foto: Správa železnic/vizualizace nové budovy kladenského nádraží
Cestující v Kladně se dočkají nové nádražní budovy, která naváže na již dokončená nástupiště a podchod. Stavba by měla být hotová na podzim příštího roku, podle tiskové zprávy Správy železnic nabídne moderní služby i bezbariérový přístup.
Nová budova je jednou z posledních částí rozsáhlé modernizace trati Kladno – Kladno-Ostrovec, která začala na konci roku 2022. Stavební práce zahrnovaly zdvoukolejnění úseku, výstavbu moderních nástupišť i přeměnu zastávky Kladno město na přestupní terminál mezi vlaky a MHD. Hotový je už silniční podjezd v ulici Petra Bezruče, další se staví ve Wolkerově ulici a vzniká i nový podchod u Sletiště.
Psali jsme
Přestavba trati napříč největším městem Středočeského kraje pokročila. Správa železnic obnovila provoz mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec, první…
Nová nádražní budova...
„Na kladenském nádraží můžeme zaznamenat řadu změn, kterými v posledních několika letech prošlo. Cestující už můžou využívat moderní nástupiště, na která se dostanou pohodlně výtahy z nově vybudovaného podchodu. Ten spojil nádraží přímo s kročehlavským sídlištěm. Už příští rok je doplní elegantní prosklená budova,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Projekt připravily ateliéry Jakub Cigler Architekti a Metroprojekt. V hale nebudou chybět obchody, automaty na občerstvení, toalety ani výdejní boxy.
„Počítáme s tím, že nové nádraží bude mnohem využívanější než dřív. Kromě přívětivější podoby nové budovy tomu napomůže i široké a prostorné propojení haly s podchodem i moderní architektura, která vytváří otevřený a světlý prostor. Navíc jsme upravili původní plány, eskalátor z podchodu tak nakonec nepovede na přilehlé nástupiště, ale přímo do budovy. Cestující po něm vyjedou rovnou do prostoru s komerčními jednotkami,“ vysvětlil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Podle primátora Milana Volfa je projekt ukázkou mimořádně dobré spolupráce: „Podařilo se naplnit naše přání stavět novou nádražní budovu, i když to nebylo úplně jednoduché. Děkuji proto za součinnost všem zúčastněným stranám. Z pohledu města Kladna ale musím především vyzdvihnout skvělou spolupráci se Správou železnic a zhotovitelem při realizaci celého projektu modernizace železniční trati. Vnímám ji jako jednu z nejlepších a nejprofesionálnějších za celou éru, co působím ve funkci primátora.“
...nahrazuje kontroverzně stržené nádraží z 19. století
Nová stavba vyroste na místě původní kladenské nádražní budovy, jejíž demolice vyvolala značné kontroverze. Podle Správy železnic byl objekt ve špatném technickém stavu a rekonstrukce se ukázala jako nereálná. Bourání nicméně doprovázel odpor části veřejnosti i odborníků, kteří si nechali zpracovat nezávislý průzkum, jehož výsledek vyvracel argumentaci ze strany Správy železnic a vytvořil pole pro spekulace o skutečných důvodech demolice. Vznikla petice s více než tisíci podpisy, ozývali se památkáři i místní politici a někteří architekti požadovali alespoň zachování historické fasády.
Kritici Správě železnic vyčítali, že původně prezentovala plány se zachováním staré budovy, a teprve po získání povolení obrátila a rozhodla o demolici. Podle médií navíc nebyla stavba prohlášena kulturní památkou mimo jiné i kvůli sporným informacím o jejím technickém stavu. To vyvolalo obavy, že se podobný postup může opakovat i u dalších železničních stanic, kde se chystá modernizace.
Náklady a financování nádražní budovy v Kladně
Na stavebních pracích se podílí firmy EUROVIA CS, STRABAG Rail a Elektrizace železnic Praha. Podle Správy železnic vyjde nová budova na 150 milionů korun, zatímco celková modernizace úseku z Kladna do Kladna-Ostrovec stojí více než 4,6 miliardy korun. Projekt je spolufinancován Evropskou unií, která přispívá více než třemi miliardami korun.
Stavba je jednou z etap rozsáhlého projektu železničního spojení Praha – Letiště – Kladno. Už dříve byla dokončena rekonstrukce Negrelliho viaduktu i modernizace úseku z pražských Bubnů na Výstaviště. Podle plánů by cestující měli dojet vlakem z centra Prahy až na Letiště Václava Havla kolem roku 2030.