Ukrajinské drony atakují ruskou železnici, Moskva odpálila osobní vlak

Železnice se stala bojištěm. Ukrajinské drony útočí na ruské tratě a depa, Rusko zas ničí ukrajinskou infrastrukturu. Každý zásah znamená tuny ztracené techniky, zpožděné zásoby a ohrožené životy civilistů.

Pravidelně sledujeme dění ve vojenském konfliktu na Ukrajině, se zvláštním zaměřením na situaci na železnicích. Je totiž jasné, že právě tato doprava hraje klíčovou roli při přepravě zásob, evakuaci obyvatel a logistice v postižených oblastech. 

Ukrajinské drony narušují ruskou logistiku 

Ukrajinská média na začátku září informovala o dalším útoku dronů na infrastrukturu hlavního železničního nádraží obsluhujícího klíčové trasy v ruském Krasnodarském kraji. Úder na stanici Kavkazská ve městě Kropotkin spustil rozsáhlý požár trakční rozvodny, která dodávala elektřinu do železniční dopravní sítě v regionu. 

Útoky jsou součástí rozsáhlé kampaně, kterou zahájily ukrajinské síly s cílem podkopat ruský logistický systém, který je silně závislý na železniční dopravě. Jen pro připomenutí, týden předtím zasáhly drony železniční uzel ve městě Petrov, o týden později zase na železniční stanici ve Voroněžské oblasti a další. 

Rusko není pozadu. Železnice hraje prim

Nicméně ani Rusko nezůstává pozadu. Koncem srpna server united24media.com informoval o  ruském rozsáhlém nočním útoku na Kyjev. Ten vážně poškodil ukrajinskou železniční infrastrukturu – klíčovou logistickou tepnu. Moskva se rovněž záměrně zaměřila na klíčové civilní železniční uzly. „Během jediné noci Rusko odpálilo proti Ukrajině 629 leteckých zbraní, včetně více než 500 dronů Shahed, a také balistických a řízených střel. V době zveřejnění zprávy jen Kyjev hlásil asi 50 zraněných a 18 mrtvých, včetně dětí,” popisuje server s tím, že v Kyjevě byl zničen vysokorychlostní osobní vlak Intercity.

Sečteno a podtrženo, vidíme, že útoky na logistické tepny obou zemí nejsou náhodou, ale  strategií válčících zemí. Ten, kdo ovládne železnici, omezí schopnost protivníka bojovat. Rusko i Ukrajina vědí, že železnice patří mezi klíčové součásti infrastruktury. Železnice je pro Ukrajinu životně důležitá. Po začátku ruské invaze se stala hlavní dopravní tepnou. Vlaky evakuovaly miliony lidí z oblastí u fronty.

Údery na železnici mají tedy dvojí efekt. Na vojenské úrovni narušují zásobování a přesun jednotek a na civilní úrovni ztíží každodenní běh státu. Úder na depo Intercity+ v Kyjevě ukázal, že i osobní vlaky nejsou mimo hledáček. Jeden z vlaků byl poničen natolik, že se už ani nevyplatí opravit. Ochromení vlakové dopravy má přímý vliv na samotné obyvatele okupované Ukrajiny. Letecká doprava je totiž od 24. 2. 2022 povolená pouze pro armádní, humanitární a speciálně povolené lety.

 

Poškozeno mnoho nádraží a tratí

Mění se i tempo poškození a oprav. V listopadu 2024 bylo podle odhadů World Bank poškozeno přes sto dvacet nádraží a více než pět set kilometrů tratí. To není jen statistika. To je síť přerušených dodávek, zpoždění, přesměrované trasy a zvýšené ceny přepravy. Obnova sice trvá, ale systematicky postupuje. 

Jedním z klíčových nástrojů je projekt RELINC, který dodal potřebný materiál k opravám železniční struktury a strojů na Ukrajině. World Bank a partneři přes UNOPS dodali výbavu a modulární mosty. Díky tomu mohly ukrajinské dráhy provádět nouzové opravy rychleji a bez čekání na externí dodavatele. Dodávky zahrnovaly těžkou techniku, mostní sady a stovky vozů. Dodané vozy by měly pomoci udržet export ze země i v době omezeného námořního provozu.

Rusko, Ukrajina: Rozhlehlé depa a železniční areály

Přesnost některých útoků však znepokojuje. Když se ničí depo s osobními vlaky, jde o záměr, nikoli o náhodu. Takové zásahy těží z informací, podrobného plánování a přesných zásahů, ale i přesto s sebou často nesou ztráty na civilním obyvatelstvu. Tato nová taktika značně komplikuje možnost obrany objektů. Železniční areály, depa a uzly jsou jak na Ukrajině, tak v Rusku značně rozlehlé. Je těžké je chránit tak, aby se minimalizovalo riziko pro civilní provoz. Jsou-li zasažena místa, kde lidé čekají na odjezdy nebo kde jsou čekají osobní vlaky, následky jsou okamžité a dlouhodobé.

V posledních letech už byla ruskými útoky poškozena řada železničních objektů. Počet zasažených stanic a délka poničených tratí narůstá. Nejedná se už o izolovaný problém, ale o strukturovaný útok na klíčovou součást fungování státu. A zatímco část poškození může být opravena, každý zásah znamená ztrátu kapacity a prostředků. Opravovat, přesměrovávat a znovu rozjíždět dopravu stojí čas i peníze, které by se místo toho daly použít na obnovu měst zasažených válkou, nebo výstavbu nemocnic.

Srpnové události také připomínají, že válka dnes není jen na frontě. Válka je i ve skladištích, na nádražích, v elektrárnách a v dopravních uzlech. Když se tyto místa stávají cíli, platí za to celá společnost. Přestože vojenské cíle mají svůj význam, avšak je-li oním významem čin, který má za následek nesčetné civilní škody a oběti, mění charakter konfliktu. A vtahují na bojiště i ty, kteří s ním nemají nic společného.

Ukrajinská vláda se zároveň aktivně snaží transformovat železniční infrastrukturu v západní části země blíže evropským standardům. Ve spolupráci s EU začala ukrajinská vláda s výstavbou nové železniční trati o rozchodu 1435 mm z města Chop (město na hranicích Maďarska a Slovenska) a Užnohorodem. Trať o délce 22 kilometrů by měla být otevřená koncem letošního roku.