Železnice jako válečný titán: Nezdolní hrdinové Ukrajiny v akci

Válka na Ukrajině změnila zemi k nepoznání. Proměnou prošla také ukrajinská železnice, které se přezdívá „druhá armáda země“. Jak válka změnila ukrajinskou železnici?

Ruská invaze, tzv. speciální vojenská operace se překlopila do čtvrtého roku. Vyžádala si nesčetné lidské oběti, zatím nevyčíslené materiální škody a rozklad dosavadního euroasijského mezinárodního uspořádání. Zásadním způsobem ale proměnila ukrajinskou železnici. Přezdívá se jí „druhá armáda země“ a železničářům se říká „železný lid Ukrajiny“. Vysvětlíme si, proč. V prvních dnech a týdnech po napadení Ruskem železnice umožnila organizovaně evakuovat obyvatele. Stovkám tisíc lidí se pomohla dostat do bezpečí na západ. Odhaduje se, že převezla až 3,8 milionu občanů Ukrajiny.

Ukrajinská železnice: Klíčová pro ekonomiku a vojenskou logistiku

Železniční infrastruktura se nevyhnula útokům, ale odolala ve své základní přepravní funkci pro osobní, nákladní dopravu, přepravy vojenského materiálu, armádu, ale i pro mezinárodní vztahy. Dodnes zahraniční delegace cestují do Kyjeva vlakem. Začátek války vyžadoval rychlou reakci a provozní změny. UZ přešla do nouzového režimu a stala se plnohodnotným vojenským aktérem strategického významu. Kromě standardních vojenských přeprav zavedla takzvané „nemocniční vlaky“ s vozy jednotek intenzivní péče, které slouží k evakuaci a péči o vojáky i civilisty.

Vyřazením letišť a postupně i černomořských přístavů se železnice proměnila v klíčového hráče při zajišťování ekonomického přežití Ukrajiny. Obilí a další produkty se dostávaly na světové trhy železniční cestou. Dodnes to nepředstavuje vždy ideální a ekonomické řešení. Dopravu komplikuje a prodražuje nutnost přechodu z širokého rozchodu 1520 milimetrů na infrastrukturu se standardním evropským rozchodem. Objem exportu po železnici tak výrazně roste. Za první pololetí roku 2024 se zvýšil o 48,8 % oproti stejnému období roku 2023. Většinu vývozu tvořilo obilí, na druhém místě byla železná a manganová ruda.

EU a Ukrajina: Modernizace železnice a nové trasy do Evropy i Asie

Evropská unie začíná realizovat plány modernizace železniční infrastruktury. Prodloužit standardní rozchod železnice do Lvova a později až do Kyjeva. Lvov by se měl stát ústředním železničním uzlem, který propojí ukrajinskou železniční síť s Evropou. Ukrajinská železnice chce navíc spustit 18 nových tras pro nákladní dopravu do EU. Na financování se podílí prostředky, které EU již dříve pro výstavbu infrastruktury s Ukrajinou plánovala, ale také zrušené financování na infrastrukturní spojení s Kaliningradskou oblastí a s Běloruskem.

Ukrajinská železnice se rozhlíží i směrem do Asie. Zatím tak, aby nová spojení neohrožovala přímo válka a Rusko. Do jisté míry už však plány na nová spojení předpokládají uzavření příměří. Plánuje se například trajektové spojení do přístavu Poti v Gruzii a odtud dál přes Tbilisi a Ázernbajdžánské Baku do Střední Asie a do Číny, respektive z Tbilisi přes Kars do Turecka.

Z Česka na Ukrajinu: Pravidelné vlakové linky

Vlakové spojení z České republiky na Ukrajinu je oblíbenou linkou, na kterou dopravci vypravují několik souprav denně. Mezi velmi oblíbený patří RegioJet, který na začátku války zvýšil počet vlakových spojů jedoucí na Ukrajinu. Od zahájení provozu linky Praha–Přemyšl dne 1. března 2022, která vznikla v rekordně krátkém čase jako reakce na válečný konflikt na Ukrajině, přepravil RegioJet na této trase již 550 tisíc cestujících. Původně humanitární vlakový most, organizovaný ve spolupráci s Člověkem v tísni, pomohl v prvních měsících války tisícům ukrajinských uprchlíků dostat se do bezpečí, přičemž cesta byla zajištěna bezplatně, zatímco směrem na Ukrajinu přepravoval důležitou materiální pomoc.

Zdroje: uz.gov.ua, railtarget.cz