Triumf z dob největší krize Československa. Pod tunami zdiva tepe moderní železobeton

Chmarošský viadukt pod Kráľovou hoľou je triumfem moderní meziválečné techniky. Jeden z nejkrásnějších mostů bývalého Československa klame tělem. Pod tisíci kubíky tradičního kamenného obkladu se skrývá na svou dobu nevídané železobetonové monstrum.

Na první pohled připomíná železniční mosty ze švýcarských Alp. Kamenný most s devíti oblouky, zasazený do krajiny pod Kráľovou hoľou, patří mezi nejfotografovanější technické památky na Slovensku. Chmarošský viadukt u obce Telgárt už téměř století slouží železniční dopravě a zároveň láká tisíce turistů, fotografů i milovníků vlaků. Přestože se často objevuje na pohlednicích, v cestovatelských magazínech či na sociálních sítích, jeho vznik byl výsledkem jednoho z nejnáročnějších železničních projektů meziválečného Československa.

Stavba, která spojila Slovensko bez maďarského území

Historie Chmarošského viaduktu je neoddělitelně spojená s výstavbou železniční trati Červená Skala – Margecany. Československá vláda o její výstavbě rozhodla začátkem 20. let minulého století. Cíl byl strategický – vytvořit železnici, která by spojila střední a východní Slovensko, aniž by vlaky musely projíždět úseky, které po rozpadu Rakousko-Uherska zůstaly na území Maďarska. Samotná výstavba trati začala v roce 1931.

Mimořádně členitý horský terén si od projektantů vyžádal množství technických řešení včetně tunelů, násypů a viaduktů. Právě u Telgártu vznikl jeden z nejznámějších železničních objektů na Slovensku – Chmarošský viadukt, který byl dokončen v roce 1933. Celá trať pak byla uvedena do provozu v roce 1936. Viadukt přemosťuje Gregorovu dolinu, nazývanou Chmaroška, podle níž získal své jméno. Je dlouhý 113,6 metru, vysoký 18 metrů a tvoří ho devět pravidelných kamenných oblouků s rozpětím deset metrů.

Most je postaven v oblouku o poloměru přibližně 300 metrů, což ještě více zvýrazňuje jeho charakteristický vzhled. Na jeho výstavbu bylo použito přibližně 5 420 kubických metrů kamenného zdiva. Přestože působí jako historický kamenný most z 19. století, jeho konstrukce byla na svou dobu mimořádně moderní. Odborníci ho označují za první členěnou obloukovou železobetonovou konstrukci svého druhu na území tehdejšího Československa, přičemž kamenné zdivo vytváří jeho typický architektonický vzhled.

Součást unikátní Telgártské smyčky

Samotný viadukt však není jedinou technickou zajímavostí v okolí. Nachází se v úseku známém jako Telgártská smyčka, která patří mezi nejvýznamnější železniční technická díla na Slovensku. Aby železnice dokázala překonat velké výškové rozdíly pod Kráľovou hoľou, projektanti navrhli důmyslný systém tunelů, mostů a oblouků. Vlak tak na relativně krátkém úseku postupně nabere potřebnou výšku bez extrémního stoupání. Dominantou systému je mimo jiné 1 239 metrů dlouhý Telgártský tunel, nazvaný podle profesora Kornela Stodoly.

Výstavba trati přinesla práci tisícům lidí v období světové hospodářské krize. Na jednotlivých úsecích železnice pracovali dělníci z Horehroní i dalších regionů Slovenska. Podle historických údajů se na budování trati v době největšího stavebního rozmachu podílelo více než 9 000 pracovníků. Dodnes jde o jednu z technicky nejnáročnějších železničních staveb na Slovensku.

Magnet pro turisty i fotografy pod Nízkými Tatrami

Přestože Chmarošský viadukt vznikl jako součást strategické železniční infrastruktury, dnes je především vyhledávaným turistickým cílem. Díky pravidelným obloukům, okolní přírodě Národního parku Nízké Tatry a panoramatu Kráľovy hole patří mezi nejfotografovanější železniční stavby na Slovensku. Objevuje se v propagačních materiálech cestovního ruchu, dokumentárních filmech i zahraničních publikacích o železniční architektuře.

Viadukt je snadno dostupný z hlavní silnice mezi Telgártem a Vernárem. Vede k němu krátká pěší trasa, přičemž z několika míst lze bezpečně sledovat projíždějící osobní i nákladní vlaky. Pro železniční fotografy jde o jednu z nejvyhledávanějších lokalit na Slovensku. Téměř sto let od svého dokončení zůstává nejen funkční součástí železniční sítě, ale také symbolem technické zručnosti stavitelů meziválečného Československa. Spojení architektury, inženýrského umění a horské krajiny z něj vytvořilo skutečnou ikonu.

Zdroj: zsr.sk, slovakia.travel, rail.sk, turisticky.sk, filmcommission.sk, kamnavylet.sk, goguliver.sk