EU version

Zákon, bez kterého se VRT nepostaví opět řeší sněmovna. O velké novele jedná Hospodářská komora i Svaz průmyslu

Zákon, bez kterého se VRT nepostaví opět řeší sněmovna. O velké novele jedná Hospodářská komora i Svaz průmyslu
foto: Ministerstvo dopravy / Public domain/Ilustrační fotografie
30 / 10 / 2023

Liniový zákon je klíčovým legislativním nástrojem, díky kterému má dojít k významnému urychlení všech dopravních staveb v ČR. Zcela zásadní význam má pro českou infrastrukturní stavbu století, vysokorychlostní tratě.

Hospodářský výbor se zabýval ve druhém čtení pozměňovacími návrhy k Zákonu o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Zákon prošel od svého vzniku v roce 2009 několika změnami, které se všechny zabývaly problémy při povolovacích řízeních důležitých infrastrukturních projektů.

Zákon se průřezovým způsobem zasahuje do zákonů upravujících územní a stavební řízení, zkoumání vlivu na životní prostředí a usnadnění otevírání nových ložisek nerostných surovin a stavebních materiálů. Tyto zákony jsou v péči Ministerstva místního rozvoje, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Od našeho vstupu do EU se vytvořilo legislativní předivo vztahů, často ovlivněné horlivou transformací evropských směrnic do našeho právního řádu, ve kterém povolování staveb trvají více než deset let. Svoje místo si v něm našly rozličné eko-ideologické i zájmové skupiny, jejichž cílem je vše možné jen ne urychlení výstavby. Zatímco v mnoha státech EU – ve Španělsku, v Portugalsku, v Itálii, ve Francii, v Polsku, v Maďarsku, ale třeba i v Rumunsku, existuje politický konsensus pro strategické stavby jako nositele modernizace a ekonomického růstu země, v našich podmínkách se drobnými kroky – a to teprve od roku 2009 – legislativní situace zlepšuje.

Správa železnic / Public domain

Připravovaná novela liniového zákona se snad poprvé nese v jiném duchu než předchozí, obtížně vybojovávané změny. Diskutuje se nejen o zaostávání ČR, ale také o jeho příčinách. Ministerstvo životního prostředí připravilo do "svých" zákonů jednotné environmentální stanovisko, Ministerstvo průmyslu a obchodu a energetické firmy vyšly vstříc požadavkům na energetickou bezpečnost a postaraly se v pozměňovacích návrzích o výrazné usnadnění výstavby zdrojů a sítí. Jako příklad lze uvést toto: „Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání".

Ministerstvo dopravy převzalo alespoň část návrhů, které z podnětu Správy železnic budou nutné pro výstavbu vysokorychlostních železnic. Navrhlo zrušení tzv. blanketních podání (zneužívaných ekologickými organizacemi) a vneslo do urychlení plánování výstavby institut tzv. dílčího územního rozvojového plánu pro dopravní infrastrukturu celostátního nebo mezinárodního významu nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, který eliminuje částečně vleklá řízení o Zásadách územního rozvoje krajů.

Hospodářská komora k tomuto tématu od jara pořádala sérii expertních jednání. Na přípravě řady změn se už podílela i hospodářská část Vládního výboru pro strategické investice. V nové příloze zákona, který výčtově uvádí jednotlivé stavby se také v souladu s nařízením EU o síti TEN-T objevují všechny záměry na území ČR, které EU zařadila do této sítě v roce 2021.

Podle zdrojů redakce RAILTARGET jedná vedení Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu o další, ještě důslednější novele tohoto zákona a jeho zcela novém legislativním designu, který by byl opřen o definici strategických investic.

Zdroj: Zasedání Hospodářského výboru

Tagy