foto: Archives/Železnice slaví další úspěch. Brusel zařadil Česko do páteřní sítě TENT – T
Českou železniční infrastrukturu čekají miliardové dotace na přípravu rychlotratí. Evropská komise umístila při nedávné revizi dopravních projektů většinu plánovaných rychlotratí na území České republiky do sítě hlavních páteřních tras – core network TEN-T. Z tohoto úspěchu pramení především nemalá finanční podpora.
Možností čerpat větší množství prostředků z evropských fondů se sníží podíl investic z českého rozpočtu. Jedná se o vskutku významnou sumu. Už v roce 2017, kdy vláda schválila program výstavby vysokorychlostních tratí, dosahovaly náklady spočítané ministerstvem dopravy částky 650 miliard korun. Později se odhad poupravil a Správa železnic momentálně kalkuluje s částkou 600 miliard korun.
Dle aktualizované mapy, kterou představila Evropská komise, zahrnují páteřní trasy zejména trať vedoucí od německých hranic přes Ústí nad Labem do Prahy a následně do Brna, kde se kolej rozvětvuje na severní trať vedoucí přes Ostravu do Polska a jižní trať mířící přes Břeclav na Vídeň. Poslední větev spojující Prahu s Polskem se do páteřní sítě nevešla, místo toho došlo k jejímu zapojení do takzvané doplňkové sítě, kterou čeká omezené financování a pozdější dostavba. Ještě větší zpoždění nastane v projektu odbočky drážďanské tratě do Mostu a dále do Podkrušnohoří. Spojení nesjednocuje uzly hlavní transevropské sítě a nelze jej tak zařadit mezi páteřní infrastrukturu.
„Vyjednávání bylo složité, Evropská komise na počátku zcela vylučovala zásadní změnu map hlavní sítě, nechtěla ohrozit její dokončení do roku 2030. Původní návrh byl ponechat české vysokorychlostní tratě v globální síti, což by reálně vylučovalo financování z CEF (fondy Connective Europe Facility) před rokem 2040,“ uvedla mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
České republika musela splnit nelehký úkol, a to přesvědčit Brusel, že stihne většinu rychlotratí, které se v současnosti ocitají v pouhé fázi plánování, dokončit do roku 2030. Česká republika má však stále šanci problematická místa vyškrtnout.
Železniční dopravě celkově hraje do karet podpora ze strany Evropské unie, především díky její ekologické stránce, která představuje jeden ze způsobů snížení emisí z dopravy. „Tento balíček je krokem, jak toto rozhodnutí převést do reality, jak přesunout dopravu na koleje a snížit objem emisí z dopravy o 90 procent do roku 2050,“ řekl v úterý u příležitosti představení revidovaného plánu TEN – T místopředseda komise Frans Timmermans. Mimo investic nastane potřeba přesvědčit lidi k většímu využívání železnice a zvolit k tomu vhodné nástroje, jako zkracování jízdních dob, zjednodušování prodeje jízdenek a snížení cen, například díky zrušení DPH u mezistátních jízdenek.