravy - ISO 14 064 a do uhlíkové stopy produktu - ISO 14 067.

Podle materiálu si kýžený rozvoj železniční dopravy v infrastruktuře a v obměně vozového parku do roku 2030 vyžádá 300 mld. Kč, přičemž se odkazuje na údaje z MD. Zahrnují též elektrifikaci tratí. Dekarbonizace silniční dopravy přijde podle zdrojů MŽP a krajů na 10 mld. Kč, což zahrnuje náklady modernizace veřejné dopravy a infrastruktury pro tzv. čistou mobilitu. Investice včetně nákladní dopravy odhadlo MD na 270 mld. Kč (z toho podpora má činit 160 mld. Kč).

Osobní a nákladní doprava v ČR způsobuje ročně 20 Mt CO2eq, což odpovídá 16 % emisí Česka a v přepočtu na osobu je to cca 1,7 t CO2eq ročně. Více než polovina dopravních emisí jde na vrub osobním automobilům a další emise připadají na nákladní automobily a autobusy. Dlouhodobě emise z dopravy a spotřeba energie v dopravě stoupají, což je podle MŽP důsledkem rostoucí poptávky po přepravě, rostoucímu počtu osobních aut a růstu jejich rozměrů a hmotnosti, ale zodpovídají za 98 % přímých emisí skleníkových plynů z nákladní dopravy. Železniční nákladní doprava zajišťuje 29 % přepravního výkonu, přičemž způsobuje jen 2 % emisí nákladní dopravy. Železniční síť v ČR je nákladní dopravou zatížena velmi nerovnoměrně: 90 % dopravních výkonů nákladní železniční dopravy je soustředěno na 20 % délky železniční sítě.

Snížit emise přesunem podstatné části nákladní dopravy na železnici tak vyžaduje zvýšení dopravní kapacity přetížených hlavních koridorových tratí i zapojení dalších částí železniční sítě. Investice se ročně pohybují mezi 125–150 mld. Kč, z toho cca ⅔ jsou národní zdroje a ⅓ jsou různé evropské fondy. Asi polovina výdajů směřuje do železniční infrastruktury, kde cca 40 % výdajů tvoří opravy, údržba a provoz a 60 % nové investice. Dopravní sektorové strategie MD navrhuje navýšit výdaje na dopravní infrastrukturu v období 2027–2048 na 200–250 mld. ročně. Přesun části kamionové dopravy na železnici chce MŽP řešit také podporou multimodální přepravy a rozšířit kapacitu terminálů.

MŽP tvrdí, že provedlo modelaci ekonomických důsledků na odvětví náročná na obchod (doprava, průmysl). Dekarbonizace má mít „celkový pozitivní efekt“ na produktivitu práce, a tím údajně i na konkurenceschopnost.

Sociální důsledky zdražení dopravy chce MŽP řešit dle legislativy Green Dealu prostřednictvím dotací ze Sociálního klimatického fondu, jejichž zdrojem budou také emisní povolenky. „Zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele v dopravě“ mohou získat peníze formou přímé podpory, ale také nepřímo podporou veřejné dopravy. V letech 2026–2032 se takto má přerozdělit 50 mld. Kč., přičemž MŽP připravuje kritéria podpory pro nejzranitelnější domácnosti demografické údaje a zatím neexistujících analýz, výzkumů a dalších materiálů k důsledkům emisních povolenek na různé skupiny obyvatelstva. Slibuje, že přípravy bude konzultovat se zranitelnými skupinami (např. s organizacemi hájící jejich zájmy). Obavy sektoru dopravy, že peníze zinkasované v odvětví za emisní povolenky se nebudou do odvětví plně vracet, dokazuje část materiálu, kde se počítá s 0,5 % odvodem ve prospěch nejchudším a nejvíce zranitelným rozvojovým zemím.

Ačkoliv existuje politická poptávka po zjednodušení povolovacích územních a stavebních předpisů pro strategicky významnou infrastrukturu, zaúkolovalo MŽP samo sebe a chce do příštího roku připravit další povinnosti do EIA, které by MŽP umožnily schvalovat připravované investice. MŽP připraví v tomto smyslu aktualizaci metodického pokynu pro EIA a SEA a navrhne novelu legislativy stavebního řízení.  Propagace tzv. čisté mobility má být do roku 2030 silnějším dotačním titulem z prostředků MŽP.

Třetí materiál - vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu, respektive celého systému řízení energetické unie má připravit a implementovat opatření pro splnění cílů energetické unie a dlouhodobých závazků spojených se snižováním emisí skleníkových plynů, stimulovat spolupráci mezi jednotlivými členskými státy a zajistit vyšší regulační a investiční jistotu v ČR v energetice – zefektivnit účast veřejnosti, strukturovat proces mezi Evropskou komisí a ČR, posílit spolupráci mezi tvůrci energetické a klimatické politiky.

Zdroj: MŽP, MD, Hospodářská komora