foto: Siemens Mobility/Závodem k ekologii: Evropa se snaží nahradit letadla za vlaky
S tím, jak Evropa pokračuje ve svém ambiciózním programu v oblasti klimatu, se objevil jeden zásadní aspekt: přesun cestujících z letadel do vlaků. Na pozadí rozsáhlé železniční sítě a rostoucí poptávky po ekologické dopravě se železniční sektor snaží zvládnout několik výzev, aby tento významný posun umožnil.
V uplynulém desetiletí, až do pandemie COVID-19, byl růst letecké dopravy vyšší než růst železniční dopravy. Přestože průměrný roční nárůst počtu osobokilometrů (pkm) v letecké dopravě činil 5,5 %, železniční doprava zaznamenala skromnější nárůst o 1,8 %. Tento prudký nárůst letecké dopravy, zejména mezi lety 2014 a 2019, byl z velké části způsoben nízkonákladovými leteckými společnostmi a rostoucí oblibou rekreačních cest v rámci EU.
Psali jsme
Kdysi byly vlaky obávanými smrtícími zařízeními, která cestujícím vyrážejí dech nebo je přivádějí do bezvědomí, dnes jsou však zázrakem rychlosti a pohodlí.…
Evropská unie, která je odhodlána minimalizovat emise uhlíku, si stanovila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Potenciál železniční dopravy hrát významnou roli při dosahování těchto cílů je zřejmý. Podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je železniční doprava dvanáctkrát energeticky účinnější než letecká doprava a vypouští v průměru 160 gCO2 na 1 km ve srovnání s 33 gCO2 na 1 km u letecké dopravy. Vzhledem k vysokému podílu elektrifikovaných tratí a rostoucímu využívání obnovitelných zdrojů energie se navíc očekává, že ekologická stopa železnice se v příštím desetiletí dále sníží.
Aby však železniční doprava skutečně vzkvétala, musí uspokojit rostoucí poptávku po ekologičtějších dopravních řešeních a zároveň zohlednit charakter evropských letů. V roce 2019 zhruba 25 % evropských letů překonávalo vzdálenosti kratší než 500 kilometrů a přibližně 70 % letů bylo kratších než 1 500 kilometrů. Vzhledem k tomu, že většina letů je na krátké a střední vzdálenosti, zůstává potenciál železniční dopravy z velké části nevyužit. Studie naznačují, že železniční doprava může být konkurenceschopnou alternativou k letům na trasách, které trvají méně než šest hodin, zejména u přímých spojů.
Psali jsme
Z důvodu stavebních prací Správy železnic zajistí České dráhy náhradní autobusovou dopravu (NAD) místo vlaků v těchto úsecích:
Aby však železniční doprava mohla plně konkurovat letecké dopravě, musí se vypořádat s problémy souvisejícími s cenou, časem a spolehlivostí. Železniční doprava má sice výhodu v oblasti životního prostředí, ale zaostává v cenové oblasti, protože letecká doprava je v současné době osvobozena od daně z pohonných hmot a DPH a v rámci systému EU pro obchodování s emisemi získává 85 % bezplatných povolenek na emise oxidu uhličitého. Dalším faktorem je čas; navzdory dodatečnému času strávenému bezpečnostními a odbavovacími procedurami u letů je letecká doprava často rychlejší. S plány na zlepšení evropských železničních služeb, včetně vytvoření transevropské dopravní sítě (TEN-T) a zavedení evropského systému řízení železniční dopravy (ERTMS), se však očekává, že konkurenceschopnost železnice se v příštích desetiletích zvýší. Třetina nejvytíženějších leteckých tras v EU má již nyní vlakovou alternativu kratší než šest hodin, což naznačuje potenciál železnice konkurovat letecké dopravě ve větším měřítku.
Zdroj: hink.ing.com