foto: Správa železnic/Ilustrační obrázek
Správa železnic oznámila navýšení rozpočtu na výstavbu železničního tunelu mezi Prahou a Berounem. Projekt však bude dokončen až na začátku 40. let.
iROZHLAS nedávno informoval, že stavba železničního tunelu Praha–Beroun si vyžádá téměř dvojnásobnou částku oproti původním odhadům. Zatímco v roce 2019 Správa železnic počítala s investicí ve výši 47 miliard korun, v dnešních cenách se rozpočet vyšplhal na 76 miliard. Samotná výstavba by měla začít v roce 2032 a potrvá přibližně 12 let.
Klíčový projekt české železnice
Tunel o délce 25 kilometrů patří mezi nejvýznamnější dopravní projekty v České republice. Nejde totiž pouze o rychlejší spojení mezi Prahou a Berounem, ale také o první krok ke zlepšení železničního spojení s Německem.
Psali jsme
Ministr dopravy Ivan Bednárik jednal v Drážďanech o jedné z největších železničních staveb střední Evropy. Klíčovým tématem schůzky se saskou…
Podle informací iROZHLASu se po dokončení stavby zkrátí cesta z pražského Smíchova do Berouna na pouhých 13 minut. V současnosti přitom cesta trvá více než hodinu. Spojení mezi Prahou a Plzní by se mělo zkrátit na přibližně 45 minut. Ministr dopravy Ivan Bednárik potvrzuje, že ministerstvo se na přípravě projektu intenzivně podílí. Podle něj jde o smysluplné řešení, které významně posílí kapacitu české železniční sítě.
Psali jsme
Ministr dopravy Ivan Bednárik a prezident Petr Pavel se ve čtvrtek setkali, aby projednali nejdůležitější dopravní investice. Shodli se na…
Proč je tunel potřeba?
Ředitel Správy železnic upozorňuje, že náklady na projekt odpovídají běžné praxi v evropských zemích a pohybují se dokonce na spodní hranici obvyklých investic do podobných staveb. Hlavním důvodem výstavby je podle Správy železnic nedostatečná kapacita současné tratě. Tomáš Tóth říká, že je železniční spojení dlouhodobě přetížené a možnosti jeho dalšího rozvoje jsou velmi omezené.
Přípravy projektu pokračují
O plánech na výstavbu tunelu jsme informovali už dříve. Správa železnic předtím vyhlásila výběrové řízení na zhotovení inženýrskogeologického průzkumu, který má pomoci snížit rizika během samotné výstavby.
Psali jsme také o stanovisku Ministerstva životního prostředí. Posouzeny byly všechny důležité aspekty projektu, včetně vlivu stavby na životní prostředí, zdraví obyvatel, hlukové zátěže, kvality ovzduší i vod. Projekt podle ministerstva splnil všechny zákonné požadavky. Přípravné práce by měly začít v roce 2028. Samotná výstavba je plánována na rok 2032 a její dokončení se očekává na začátku 40. let. Vlaky budou tunelem jezdit rychlostí až 200 km/h.
Inspirace v Ejpovickém tunelu
Nejde o první velký český tunelový projekt. Už v roce 2018 SŽ informovala o úspěšném uvedení do provozu Ejpovického tunelu, který spojuje Rokycany a Plzeň a výrazně zkrátil cestování mezi západními Čechami a Prahou.
Modernizovaný úsek Rokycany–Plzeň je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T. Díky napojení na německé hranice zároveň podporuje rozvoj mezinárodní železniční dopravy. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií a jeho celkové náklady dosáhly 6,783 miliardy korun. Evropská unie uhradila více než polovinu této částky. Zhotoviteli stavby byly společnosti Metrostav a Subterra.
Podle Správy železnic není Ejpovický tunel významný pouze svou délkou přes čtyři kilometry. Při jeho výstavbě byl kladen důraz také na využití nejmodernějších technologií a maximální bezpečnost provozu.
Během stavebních prací bylo vytěženo přibližně 326 tisíc metrů krychlových horniny. Ražbu tunelů zajišťoval razicí stroj německé společnosti Herrenknecht. Samotná ražba jižního tubusu začala v únoru 2015 a trvala přibližně 15 měsíců.