foto: JanSuchy / Wikimedia Commons / Public Domain/Železniční most mezi Kudowa-Zdrój a Náchodem
Trať mezi Náchodem a polskou Kudowou-Zdrój postavili Němci na sklonku druhé světové války, aby získali nové spojení pro přepravu vojáků a zásob. Její první zátěžová zkouška připadla na Hitlerovy narozeniny, ale železnice známá jako Hitlerova dráha sloužila jen krátce.
Dnes už z Náchoda do polského lázeňského města Kudowa-Zdrój vlakem nedojedeme. Na konci druhé světové války tam ale železniční spojení na krátkou dobu vzniklo. Trať postavili Němci v posledních týdnech války, kdy potřebovali další cestu pro přepravu vojáků a zásob. Vedla z Náchoda přes Běloves, poradila si s řekou Metují a pokračovala přes tehdejší hranici směrem k polské obci Słone. Tam se napojovala na starší trať vedoucí do Kudowy a dál ke Kłodzku. Navíc je velmi úzce spojena s Adolfem Hitlerem, jelikož měla údajně sloužit jako dárek k jeho narozeninám. Její historie ale začala dávno před nacisty.
Psali jsme
Největší dělo, jaké kdy člověk postavil, mělo být Hitlerovou tajnou zbraní, která svými výstřely zlomí odpor Evropy. Místo toho však Těžký Gustav brzy…
Hitlerova dráha se plánovala už dávno před válkou
Nápad spojit Náchod s Kudowou-Zdrój se zrodil už dávno před druhou světovou válkou. Na české straně vedla od roku 1875 železnice z Chocně přes Náchod směrem k Broumovu. Na polské straně se postupně rozvíjela trať z Kłodzka, která vedla přes lázeňskou Kudowu až do obce Słone. Obě železnice se tak přiblížily ke státní hranici, ale krátký úsek, který by je propojil, stále chyběl.
O jeho vybudování se jednalo už po první světové válce a ve 20. letech vznikl také návrh, jak by mohla železniční doprava přes hranici fungovat. Plán se však tehdy neuskutečnil. Znovu se o možnosti výstavby trati začalo mluvit až v roce 1940. Teprve na konci druhé světové války Němci rozhodli, že by se jim další trať ve směru východ–západ hodila. Nejprve asi k přísunu jednotek na frontu, později k úprku.
Hitlerova dráha vznikala ve velkém spěchu
Stavba začala o pět let později v moment, kdy se fronta rychle blížila k Náchodu. Německo chtělo železniční trasu, po které by mohlo přepravovat armádu a vojenský materiál. Stavbaři museli upravit napojení kolejí u Náchoda a navršit zeminu v Bělovsi, aby vytvořili násep pro novou trať. Největší překážkou byla řeka Metuje, přes kterou bylo potřeba postavit most. Protože na rozsáhlou stavbu nebyl čas, vznikl provizorní dřevěný most.
Hitlerova dráha se stavěla za pomoci vězňů
Na rychlé výstavbě pracovali váleční vězni, čeští dělníci nasazení na nucenou práci i židovské ženy vězněné v táboře v Žakši, německy Sackisch. Historik Václav Sádlo, jehož výzkum cituje časopis Železničář, popsal, že lidé pracovali dlouhé směny. Místní obyvatelé se snažili zajatcům pomáhat a nosili jim jídlo, přestože stavba probíhala pod německým dohledem. K vybudování trati bylo potřeba velké množství zeminy a kamení. Nejvíce materiálu spotřeboval násep, který vedl ke zmíněnému mostu přes Metuji. Část zeminy přiváželi například ze Smiřic.
Hitlerova dráha měla při první zkoušce problém
Stavba trati byla pod velkým časovým tlakem. První zátěžová zkouška nové trati připadla na den Hitlerových narozenin, tedy na 20. dubna 1945. Údajně měla sloužit jako Hitlerův dárek. Právě díky tomu si trať vysloužila přezdívku Hitlerova dráha. Zkouška ale odhalila, že stavba má vážný technický problém. Zkoušky ovšem dopadly katastrofálně, stoupání k mostu bylo příliš veliké, lokomotivy (německé řady 38 a české 524.1) sotva přes Metuji vyjely samy, o nějaké zátěži nemohla být ani řeč. Násep se tedy musel upravit tak, aby bylo stoupání pozvolnější. Další zkouška se uskutečnila 3. května a podle dostupných zdrojů dopadla úspěšně.
Hitlerova dráha fungovala jen krátce
Podle náchodské kroniky odjel 3. května 1945 z Náchoda vlak směrem do Kudowy-Zdrój. Ve vlaku měl být vůz Červeného kříže a přibližně dvacet lidí. O dva dny později přijel z polské strany vojenský vlak, ten se však brzy vrátil. Sovětská armáda už postupovala Kladskem a situace se rychle měnila. Přesný počet vlaků, které po spojce projely, není známý. Zdroj iDNES uvádí, že provoz skončil 12. května. Vlaky po Hitlerově dráze jezdily nepravidelně a nikdy se nestala součástí běžné osobní dopravy.
Psali jsme
Podle údajů polského drážního úřadu UTK se již tři měsíce po sobě v řadě ukazuje nárůst v železniční nákladní přepravě.
Hitlerova dráha zanechala stopy v krajině
Po válce se ukázalo, že trať postavená ve spěchu není v dobrém technickém stavu. Násep se propadal a provizorní most přes Metuji potřeboval další údržbu. Koleje na polské straně byly odstraněny a později rozebrali také český úsek i most. Železnice tak postupně zmizela, některé její pozůstatky se ale dochovaly dodnes. Nejlépe jsou vidět na polské straně hranice, kde lze najít části náspu, zářezy, opěrné zdi, propustky i kamenné mosty. Zachovala se také bývalá nádražní budova v obci Słone, která dnes slouží jako rodinný dům. Hitlerova dráha tak měla krátké trvání a připomíná, jak důležitou roli železnice za druhé světové války hrála.
Zdroje: idnes.cz, zeleznicar.cd.cz, igormauricio.cz