Vlaky musely brzdit a stanice pustly. Trať Fiľakovo – Holiša se konečně vymanila z totálního úpadku

Opuštěná nádraží, nebezpečně nízká nástupiště a vlaky, které musely kvůli havarijnímu stavu kolejí neustále brzdit. Regionální trať mezi Fiľakovem a Holišou byla po celá desetiletí skanzenem zapomnění a symbolem úpadku jihu Slovenska. Tomu je ale konečně konec.

Železniční trať mezi Fiľakovem a Holišou patří k těm úsekům slovenských železnic, o kterých se roky mluvilo spíše v souvislosti s chátráním než s modernizací. Region jižního Gemeru a Novohradu byl po desetiletí symbolem pomalých vlaků, zastaralých přejezdů a infrastruktury, která si pamatovala ještě časy Československa. Dnes se však situace mění. Komplexní rekonstrukce úseku Fiľakovo – Prša – Holiša za téměř 29 milionů eur přinesla v posledních letech jednu z nejvýraznějších modernizací regionální tratě na jihu Slovenska.

Modernizace železniční tratě Fiľakovo – Holiša: Rozsáhlá obnova infrastruktury

Modernizace tratě byla oficiálně ukončena na jaře 2026, přičemž práce se realizovaly v rámci stavby „ŽST Fiľakovo – Výh. Holiša, rekonstrukce železničního svršku a železničního spodku“. Přestože název projektu působí technicky a úřednicky, v praxi šlo o rozsáhlou obnovu celé infrastruktury. Dělníci měnili kolejnice, pražce, železniční spodky, opravovali mosty a propustky, modernizovali přejezdy a budovali nová nástupiště. Výsledkem je trať, která má být bezpečnější, komfortnější a připravená na další desetiletí provozu.

Fiľakovo je přitom jedním z historicky nejdůležitějších železničních uzlů jižního Slovenska. Město bylo kdysi významnou křižovatkou tratí směřujících do Košic, Lučence, Maďarska či na Gemer. Po roce 1989 však region začal ekonomicky zaostávat a železniční infrastruktura postupně degradovala. Zatímco hlavní koridory na západě země získávaly miliardové investice, jižní tratě zůstávaly stranou. Mnohé stanice působily opuštěně, nástupiště byla nízká a technický stav tratě si často vyžadoval omezení rychlosti.

Právě proto má rekonstrukce úseku Fiľakovo – Holiša také symbolický rozměr. Železnice Slovenské republiky ji prezentují jako příklad toho, že modernizace se nemusí týkat jen mezinárodních koridorů mezi Bratislavou a Košicemi. Investice zasáhla více oblastí každodenního fungování tratě. Jednou z nejviditelnějších změn jsou nová zvýšená nástupiště v zastávkách Fiľakovo, Prša a Holiša. Původní nízké peróny byly dlouhodobě problémem zejména pro seniory, rodiče s kočárky či lidi se sníženou mobilitou. Nastupování do vlaků bylo komplikované a často nebezpečné.

Bezpečnější vlaková doprava: Nová nástupiště a modernizace přejezdů

Nástupiště mají osvětlení, mobiliář i přístřešky pro cestující. Ve Fiľakově na zastávce sice nový přístřešek nevznikl, ale důvodem byla rekonstrukce stávající budovy čekárny. Pro místní obyvatele jde o výrazný posun oproti minulosti, kdy mnohé regionální zastávky na Slovensku působily spíše jako zanedbaná venkovská nástupiště z minulého století. Významnou částí projektu byla také modernizace pěti železničních přejezdů.

Právě přejezdy patří dlouhodobě mezi nejrizikovější místa slovenských železnic. Podle údajů ŽSR se na nich každoročně stávají desítky nehod, přičemž většina vzniká porušením předpisů ze strany řidičů. V úseku Fiľakovo – Holiša nahradila staré mechanické závory moderní automatická zabezpečovací zařízení. Ta dokážou výrazně snížit riziko kolizí mezi vlaky a automobily. Podobný trend je patrný i v zahraničí.

Například Polsko či Česko investovaly v posledních letech stovky milionů eur do inteligentních přejezdových systémů, kamerových technologií a dálkového monitoringu tratí. Slovensko bylo v této oblasti dlouhodobě pozadu, přičemž mnohé regionální tratě stále využívají technologie staré několik desetiletí. Modernizace jižního úseku u Fiľakova proto představuje i určitý test, jak lze zvyšovat bezpečnost mimo hlavní koridory.

Rekonstrukce odhalila technický stav infrastruktury

Infrastruktura byla místy na hranici životnosti. Opravovaly se mostní objekty i propustky, které vznikaly ještě v období Rakouska-Uherska nebo v první polovině 20. století. Některé úseky železničního spodku byly dlouhodobě poškozené podmáčením či degradací podloží. Práce proto neznamenaly pouze výměnu kolejnic, ale také zásahy hluboko pod tratí. Důležitým momentem bylo testování tratě po dokončení stavebních prací.

Kontrolní měřicí vlak absolvoval průjezdy úsekem, provedly se zátěžové zkoušky mostů a postupně se zvyšovala rychlost vlaků. První vlak projel rekonstruovanou tratí jen desetikilometrovou rychlostí. Následně se provoz postupně zrychloval až na projektovanou traťovou rychlost. Takové testování patří mezi standardní procesy při modernizacích železnic v celé Evropě.

Projekt Fiľakovo – Holiša však není izolovaným příběhem. Je součástí širší snahy obnovovat regionální železnice, které byly po desetiletí zanedbávány. Slovensko má jednu z nejhustších železničních sítí ve střední Evropě, ale velká část tratí trpí zastaralou infrastrukturou. Mnohé regionální tratě stále fungují na technologii ze 60. či 70. let minulého století. Nízké traťové rychlosti, stará zabezpečovací zařízení a zanedbané stanice způsobují, že železnice často nedokáže konkurovat automobilové dopravě.

Jakou budoucnost mají regionální tratě na Slovensku?

Z mnoha důvodů se v posledních letech stále více diskutuje o tom, jakou budoucnost mají regionální tratě na Slovensku. Zatímco některé země střední Evropy investují do moderních regionálních vlaků a obnovy lokálních spojení, Slovensko dlouhodobě balancuje mezi modernizací a útlumem. V Česku například několik regionálních tratí prošlo revitalizací včetně nových zastávek, inteligentních systémů a turistických vlaků. Polsko zase investovalo miliardy eur do obnovy tratí v méně rozvinutých regionech.

Jih Slovenska přitom patří mezi oblasti, kde železnice stále hraje důležitou sociální roli. Mnozí obyvatelé regionu dojíždějí vlaky do práce, škol nebo za službami. Silniční infrastruktura v Novohradu a Gemeru není na úrovni západního Slovenska a vlak zůstává pro mnohé nejdostupnějším způsobem dopravy. Modernizace tratě proto není pouze technickou investicí, ale také zásahem do kvality života místních obyvatel.

Význam projektu zdůraznila i Evropská komise. Vedoucí jejího zastoupení na Slovensku Peter Stano připomněl, že investice z Plánu obnovy a odolnosti mají konkrétní dopad na každodenní život lidí. Podle něj je cílem motivovat obyvatele k využívání ekologičtější dopravy, což bez kvalitní infrastruktury není možné. Evropská unie dnes vnímá železnice jako jeden z klíčových nástrojů ekologické transformace dopravy a snižování emisí.

I proto jsou modernizace tratí stále více spojeny s klimatickou politikou. Evropské státy investují do železnic miliardy eur ve snaze přesunout část dopravy ze silnic na kolejnice. Na Slovensku se však tento proces rozbíhá pomaleji než v Rakousku, Polsku nebo Česku. Zatímco Rakousko buduje nové tunely a vysokorychlostní koridory, Slovensko často řeší základní opravy regionálních tratí. Také proto má rekonstrukce u Fiľakova širší význam — ukazuje, že modernizace se nemusí týkat pouze velkých koridorů.

Projekt zároveň otevírá otázku budoucnosti dalších jižních tratí. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že právě jih Slovenska patří mezi nejzanedbanější oblasti železniční infrastruktury. Traťové rychlosti jsou nízké, mnohé úseky jsou jednokolejné a technický stav stanic zaostává za evropskými standardy. Bez dalších investic by se regionální železnice mohly dostat do ještě většího útlmu. Fiľakovský projekt proto mnozí vnímají jako test, zda se stát dokáže systematičtěji věnovat i méně exponovaným regionům.

Pokud by podobné modernizace pokračovaly i na dalších tratích, mohlo by to výrazně změnit obraz železnic na jihu země. Železnice by se mohla stát atraktivnější alternativou nejen pro každodenní cestující, ale i pro turisty. Region Novohradu a Gemeru má přitom obrovský turistický potenciál. Historická města, přírodní lokality či technické památky by mohly z kvalitnější železniční dopravy profitovat.

Inspirace z Česka i Rakouska: Jak opravené tratě pomáhají turistům

V zahraničí existují desítky příkladů, kde revitalizované regionální tratě pomohly rozvoji cestovního ruchu. Rakouské lokální železnice dnes často fungují jako turistické atrakce, podobně jako řada českých nebo polských regionálních tratí. Slovensko zatím podobný potenciál využívá jen částečně. Mnohé lokální tratě zůstávají spíše symbolem zanedbání než moderního regionálního rozvoje. O to výrazněji působí modernizace úseku Fiľakovo – Holiša, která ukazuje, že i méně známé tratě mohou projít zásadní proměnou.

Pro místní obyvatele je však nejdůležitější něco jiného — každodenní zkušenost. Méně otřesů během jízdy, bezpečnější přejezdy, pohodlnější nástupiště a spolehlivější provoz. Věci, které se v Bratislavě nebo na hlavních koridorech považují za samozřejmost, byly ještě donedávna v mnoha regionech nedosažitelným standardem.

Modernizace tratě u Fiľakova tak není pouze technickým projektem. Je obrazem toho, jak se mění pohled na regionální železnice na Slovensku. Po letech zanedbávání se i méně exponované tratě dostávají do centra investic. Otázkou zůstává, zda půjde o začátek širší obnovy jižních železnic, nebo pouze o jednu z mála výjimek v zemi, kde stále velká část regionálních tratí čeká na svou druhou šanci.

Zdroje: zsr.sk, sita.sk, teraz.sk