foto: Archiv/Železnice
Švýcarsko spolupracuje s Evropskou unií v rámci zavedení cílů Zelené dohody a podporuje železniční přepravu. Švýcarsko zavedlo zvláštní mýtný systém pro kamionovou dopravu. V mýtném systému je zahrnuta celá síť, není zde tedy prostor pro objíždění zpoplatněné infrastruktury. Poplatky jsou vybírány formou dálniční známky. která platí pro osobní i nákladní automobily.
Nákladní automobily musí ještě zvlášť platit mýtné, které je odvozeno od hmotnosti vozidla, emisní třídy a délce projeté trasy – tzv. hmotnostně-vzdálenostní poplatek (LSVA). Hlavním cílem zavedení mýtného systému bylo snížení kamionové přepravy, přesunutí přepravy ze silnice na železnici a vyřešení přepravy zboží v alpské oblasti.
Výnosy z mýtného systému jsou oproti jiným zemím používány na modernizaci nebo rozvoj švýcarské železniční sítě. Celkem 2/3 výnosů z LSVA jdou na velké dopravní stavby, jedná se teky o nejdůležitější zdroj financování tzv. Transalpské železniční osy (NEAT – komplex žel. tunelů Lötschberg a Gotthard).
Zavedení LSVA poplatku a postupné zvyšování hmotnostních limitů mělo pozitivní vliv na snížení dopravních výkonů u veškeré silniční nákladní dopravy a zároveň na růst objemu přepraveného zboží na kilometr (tunokilometry), tedy zlepšení vytížení nákladní vozidel. Dalším důsledkem zpoplatnění silniční sítě je stále vyšší využití železniční nákladní přepravy, jak ve vnitrostátní, tak tranzitní dopravě. Trvalý nárůst můžeme pozorovat i u kombinované nákladní přepravy nedoprovázené (přeložení přepravní jednotky) i služby truck-on-rail, kde dochází k naložení kamionů na vlak.
V případě mezinárodní silniční nákladní tranzitní přepravy může být přeprava uskutečněna v režimu TC – Společný tranzitní režim nebo v režimu karnet TIR.
LSVA je uplatněn na vozidla pro osobní a nákladní dopravu s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny. Sazba poplatku na kilometr je závislá na emisní třídě vozidla a na maximální povolené hmotnosti vozidla. Vozidla jsou vybavena OBU (On-Board Unit) jednotkou (zahraniční vozidla mohou použít čipové karty). Výběr pomocí OBU jednotky je ve Švýcarsku specifický. Na rozdíl od Německa a dalších zemí s elektronickým způsobem výběru mýtného OBU jednotka spolupracuje s tachografem, který zaznamenává ujeté kilometry. Pokud vozidlo opustí území Švýcarska, tak se přístroj deaktivuje, při návratu vozidla na území státu se opět aktivuje a opět zaznamenává ujeté kilometry.
Mýtný systém funguje na bázi kombinace satelitní technologie a k tachografu připojené čipové karty nebo palubní jednotky (OBU), ve kterých jsou uloženy informace o emisní kategorii a maximální hmotnosti vozidla a které začnou či skončí s načítáním počtu ujetých kilometrů při průjezdu hranicemi země
U nákladní dopravy po železnici byl mezi lety 1998 až 2005 také zaznamenán nárůst objemu přepraveného zboží na kilometr (tunokilometry) o přibližně 30 % neboli o 2,5 mld. tkm. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u tranzitní dopravy (33,4 %) a vnitrostátní dopravy (31,2 %).
konstantní nárůst lze pozorovat u využívání služby truck-on-rail, kde dochází k naložení kamionů na vlak a tím k využití železniční přepravy namísto té silniční. Toto je přínosem hlavně pro alpský region, kde v roce 2003 došlo ke snížení přepravy po silnici o 8% a tento pozitivní trend pokračoval i v následujícím roce, kdy došlo k dalšímu 3% poklesu v přepravě zboží zajišťované kamiony.
pozitiva zavedení mýtného:
- přesun části nákladní přepravy na železnici
- investice výnosů z mýtného do železniční infrastruktury, především NEAT
- obnova vozového parku nákladních přepravců
- zlepšení emisních charakteristik
- efektivnejší nasazování vozidel (eliminace prázdných jízd)