foto: Správa železnic / Public domain/Výtoňský most
Již několik měsíců trvající spor o osud železničního Výtoňského mostu pod Vyšehradem stále nemá konce. Situaci navíc komplikuje, že se nachází v památkově chráněné zóně UNESCO.
Výtoňský most je možná prvním českým mostem, který místo aby spojoval, rozděluje. Dlouhodobě zanedbaná údržba si vybrala svou daň a most již nevyhovuje současným provozním nárokům. Existuje několik variant, jak tuto situaci vyřešit.
Postavit nový a ještě starší
První z nich připouští zbourání historické stavby a projekt nového mostu. Proti tomu se však vymezuje velká část veřejnosti i iniciativa Nebourat, ve které jsou i známé osobnosti. Iniciátorem je novinář a moderátor Jakub Železný, který bojuje proti bourání mostu a chopil se boje za jeho záchranu. K podpisu petice se připojují i známé české osobnosti, jako například kardiolog Jan Pirk nebo autor Jaroslav Rudiš. Iniciativa Nebourat se staví za názor, že zbourat či zásadně přestavět most by bylo zásadní chybou.
„Most patří k panoramatu Prahy a je škoda tuto technickou památku nenávratně zničit. Kdyby takhle postupovali naši předci, neměli bychom překrásné paláce a jiné paláce,“ uvedl MUDr. Jan Pirk. „Železniční most pod Vyšehradem patří k historickému dědictví hlavního města stejně jako další mosty přes Vltavu v centru metropole. Jeho zničení by byla obrovská ztráta. Pojďme ho zachránit,“ dodal spisovatel Jaroslav Rudiš.
Zachránit co jiní zanedbali
Druhou variantou je pak zachování části mostu a provedení částečných úprav. V listopadu loňského roku oznámila Správa železnic vítězný návrh architektonické soutěže. V hodnotící komisi se nacházeli odborníci, členové magistrátu, profesoři ČVUT a architekti. Návrh, který zvítězil splňuje podmínku stanovenou památkáři – zachovat historické pilíře. Rekonstrukce by tedy proběhla jen na železné konstrukci, která léta koroduje a chátrá.
Pořad Reportéři ČT přišel v září s novým dílem, který se nesl v duchu přestavby Výtoňského mostu. Pavel Štorch z iniciativy Nebourat v reportáži uvedl, že nechápe, proč se doposud neprovedla žádná opatření, která by směřovala k udržení mostu. „V roce 2004 byl jmenován kulturní památkou, to je dnes již před devatenácti lety. Proč za celou tu dobu nebyl ani jednou protikorozně natřen?“ Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda sdělil, že za to může nedostatečná údržba z předešlých dekád. „Pokud by se i v sedmdesátých či osmdesátých letech jela cyklická údržba, tak by toto téma nyní vůbec nerezonovalo. Ale to už dnes bohužel nezměníme.“
Umění možného
Třetí, a tedy poslední variantou je přesun dosavadní mostní konstrukce. Odborníci, kteří sympatizují s novým mostem navrhují přesunutí stávajícího historického mostu, blíže k Palackého mostu. Zůstala by zde zachována pěší stezka, která je veřejností velice oblíbená. Potvrdil to Pavel Ryjáček, profesor stavební fakulty ČVUT. Tuto variantu dokonce umožňuje vítězný architektonický návrh.
Díky této variantě by mohly být spokojeny všechny strany. Správa železnic by zmodernizovala železniční trať a uzpůsobila ji tak pro budoucí vytížení. Iniciativa Nebourat a část veřejnosti, která bojuje za zachování mostu by se také dočkala svého. Kulturní památka by zůstala zachována a nadále byla součástí ikonického pražského panoramatu.
K celé situaci se vyjádřil i mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Ministerstvo dopravy se do konce letošního roku rozhodne o následujících krocích. Při rozhodování zohlední horlivé diskuse, které na toto téma probíhají.
Most, který leží pod Vyšehradem zde stojí již od roku 1901. Vystavěl se kvůli rozvoji Smíchovské průmyslové části a na druhém břehu navazuje na pražskou čtvrť Podskalí. Podle dostupných údajů je most nepostradatelnou součástí pražské dopravní infrastruktury.
Zdroj: Reportéři ČT