EU version

Voda na Lipně spadla: Z hlubin vykukují staré koleje i základy domů

Voda na Lipně spadla: Z hlubin vykukují staré koleje i základy domů
foto: C.Stadler/Bwag / Vlastní dílo / Wikipedia / CC BY-SA 4.0/Vodní nádrž Lipno
18 / 09 / 2026

Nízká hladina Lipna odhaluje pozůstatky krajiny, která před desítkami let zmizela pod vodou. Mezi nimi je i část původní železnice, která musela ustoupit stavbě přehrady.

Lipenská přehrada v posledních týdnech ukazuje místa, která běžně zůstávají ukrytá pod vodní hladinou. Kvůli suchu a slabým přítokům klesla hladina téměř tři metry pod normální stav a na několika místech se objevily pozůstatky původní krajiny. Vidět jsou základy staveb, zbytky starých cest nebo mlýnů, které musely ustoupit výstavbě vodního díla. Mezi nimi se ale nachází také připomínka někdejší železnice, například železniční násep.

Železnice spojila Budějovice se Šumavou

Historie zdejší železnice sahá až do 19. století. Stavba tratě z Českých Budějovic směrem na Šumavu začala v roce 1890 a první úsek do Kájova začal pravidelně sloužit cestujícím už následující rok. V roce 1892 se železnice prodloužila přes Černou v Pošumaví až do Želnavy. Nové spojení nemělo význam pouze pro cestující. Železnice usnadnila také přepravu místní produkce a surovin. Mezi významné náklady patřilo dřevo, rašelina nebo grafit těžený v okolí Černé v Pošumaví. Trať se tak stala důležitou součástí života i hospodářství šumavského regionu.

Původní koleje vedly úplně jinudy

Podoba tehdejší železnice se ale od té současné výrazně lišila. Za dnešní Černou v Pošumaví pokračovaly koleje západním směrem a následně klesaly k údolí Vltavy. Trať vedla kolem místa, ze kterého se po napuštění Lipna stal ostrov Tajvan. Po překonání Vltavy se stočila k západu a pokračovala krajinou jižně od řeky. Tak se dostala až k původnímu nádraží Horní Planá, které nestálo v místě dnešní stanice, ale na okraji Bližší Lhoty. Odtud železnice pokračovala přes zastávku Pernek na Šumavě a těsně před tehdejším nádražím Želnava se její vedení opět spojovalo s trasou dnešní železnice. Část tohoto původního vedení dnes leží pod vodami Lipna.

Stavba Lipna změnila místní železnici

Zásadní změnu přinesla výstavba Lipenské přehrady v 50. letech minulého století. Budoucí vodní nádrž měla zaplavit území, kterým původní železnice procházela, a proto už nebylo možné zachovat její dosavadní vedení. Přibližně 12,5 kilometru dlouhý úsek mezi tehdejšími železničními stanicemi Černá-Hůrka a Želnava proto nahradila nová trať vedená výše a mimo budoucí jezero. Provoz na přeložce byl zahájen 20. dubna 1958. Vlaky tak začaly jezdit po trase, kterou v této oblasti využívají v zásadě dodnes, zatímco původní traťové těleso a některé železniční stavby zůstaly v území, které následně zaplavila voda.

Pod vodou skončila i úzkokolejka

Klasická železnice přitom nebyla jedinou kolejovou dopravou, kterou vznik přehrady ovlivnil. V okolí Černé v Pošumaví existovala také síť úzkorozchodných drah spojených s místní těžbou grafitu. Vycházely z prostoru tehdejší stanice Černá-Hůrka a sloužily především k přepravě materiálu z tuhových dolů. Se stavbou Lipenské přehrady tato síť úzkorozchodných drah zanikla. Při mimořádně nízkém stavu vody se však mohou připomenout podobně jako původní hlavní trať. Objevit se mohou například pozůstatky jejich traťového tělesa nebo zbytky někdejší nakládací rampy.

Stará železnice z Lipna znovu vystupuje

Přestože od přeložení trati uplynulo téměř sedmdesát let, původní železnice z krajiny úplně nezmizela. Část jejího tělesa zůstala zachovaná a při poklesu Lipna se může znovu objevit nad hladinou. Stopy jsou patrné například západně od vrchu Hůrka a při nižším stavu vody také u někdejší stanice Horní Planá poblíž Bližší Lhoty. Právě tam je nyní možné zahlédnout železniční násep a další pozůstatky minulosti. Současný pokles hladiny tak na chvíli odkrývá krajinu, která se na konci 50. let zásadně proměnila.

Zdroje: kronikaobcecerna.estranky.cz, cz.doczz.net, pshzd.cz, budejovice.rozhlas.cz, idnes.cz

Tagy