.jpg)
foto: Správa železnic/Ilustrační
Česká železnice vstupuje do roku 2026 s mimořádně ambiciózním investičním plánem. Správa železnic chce zahájit stavbu nejdelšího úseku tratě na letiště, posunout přípravu spojení do Bavorska a zároveň pokračovat v modernizaci uzlů, regionálních tratí i zavádění evropského zabezpečovacího systému ETCS.
Uplynulý rok byl na české železnici ve znamení rozsáhlých oprav, modernizací a příprav klíčových investic. Správa železnic během dvanácti měsíců opravila stovky kilometrů tratí, pokračovala v rekonstrukcích nádraží a významně pokročila v zavádění zabezpečovacího systému ETCS. Rok 2026 má na tyto kroky navázat a zároveň přinést zásadní posun u několika strategických projektů, které mají dlouhodobě změnit podobu železniční dopravy v Česku.
Jedním z nejvýznamnějších milníků bude zahájení stavby patnáctikilometrového úseku mezi Prahou-Ruzyní a Kladnem. Jde o nejdelší etapu projektu železničního spojení Praha – Letiště – Kladno, pro kterou se Správě železnic podařilo získat pravomocné povolení. „Z velké části povede v nové stopě, vlaky díky narovnaným obloukům a elektrifikaci pojedou rychlostí až 145 km/h, což cesty mezi Prahou a největším středočeským městem citelně zkrátí,“ říká Mojmír Nejezchleb, náměstek pro modernizaci dráhy pověřený řízením Správy železnic. Stavba by měla po podpisu smlouvy se zhotovitelem trvat přibližně čtyři roky.
Podzemní nádraží na letišti obdrželo povolení
Současně pokračuje příprava dalších částí tratě na letiště. V Kladně již začala výstavba nové nádražní budovy, která se stane první dřevostavbou na české železnici. Významným krokem je také pravomocné povolení záměru podzemního nádraží přímo u letištního terminálu. Paralelně probíhá příprava úseku z Ruzyně na letiště a geologický průzkum v trase budoucích tunelů mezi Dejvicemi a Veleslavínem. V roce 2026 chce Správa železnic hledat zhotovitele další části trati, konkrétně úseku od Výstaviště do nové podzemní stanice v Dejvicích.
Rok 2026 má být zároveň začátkem nové kapitoly železničního spojení s Německem. Nejblíže realizaci je modernizace úseku z Plzně přes Nýřany do Chotěšova, která je součástí budoucího kvalitního spojení Prahy s Mnichovem. Pokud půjde vše podle plánu, stavba by mohla začít již v příštím roce. Tento projekt má zásadní význam nejen pro osobní, ale i pro nákladní dopravu a posílení mezinárodní konkurenceschopnosti železnice.
Správa železnic: Investic se dočkaly šumavské lokálky i trať u Karlových Varů
Významné investice chystá Správa železnic také na dalších trasách po celé České republice. Pokračuje příprava moderní tratě mezi Mladou Boleslaví a Libercem, přičemž v roce 2026 se vypíše tendr na celkovou přestavbu železničního uzlu v Turnově. Z pohledu nákladní dopravy bude důležitý i tendr na rekonstrukci první části trati Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, konkrétně úseku mezi Hradcem Králové a Týništěm nad Orlicí.
Správa železnic se zároveň zaměřuje na modernizaci klíčových železničních uzlů. V České Třebové probíhá přestavba všech nástupišť a výstavba nové lávky přes kolejiště, což umožní zrychlení projíždějících vlaků a snížení hlukové zátěže. Na hlavním nádraží v Hradci Králové se cestující dočkají bezbariérového přístupu k vlakům a vznikne zde nové nástupiště. Tyto projekty mají zlepšit komfort cestujících i plynulost provozu.
Vedle velkých staveb pokračují i rozsáhlé opravy tratí. Modernizací letos prošly desítky kilometrů regionálních železnic, kde se podařilo zvýšit traťovou rychlost nebo vybudovat bezbariérová nástupiště. Práce probíhaly například na šumavských lokálkách, na trati z Karlových Varů do Potůčků nebo na úseku mezi Chrastavou a Hrádkem nad Nisou. Zvláštní pozornost si vyžádala také oprava zubačky, ozubnicové trati z Tanvaldu do Kořenova, která je technickou památkou.
Správa železnic: Systém ETCS zabránil několika mimořádným událostem
Výrazným tématem zůstává bezpečnost provozu. Od lednového zavedení výhradního provozu ETCS ujely vlaky na hlavních koridorech desítky milionů kilometrů a systém v několika případech prokazatelně zabránil mimořádným událostem. ETCS zároveň umožnilo zvýšit maximální rychlost vlaků nad dosavadní limit 160 kilometrů za hodinu, což se projevilo například na trati z Prahy do Českých Budějovic. Rozšiřování systému bude pokračovat i v roce 2026, a to nejen na hlavních koridorech, ale i na vybraných regionálních tratích.
Do další fáze se posouvá také příprava vysokorychlostních tratí. Některé úseky již získaly kladné stanovisko EIA, což umožnilo zahájit výkupy pozemků. Současně pokračují práce na modernizaci stávajících tratí mezi Brnem a Přerovem, které mají do budoucna doplnit plánované vysokorychlostní spojení.