foto: kopaszsop / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0/Vlak na cestě do Durrës
Albánie dnes láká především krásnou přírodou a mořem. Jen málokdo ale ví, že se mezi jejími horami a městy ukrývají opuštěná nádraží, rezavé lokomotivy a poslední zbytky kdysi rozsáhlé železniční sítě.
Když se řekne dovolená v Albánii, většinu turistů napadne půjčit si auto a vyrazit objevovat pobřeží i horské silnice po vlastní ose. Jen málokoho by napadlo cestovat po zemi vlakem. Přitom v řadě evropských států je železnice jednou z nejpohodlnějších možností dopravy a pro mnoho cestovatelů představuje první volbu. Proč je tomu v Albánii jinak? Důvod je jednoduchý. Zdejší železniční síť je už desítky let ve špatném technickém stavu, řada tratí zanikla a některé nádražní budovy dnes připomínají spíše opuštěná místa než dopravní uzly.
Psali jsme
Před půl stoletím zmizela romantická železniční trať do Dolních Kralovic. Musela ustoupit Želivce.
Železnice jako symbol nové Albánie
Přestože je dnes albánská železnice spíše zapomenuta a od nejmodernějších železnic má rozhodně daleko, určitě ji můžeme zařadit mezi nejmladší. Její výstavba začala po druhé světové válce, kdy se komunistický režim vedený Enverem Hodžou snažil propojit průmyslová centra i odlehlé regiony. První trať mezi přístavním Durrësem a městem Peqin byla uvedena do provozu v roce 1947 a během následujících desetiletí se síť rozrostla na více než 400 kilometrů. Koleje postupně spojily Tiranu, Shkodër, Elbasan, Fier, Vlorë i Pogradec a pro mnoho Albánců se vlak stal nejdostupnějším způsobem cestování. Železnice hrála také důležitou roli při přepravě surovin a průmyslových výrobků.
Po pádu komunismu se železnice začala rozpadat
Po pádu komunistického režimu v roce 1991 přestal stát do železnice investovat a její stav se rok od roku zhoršoval. Koleje i nádraží chátraly, vlaky jezdily stále pomaleji a některé soupravy připomínaly spíš muzejní exponáty než běžnou veřejnou dopravu. Na většině tratí byla maximální rychlost jen 40 až 45 kilometrů za hodinu. Bylo jednodušší, a hlavně rychlejší vyrazit na cestu vlakem nebo autobusem. Lidé postupně přestali železnici využívat, a tak postupně zmizelo mnoho vlakových spojů. Z kdysi vytížené dopravní sítě zůstalo jen několik málo tratí, opuštěná nádraží a rezavé koleje. Mnoho videí na YouTube zachycuje, jak vlak projíždí, tak moc zarostlou krajinou, že ani nevidíte koleje.
Opuštěná nádraží a rezavé lokomotivy
Když se dnes vydáte po albánské železnici, na řadě míst budete mít pocit, jako by se tu zastavil čas. Jedním z nejznámějších je stanice Prrenjas, kde vedle kolejí stojí více než dvacet vyřazených lokomotiv. Některé pravděpodobně ještě poslouží jako zdroj náhradních dílů, jiné už desítky let jen rezaví pod širým nebem. Podobný pohled čeká i na nádraží v Durrësu. Staré lokomotivy, posprejované vagony a opuštěné koleje vytvářejí dojem dalšího železničního pohřebiště. Jenže právě odsud stále vyrážejí poslední pravidelné osobní vlaky v Albánii. Jak ukazuje reportáž youtubera VAGA VAGABOND, nastoupit do jednoho z nich je zážitek sám o sobě.
Budoucnost železnice v Albánii
Přestože to dnes na mnoha místech vypadá, jako by albánská železnice definitivně patřila minulosti, úplný konec to zatím není. Evropská unie společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj investují do modernizace tratě mezi Durrësem, Tiranou a letištěm Rinas, která by se měla stát základem budoucí železniční dopravy v zemi. Dokončení projektu se ale několikrát odložilo a práce postupují pomaleji, než se původně plánovalo. Jestli se albánské železnici podaří vrátit zašlou slávu, ukážou až následující roky. Pokud ale stojíte o návrat do minulosti a fascinují vás staré železniční stroje, Albánie je rozhodně to pravé místo, kam byste se měli vydat.
Zdroje: trenopedia.com, medium.com, railwayworld.net, alamy.com