"Ušatá" lokomotiva uvezla 600 tun těžký vlak, byla nejúspěšnější meziválečnou řadou

Parní lokomotivu řady 464.0 vyrábělo ČKD v meziválečném období od roku 1933 do roku 1939. V rychlosti 90 km/h zvládla utáhnout i 600 tun. Svoje přízviska „Ušatá“ nebo „Bulík“ získala díky usměrňovacím kouřovým plechům na bocích dýmnice. Po válce její slávu překonala lokomotiva Papoušek 477.0 od stejného výrobce, která se stala nejvýkonnější tendrovou lokomotivou.

Lokomotivu zvanou Bulík zkonstruoval na zakázku pro Česko-slovenské dráhy  (ČSD) Vojtěch Kryšpín. Ten se proslavil zejména tuzemským systémem značení lokomotivních řad, který se používal až do konce roku 1979. Vedle Bulíka má na svém seznamu ale také lokomotivu 423.0 zvanou Velký Bejček, Pětikoláka 524.1 nebo řadu 456.0, ze které vycházel právě i u konstrukce Bulíka.

Lokomotiva byla zamýšlena pro tratě s menší únosností tlakového svršku, tedy do 14 tun nápravového tlaku, na které ČSD chtěly nasadit rychlíky a spěšné spoje. Fungovat tak měla i v kopcovité krajině. Na takových drahách vznikal problém pro lokomotivy s vlečným tendrem na palivo. Nebylo totiž zpravidla možné na nich nápravu otočit, jet tak s tendrem napřed nebylo oblíbenou variantou. Jak řada 456.0. tak 464.0 byly proto tendrovými lokomotivami, to znamená, že zásobník vody a uhlí je součástí konstrukce lokomotivy.

Oproti původní řadě 456.0 s 16 tunovým nápravovým tlakem měl Bulík 454.0 vyšší hmotnost, o jedno dvojkolí navíc a nápravový tlak byl tedy něco přes 14 tun. Nápravový tlak lze odvodit i z očíslování Kryšpínových řad, kdy k poslednímu číslu řady je nutné přičíst 10. (456.0 poslední 6+10= 16 tun nápravového tlaku, 464.0 poslední 4+10= 14 tun nápravového tlaku). Oproti starší řadě s pojezdem 1‘ D 2‘, nová 464.0 měla pojezd 2‘ D 2‘. Povolený tlak páry v kotli činil 13 barů. Služební hmotnost se pohybovala mezi 113 a 115 tunami.

Řada 464.0 je nejúspěšnější konstrukcí parní lokomotivy z meziválečného období. Od roku 1933 vyrobilo ČKD 54 kusů, ve Škodovce v Plzni se pak vyrobilo dalších 22. Tato řada sloužila až do zrušení parní trakce u ČSD. První stroj byl vyřazen v roce 1973, ovšem na českých železnicích se pohybovaly tyto lokomotivy až do roku 1981.

Do provozního stavu se od roku 2021 opravuje Bulík 464.008 v Lužné u Rakovníka. Tento kus pochází z roku 1935, vlastní jej České dráhy a od sešrotování jej zachránili pracovníci Lokomotivního depa Hradec Králové. Opravu podpořil projekt Ministerstva dopravy ČR. 

Neúspěšná lepší verze

Vylepšenou verzí pak byly lokomotivy 464.1. Od původní byla prakticky k nerozeznání, jedinou inovací bylo vnitřní řešení kotle, ve kterém byl nově dovolený tlak 18 barů. Tato lokomotiva ale byla vyrobena pouze ve 2 prototypech. Protektorát více kusů neobjednal a po válce se sériová výroba také nespustila.

Druhý vyrobený kus z roku 1940 se podařilo v roce 1980 získat do sbírek Národní technické muzea (NTM). Po generální opravě se poprvé předvedla na začátku letní sezóny 28. března 2024 a stala se tak lokomotivou prvního vlaku NTM pro jízdy na tratích.

Zdroje: Železniční poklady, ČD nostalgie, iDnes, Národní technické muzeum