Světový majstrštyk: Ervěnický koridor – železnice na gigantickém náspu

Mezi Mostem a Chomutovem vyrostl technický zázrak – Ervěnický koridor. Záhadný násep, vysoký přes 100 metrů, je dnes tichým svědkem jedné z největších inženýrských výzev minulého století.

Ervěnický koridor. Zapomenutý technický zázrak uprostřed zničené krajiny mezi Mostem a Chomutovem. Dnes se podíváme, jak inženýři dokázali dostat železniční trať, dálnici ale i řeku přes obrovskou jámu velkodolů.

Jak by někdo mohl říct, Mostecko je u nás symbolem zkázy. Pod rypadly velkolomů nenávratně zmizely desítky vesnic, dokonce celá města, ale i historické cesty, železniční tratě, a dokonce potoky a řeky. Přesto tu vyrostlo unikátní technické dílo, které nemá ve světě obdoby a o kterém ví jen málokdo.

Řeč je o Ervěnickém koridoru, kterému dalo jméno město Ervěnice. První písemná zmínka o Ervěnicích pochází z roku 1238. Jenže právě Ervěnice stály v cestě propojení dvou velkolomů. Velkolom ČSA a Jan Šverma. 

Znáte Ervěnický koridor? Přes sto metrů vysoký násep mezi Chomutovem a Mostem, po kterém vede železnice, silnice a řeka Bílina - v potrubí. Je navezen z hlušiny hnědouhelných dolů. Železnice měla 4 koleje, 2 se vždy opravovaly, 2 fungovaly. Dnes už jen 2. Silnice je zvlněná 1/2 pic.twitter.com/hGy6OIFbLV

— Paja Von Dr 🇺🇦🇨🇿🇪🇺🇮🇱 (@PajaVonDr) October 4, 2024

Ervěnický koridor: Unikátní technický zázrak v srdci Mostecka

„V 50. letech se rozhodlo, že se celé území západně od Komořan vytěží. Rozšířily se dva povrchové velkolomy, které těžily poměrně kvalitní uhlí. Ty se propojily. Tomu ale překážely silnice, železnice, ale i řeka,“ říká Jan Setvák z Muzea a galerie Most s tím, že se muselo téma dopravních sítí vyřešit.

„Souvislá postupující těžba v centrální části Mostecké pánve od sebe odřízla Mostecko a Chomutovsko. Bylo proto třeba nějakým způsobem nahradit dopravní spojení mezi dvěma městy, jak železniční, tak silniční. Další věcí byla přeložka poměrně významného vodního toku řeky Biliny, která původně protékala tímto územím. Byly různé varianty toho, jakým způsobem tuto problematiku řešit.  Na stole byla i varianta, že by silnice i železnice mohla vést úplně mimo oblast Mostecké pánve,“ dodal k tomu ještě Jan Burda z Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí.

Mezi Mostem a Chomutovem: Jak vznikl Ervěnický koridor

Koncem 50. let se přišlo s nápadem na zřízení takzvaného Ervěnického koridoru, což byl gigantický násep. „To znamená, že se do obrovského dolu nasypala výsypka vysoká 4 až 5,5 metru, která se sypala nějakých 20-30 let. Na její temeno se pak přeložily dopravní sítě. Tedy železnice, silnice, řeka, ale samozřejmě i spojovací kabely a další věci,“ pokračoval.  

Celková délka spojení je 11 kilometrů a celý násep tu vyrostl mezi roky 1964 a 1984. Prvním unikátem koridoru je jeho mohutnost, se kterou se týčí nad dnem vytěžené oblasti. „To je možná nejzajímavější – dodnes jde o unikátní výsypkové těleso, které místy dosahuje až 170 metrů. Tady na té výsypce v podstatě dneska provozujeme železniční trať, silnici. Takže je to skutečně ohromné těleso,“ zdůraznil.

Ervěnický koridor: Jak 20 let výstavby změnilo krajinu Mostecka

Další dosypávání ovšem pokračovalo i v pozdějších letech a nyní je tu přibližně miliarda kubíků zeminy. Tím, že je na koruně náspu provozovaná doprava, tak velmi záleželo na tom, jak si bude koridor sedat.

Ervěnický koridor je unikátní technické řešení – železniční trať leží přímo na koruně náspu. Stavěly se dvě trati vedle sebe. Trať z Ústí nad Labem do Chomutova je dvoukolejná. Tam, kde byly velké poklesy, se zřídily koleje čtyři, aby se po dvou kolejích dalo jezdit a další dvě se průběžně opravovaly.  A i tak se tam jezdilo velmi pomalu. Původně byla povolená rychlost  jen 20 až 40 km/h, dnes se zde jezdí přes 100 km/h, protože poklesy jsou již minimální.

Zdroje: Badatele.net; iuhli.cz,