Utopené miliony? Kraj utrácí za vlakotramvaje, ministr říká rezolutní ne

Středočeský kraj sní o německé "vlakotramvaji", která by vyřešila neprovázanost dopravy. Za milionové studie už utrácí, ale čelí studené sprše. Ministr dopravy Martin Kupka je nekompromisní: „Podle analýz nejsou ideální cestou“.

Jejich revírem jsou koleje. Jejich tempo sice vražedné je, ale to není hlavní pointou. Vedení Středočeského kraje oznámilo, že se bude snažit prosadit změny v zákoně o dopravě. Důvodem jsou vážné úvahy o zavedení tzv. vlakotramvají. Hybridní dopravní prostředky mají spojit železnici s tramvajovou městskou tratí.

Pokud máte pocit, že jste výraz „vlakotramvaj“ už někdy slyšeli? Nejste daleko od pravdy. O otázce vlakotramvají na regionální i národní úrovní se mluví už více než 10 let. Již začátkem milénia se objevily projekty, které měly za cíl propojení vlakové a tramvajové dopravy v městech středních velikostí. Obdobný systém cestování se pokoušela implementovat společnost ROPID i před jedenácti lety v Praze. 

Ne každá tramvaj je vlakotramvaj

Podobným projektem je rychlodráha z 50. let, která spojuje Most s Litvínovem. Ta byla záměrně vedena odděleně od silnic. A i přesto, že má řadu prvků shodných se železnicí, jako je například použití železničních pražců, její primární funkcí bylo zajišťovat rychlou dopravu do velkých chemických závodů v Záluží. O vlakotramvaje se však na Mostecku nejedná, protože mohou jezdit jen na své vlastní trati.

Inspirace německým provozem: Vlakotramvaje v Karlsruhe

Středně velké obce Středočeského kraje se potýkají s problémem. Tím je neprovázanost vlakové trati s centrem města. Jako řešení si vedení regionu slibuje zavedení vlakotramvajových linek. Předlohou pro realizaci je provoz v německém Karlsruhe. Místní provozovatelé integrované dopravy mají zároveň českému týmu pomoci s přípravou legislativních úprav. Ředitel Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK) Zdeněk Šponar pro iRozhlas zároveň uvedl, že kraj nechá zpracovat studii, která vyhodnotí, v jakých částech se trať vyplatí stavět.

 

#Vlakotramvaj 🛤| Železniční trať #Čelákovice - Brandýs n. L. - Neratovice může být pilotní tratí v 🇨🇿 k zavedení vlakotramvají🚊. #IDSK, @StredoceskyK, @Spravazeleznic a @min_dopravy se inspirují v 🇩🇪 Karlsruhe. pic.twitter.com/YfFLyMuOey

— Petr Studnička 🇨🇿🇪🇺 (@P_Studnicka) October 8, 2024

 

Vlakotramvaj jako investice do budoucnosti: ne bez důkladné analýzy

Zmíněná studie je již třetí za poslední tři roky. V roce 2023 provedlo IDSK další dvě studie legislativní a provozně technickou. Zakázky v hodnotě 3,3 milionů korun vyhotovily firma Ing. Vojtěch Novotný a společnost PROVED. Legislativní studie měla analyzovat aktuální právní normy v Německu a Maďarsku a jejich možnou implementaci v ČR. Studie technická, provedena společností PROVED, byla zaměřena na technické řešení v oblastech, kde by měly vlakotramvaje jezdit. Konkrétně se jedná o prověření možností v případě železničních tratí Praha – Hostivice – Rudná u Prahy, Čelákovice – Neratovice, Praha – Vrané n. V. – Čerčany/Dobříš a souboru železničních tratí 012, 013, 014, 212 a 235 v okolí Kutné Hory a Kolína.

 

Vlakotramvaje nejsou ideální cestou: Ministr Kupka v opozici

Analýzu možného provozu zadalo i ministerstvo dopravy. „Podle analýz, které máme, nejsou ideální cestou pro Českou republiku tak, jak teď máme postavenou železniční síť v samotném hlavním městě Praze, Brně a dalších metropolích. Přináší spíše cestu oddělených tramvajových tratí a konvenční železnice,“ uvedl Martin Kupka pro iRozhlas.

Výsledkem studie doc. Ing Tomáše Michálka a Ing. Aleše Háby ve Vědeckotechnickém sborníku Správy železnic jsou dvě možná řešení. Tím je vyjmutí tratí zamýšlených pro vlakotramvaje, z oblasti působnosti TSI (dráhy celostátní a regionální). Toho lze v zásadě docílit dvěma způsoby. Prvním je převedení na tramvajovou dráhu. Avšak o dost náročnější i nákladnější provoz vlakotramvají pouze na tramvajových tratích postrádá smysl. Kromě toho vyžaduje taková změna i úpravu technických parametrů a problémy s napájením nízkým stejnosměrným napětím (nízká přenosová schopnost napájecí soustavy, resp. vysoké energetické ztráty, problémy s bludnými proudy).

Druhým řešením je technické oddělení dráhy od dráhy celostátní nebo regionální, tedy převedení na dráhu místní. Toto řešení však není (stejně jako převod trati na dráhu tramvajovou) žádoucí, protože eliminuje nákladní dopravu a také možnost vedení přímých vlaků osobní dopravy přes trať vlakotramvaje. I přesto by vlakotramvaje mohly být řešením pro škálu nedostatečně využívaných tratí (pokud by došlo ke změně kategorie dráhy a byl na nich oddělený provoz) jako je tomu například ve vídeňském Bander Bahn.