EU version

Test nového bezpečnostního zařízení. Podaří se mu zabránit srážce vlaků?

Test nového bezpečnostního zařízení. Podaří se mu zabránit srážce vlaků?
foto: Správa železnic - Facebook/Test nového bezpečnostního zařízení. Podaří se mu zabránit srážce vlaků?
03 / 02 / 2022

Minulý týden došlo k prvnímu otestování nového systému, který má varovat strojvedoucího před srážkou s jiným vlakem a zdokonalit tak bezpečnost provozu na regionálních tratích. Náměstek ministra dopravy Jan Sechtr jej shledává mobilním a cenově dostupným. Ředitel vývojové společnosti předpokládá nasazení nového zařízení během několika měsíců.

Výstražné zařízení, na kterém vývojáři více než rok pracovali, dokáže odhalit a lokalizovat jiný vlak do vzdálenosti sedmi až deseti kilometrů a předejít tak možné nehodě. „Systém pracuje s přesností na desítky centimetrů, takže pozná, na které koleji se vlak nachází, a upozorní strojvedoucího na možný střet,“ vysvětlil Václav Kraus, ředitel společnosti SHERLOG, která stojí za vývojem systému. „Systém je určený na zvýšení bezpečnosti zejména na jednokolejných tratích, princip fungování je postavený na dlouhých rádiových vlnách. Systém komunikuje a svítí v lokalitách, které nejsou pokryty komerčním signálem, tedy i v tunelech,“ dodal Kraus.

V České republice se dle Správy železnic nachází asi 1 750 kilometrů tratí nesoucích označení D3. Jedná se o typ tratí, kde bezpečnost závisí především na lidském faktoru – konkrétně dispečer dává například telefonem či vysílačkou souhlas k jízdě. „Dispečer může podle dopravní situace a svého uvážení překládat křižování vlaků z dopravny do dopravny, což samozřejmě může vygenerovat nehodovou událost, protože dispečer i strojvedoucí jsou také jenom lidé a jsou zatížení rutinou,“ komentuje stav Zdeněk Chrdle, ředitel společnosti AŽD Praha, která se zabývá vývojem a výrobou železniční bezpečnostní techniky.

V budoucnu lze u regionálních tratí očekávat zabezpečení jednotným evropským vlakovým zabezpečovacím systémem (ETCS), dle odborníků se však jedná o záležitost trvající v řádu deseti až dvaceti let. Vzhledem kE značné finanční náročnosti se v prvé řadě klade důraz na železniční koridory, kde dochází k největšímu zatížení. „Systém, který jsme vyvinuli, by mohl pomoci překlenout toto období. Je to levný, jednoduchý varovný systém, který může pomoci snížit nehodovost,“ uvedl Kraus.

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace