foto: generováno ChatGPT / public domain /Ilustrační obrázek Modrého expresu
Když se řekne Baťa, všem se vybaví boty nebo ikonická architektura Zlína. Obuvnický gigant ale spřádal velké plány i na kolejích. Nejdříve zkoušel bizarní experiment a pak firma vytasila firma v roce 1935 nečekaný trumf.
Když se řekne Baťa, všech se vybaví boty a ikonické cihlové domky ve Zlíně. Baťovy závody ale nebyly v minulosti pouze o botách. Zlín se pomalu měnil v moderní průmyslové město, ve kterém rostla populace a bylo tedy nutné vylepšit také dopravu. Firma proto začala investovat do železnice a hledala způsoby, jak cestování zrychlit a zpříjemnit. Jedním z nejzajímavějších výsledků byl motorový vůz M 232.901, známý jako Modrý expres. Na kolejích se objevil v polovině 30. let a na svou dobu nabízel neobvyklé technické řešení. Baťa s ním měl navíc velké plány, které měly přesahovat hranice Zlína.
Psali jsme
Na sklonku druhé světové války se Prostějovsko změní v dějiště intenzivní partyzánské války. Sovětští výsadkáři a domácí odboj zde opakovaně…
Baťův vliv na železnici
Zájem Baťových závodů o železnici měl především praktické důvody. Rozvíjející se továrny potřebovaly spolehlivě přepravovat zaměstnance i materiál a původní podoba Otrokovicko-zlínsko-vizovické dráhy (OZVD) přestávala rostoucím nárokům vyhovovat. Baťova společnost proto začala do místní železnice investovat a postupně ji modernizovala. Vedle úprav samotné infrastruktury se pozornost zaměřila také na vozidla. Cílem nebylo pouze zvýšit kapacitu místní dopravy. Baťovy závody o železnici přemýšlely ve velkém. Jedním z největších cílů bylo propojit Zlín s hlavním městem.
Před Modrým expresem byly pneumatiky
Hledání vhodného rychlého vozidla začalo ještě před vznikem Modrého expresu. V roce 1933 se na zdejší železnici zkoušel neobvyklý polský motorový vůz od polské firmy Astro-Daimler, který místo klasických železničních kol využíval kola opatřená pneumatikami. Toto neobvyklé řešení mělo cestujícím nabídnout pohodlnější cestování a cílem bylo také zvýšení rychlosti. Bohužel testování vozu bylo neúspěšné a do běžného provozu nebyl nikdy zařazen. Myšlenka rychlého spojení Zlína se vzdálenějšími částmi republiky ale nezmizela. Baťovy závody pokračovaly v hledání vhodnějšího řešení a o několik let později se objevil stroj, který byl jejich potřebám přizpůsoben podstatně lépe.
Modrý expres dokázal jet rychlostí kolem 90 km/h
Motorový vůz označený M 232.901 vznikl v roce 1935 a svým provedením se výrazně odlišoval od běžných vlaků své doby. Právě jeho výrazné zbarvení mu přineslo přezdívku Modrý expres. Zajímavá ale nebyla jen jeho karoserie. Vůz využíval benzíno-elektrický pohon a byl vybaven dvojicí osmiválcových benzínových motorů, z nichž každý dosahoval výkonu přibližně 120 koní. Maximální rychlost se pohybovala okolo 90 kilometrů za hodinu. Na polovinu 30. let tak šlo o velmi moderní vozidlo, které odpovídalo Baťově představě rychlejšího a komfortnějšího cestování.
Modrým expresem do Prahy
Modrý expres měl pomoci uskutečnit dlouhodobou představu o rychlém spojení Zlína s Prahou. Pro Baťovy závody mělo takové spojení velký význam. Zlín se stal důležitým průmyslovým centrem, do kterého přijížděli obchodní partneři, zaměstnanci i návštěvníci z dalších částí republiky. Rychlejší cesta do hlavního města tak nebyla jen otázkou pohodlí, ale také dalšího rozvoje firmy a města. Modrý expres ukazoval, jakým směrem se mohla doprava do budoucna ubírat. Přestože se Modrý expres nakonec nerozšířil mezi běžnou flotilu železničních vozidel, představoval jeden z nejzajímavějších železničních projektů spojených s Baťovými závody.
Konec Modrého expresu
Modrý expres si ale dlouhého provozu neužil. V roce 1938 byl odstaven, protože bylo potřeba šetřit benzínem, a jeho působení na kolejích tak skončilo poměrně brzy. Přesto šlo o zajímavý projekt, který ukazoval, jak velké plány Baťovy závody s železniční dopravou měly. Vůz navíc vznikl už v roce 1935, tedy ještě před známou Slovenskou strelou. Přestože se Modrý expres nikdy nestal běžnou součástí československých železnic, dodnes patří mezi zajímavé připomínky toho, jak se ve Zlíně ve 30. letech experimentovalo s moderní dopravou. Dnes vůz bohužel neexistuje, jelikož byl roku 1945 zrušen.
Zdroje: vlaky.net, idnes.cz, moravske-karpaty.cz