foto: Wikimedia Commons / Public Domain/Anhaltské nádraží
Odvážní čeští odbojáři se na začátku války pokusí zasáhnout přímo centrum nacistické moci. Skupina Tři králové připraví odvážný útok na vlak říšského vůdce SS Heinricha Himmlera v Berlíně. Jejich akce jasně ukáže, že ani srdce Třetí říše není nedotknutelné.
Bleskový německý postup
Je konec roku 1940 a my se nacházíme na území Protektorátu Čechy a Morava. Je to již více než rok od 1. září 1939, kdy vojska německého Wehrmachtu vstoupila na polské území a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v lidských dějinách. Po rychlém obsazení Polska, s nímž Německu pomůže Sovětský svaz, se pozornost Německa zaměří směrem na západ v souladu s dohodou uzavřenou mezi německým ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentrop a jeho sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem. Postup německého Wehrmachtu bude nad očekávání rychlý. V dubnu roku 1940 je obsazeno Dánsko a Norsko, o pár týdnů později následuje i Nizozemsko a Belgie.
V červnu roku 1940 kapituluje před drtivou silou německé armády i Francie. Některá obsazená území jsou administrativně připojena k Německu, zatímco v dalších jsou nastoleny loutkové vlády. V polovině roku 1940 je tak pod kontrolou Německa a Sovětského svazu prakticky celá kontinentální Evropa. Na první výraznější odpor narazí Němci až ve 2. polovině roku 1940 během letecké bitvy o Velkou Británii. Ta má být pro Němce předehrou, která jim umožní ovládnout britské nebe a provést následnou obojživelnou operaci, jejímž cílem je vylodění ve Velké Británii. Německé Luftwaffe se však nepodaří odpor houževnatých Britů zlomit, a tak je v říjnu roku 1940 německé vylodění na Britských ostrovech odloženo na neurčito.

Češi vzdorují represím gestapa
V Protektorátu Čechy a Morava, který byl vyhlášen po vstupu německých vojsk na území Druhé republiky 15. března 1939, je situace na konci roku 1940 mimořádně ošemetná. Domácí obyvatelstvo čelí tvrdým represím, cenzuře i zatýkání. Navzdory tomu se v protektorátu poměrně rychle zformuje silný domácí odboj, do jehož aktivit se budou zapojovat i protektorátní politické špičky včetně předsedy vlády Aloise Eliáše a částečně i prezidenta Emila Háchy. Nacisté nebudou mít na postupném rozšiřování aktivit odboje sebemenší zájem, jelikož je pro ně protektorát nesmírně důležitý, především kvůli jeho astronomickému průmyslovému významu.
I proto akce gestapa proti domácímu odboji v průběhu roku 1940 naberou na intenzitě. Gestapo bude za použití brutálních výslechových metod postupně rozkrývat domácí odbojovou síť. Mezi nejvýznamnější odbojové organizace působící na území protektorátu na počátku války bude patřit Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme či Politické ústředí. Aktivity odbojářů budou zaměřeny především na udržování styku se zahraničním odbojem (pozn.: především s jeho londýnskou složkou) a jeho informování o aktuální situaci v protektorátu, sběr zpravodajských informací, vydávání ilegálních tiskovin či sabotáže. Ačkoli se gestapu podaří celou řadu odbojových organizací a skupin rozkrýt, jeho úspěšnost nebude stoprocentní.
_uniform.jpg)
Tři králové
Mezi skupiny, které budou snaze gestapa o jejich likvidaci dlouho unikat, patří i Tři králové. Tato skupina je tvořena 3 důstojníky bývalé československé armády. Prvním z nich je bývalý legionář a hrdina od Buzuluku pplk. Josef Balabán. Druhým z tříkrálové skupiny je pplk. Josef Mašín, rovněž legionář a hrdina od Zborova, a také otec bratří Josefa a Ctirada Mašínů známých pro svou protikomunistickou činnost, jež je mnohými považována za při nejmenším kontroverzní. Třetím do party je štábní kapitán Václav Morávek proslulý pro své životní motto: „Věřím v Boha a ve své pistole!“ Ten se do akcí legionářů v průběhu 1. světové války nezapojil. Není divu. Vždyť na jejím konci mu bylo pouhých 14 let.
Tato skupina se začne formovat krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Úzce s ní bude spolupracovat ještě radista František Peltán. Hlavním úkolem této odbojové skupiny je získávání zpravodajských informací a jejich následné předávání exilové vládě v Londýně. Své jméno skupina získala od gestapa, sami si říkali Tři mušketýři. Díky precizní práci budou Tři králové schopni poměrně přesně mapovat poměry na území takřka celého protektorátu. Tuto práci jim bude značně usnadňovat udržování kontaktu s rozsáhlou sítí železničářů i pracovníků pošty. Řízení této rozsáhlé informátorské sítě a sestavování zpráv odesílaných do Londýna bude mít na starosti především Balabán, přičemž asistovat mu budou právě Mašín s Morávkem.
Odesílané zprávy se budou týkat poměrů v továrnách, plánovaných i proběhnuvších německých transportů, nálady obyvatelstva či přehledu o aktuální ekonomické a politické situaci v protektorátu. Díky navázání kontaktu s dvojitým agentem Paulem Thümmelem se Třem králům bude dařit získávat i velmi cenné informace o německých válečných plánech. Paul Thümmel je vysokým důstojníkem německé zpravodajské služby Abwehr, a tak má přístup k informacím, které by jinak pro český odboj byly takřka jistě zcela nedostupné. Na druhou stranu bude Thümmel využívat své informace o českém odboji i k jeho likvidaci. Takto rozehraná partie se však nedá hrát donekonečna. Není tedy překvapením, že bude v průběhu války zatčen a v roce 1945 v Terezíně popraven.

Atentát na Himmlera
My se ale nenechme touto odbočkou rozhodit a vraťme se zpět k naší tříkrálové skupině. Ta se bude kromě zpravodajské činnosti poměrně hojně věnovat i sabotážím. Skupina zosnuje plán, jejímž cílem je udeřit v srdci Třetí říše. Na počátku války jsou v Berlíně provedeny dva úspěšné bombové útoky, které budou cílit na budovy berlínského policejního prezidentství a říšského ministerstva letectví. Ačkoli plán do detailu připraví Tři králové, jeho provedením je nakonec pověřen Ctibor Novák, švagr Josefa Mašína pracující v Berlíně jako tlumočník. Tomu se úspěšně podaří umístit před obě budovy časované bomby, jež skutečně v požadovaný okamžik vybuchnou a napáchají na obou budovách značné škody.
Při svých sabotážích bude skupina cílit i na německé železniční transporty. Ke mnohem troufalejšímu kousku se skupina odhodlá na začátku roku 1941. Skupina si uloží za cíl udeřit na druhého muže Třetí říše Heinricha Himmlera. Ten je jakožto říšský vůdce SS a šéf gestapa hlavou nacistického represivního aparátu. Odstranění jeho osoby by tak vsadilo velmi hlubokou ránu do fungování nacistické mašinérie. Tři králové budou dlouho promýšlet, jak tuto nesmírně ambiciózní diverzní akci úspěšně provést a ideálně se u toho nenechat zatknout. Předchozí úspěšné provedení bombového útoku v Berlíně vybaví Tři krále skvělou zkušeností, kterou se pokusí naplno zúročit při plánování atentátu na Himmlera.
Jako místo provedení atentátu je nakonec zvoleno Anhaltské nádraží v Berlíně. Železnice je dopravním módem, který využívají nacističtí pohlaváři s velkou oblibou a díky jízdním řádům a striktní organizaci železniční dopravy je pohyb vlaků relativně dobře předvídatelný. To bude hrát Třem králům do karet. Skupina nejprve získá detailní informace o itineráři Heinricha Himmlera a následně s minutovou přesností diverzní akci zosnuje. Plán zní jasně: Umístit nálož s časovanou rozbuškou v dostatečném předstihu do kolejiště a následně doufat, že se Himmlerův vlak nikde nezpozdí. Přepravu výbušniny do Berlína umožní rozsáhlá síť spolupracovníků, kterou skupina Tří králů vybuduje.

Poslední akce Tří králů
Zpočátku jde vše podle plánu. Nálož je bez větších komplikací převezena do Berlína a následně průvodčím Janem Karlem umístěna do kolejiště. Nyní nezbývá než čekat a doufat. Je minuta po půl desáté, když prostorem Anhaltského nádraží otřese mohutný výbuch. V prostoru kolejiště exploduje nálož, kterou zde o nějaký čas dříve umístil nám již dobře známý Jan Karel. Přesně provedený plán Tří králů má však jednu vadu na kráse: Himmlerův vlak nepřijel. Až pozdě se Tři králové dozvídají, že z důvodu poruchy na trati byl Himmlerův vlak, který skutečně původně směřoval na Anhaltské nádraží, odkloněn na Friedrichovo nádraží. Ačkoli se Třem králům vytyčený cíl nepodaří naplnit, jejich akce vyvolá v nejvyšších nacistických kruzích pozdvižení a dodá výraznou psychickou vzpruhu českému odboji.
Nacisté budou zděšeni nejen zjištěním, že se nepřátelům podařilo zcela nerušeně umístit výbušniny na jedno z hlavních berlínských nádraží, ale také tím, že protivníci zcela evidentně úspěšně získali přístup k detailnímu itineráři jednoho z klíčových mužů nacistického Německa. Okamžitě dojde ke zpřísnění přeshraničních kontrol a posílení ochrany nacistických činitelů při cestování. Přijata jsou i další protiopatření. Gestapo rychle zahájí vyšetřování a nepotrvá dlouho, než se dovtípí, že za akcí stojí s největší pravděpodobností český odboj. Gestapo výrazně zintenzivní svou práci a začne poměrně rychle rozplétat spletitou síť českého domácího odboje. Brzy začne masové zatýkání následované brutálními výslechy.
Ačkoli se skupině Tří králů bude dařit díky precizním krycím opatřením nějaký čas unikat, brzy gestapo udeří i na ně. Jako první si gestapo políčí na duchovního vůdce skupiny Josefa Balabána. Ten do rukou gestapa padne po krátké přestřelce na konci dubna roku 1941. Navzdory brutálním výslechům však gestapu nevyzradí žádné informace o svých dvou spolupracovnících. Na začátku října je Balabán popraven. Podobný osud potká i Josefa Mašína, který je zatčen v květnu roku 1941. Popraven bude na konci června 1942. Nejdéle bude nacistům unikat Václav Morávek. I na něho však přijde řada. Zemře při přestřelce s gestapem v březnu roku 1942. Na konci června roku 1942 bude nacisty popraven i průvodčí Jan Karel.
