foto: ACIR/ilustrativní
Víkendový výbuch na klíčové železniční trati v Polsku, která slouží pro přepravu vojenské pomoci na Ukrajinu, vyústil v bezprecedentní obvinění. Polské úřady veřejně označily incident za akt státního terorismu, za nímž stojí ruské tajné služby. Stojí za tím opravdu Rusko? Moskva obvinění odmítá.
Polsko se potýká s vážným případem sabotáže na klíčové železniční trati. Po výbuchu na trati mezi Varšavou a Lublinem, která slouží pro přepravu zbraní na Ukrajinu, polské úřady veřejně obvinily ruské tajné služby. Incident, který polský ministr zahraničí označil za akt státního terorismu, vedl k nasazení tisíců vojáků na ochranu kritické infrastruktury a k uzavření posledního ruského konzulátu v zemi. Ale může za to opravdu Rusko?
Psali jsme
PKP Cargo vidí budoucnost železniční nákladní dopravy v intermodálu a rozvoji baltských přístavů. Polsko však podle vedení firmy musí zlepšit…
Vyšetřování míří do Ruska
K výbuchu nálože došlo v oblasti Życzyna. Podle mluvčího polského ministra koordinujícího zvláštní služby, Jacka Dobrzyńského, "vše ukazuje na to, že za sabotáží stály ruské zvláštní služby." Terčem útoku byl vlak směřující z Varšavy do Dęblinu. Trať je klíčová pro logistiku dodávek vojenské pomoci Ukrajině, což z ní činí cíl možných sabotáží. Na kolejích byly nalezeny dvě nálože, z nichž jedna z neznámých důvodů nevybuchla. Z té se podařilo zajistit SIM kartu od polského operátora, která měla posloužit k odpálení.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že ze sabotáže jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím působící v ruských službách, které po činu opustily Polsko. Prokuratura zahájila vyšetřování teroristických a sabotážních činů spáchaných pro cizí rozvědky. Ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že se nešlo jen o sabotáž, ale o akt státního terorismu, jelikož jasným záměrem bylo způsobit oběti na životech. Český ministr zahraničí Jan Lipavský incident přirovnal k Vrběticím 2014 a vyzval k jednotnému postoji proti hrozbě, kterou Rusko představuje, uvedl iRozhlas.cz.
Psali jsme
Na okraji Krakova, pod nánosem prachu a rezavého šrotu, tiše hnijí parní obři, kteří kdysi vládli železnicím. Vlakový hřbitov Kraków-Płaszów…
Polská reakce a bezpečnostní opatření
Polsko reaguje na hrozbu sabotáží ráznými kroky: Ministr Sikorski oznámil uzavření posledního ruského konzulátu v Gdaňsku. Důvodem je eskalace nepřátelských činů ze strany Ruska. Moskva vyjádřila politování a slíbila reciproční opatření. Ochrana infrastruktury. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že armáda nasadí až 10 000 vojáků v rámci bezpečnostní operace s krycím názvem Horyzont. Jejím cílem je ochrana kritické infrastruktury a boj proti sabotážím. Armáda už nyní hlídá 120 km klíčové trati. Spolupráce s Ukrajinou: Premiér Tusk a prezident Zelenskyj se dohodli na spolupráci zpravodajských služeb a státních drah obou zemí. Zřízena bude ukrajinsko-polská skupina pro předcházení podobným situacím.
Moskva obvinění odmítá
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov obvinění polských úřadů označil za "naprosto neopodstatněná a bezdůvodná". Podle Moskvy se jedná o projev "rusofobie" ze strany polského vedení, které se snaží jakýkoli problém svést na Rusko. Polsko se nicméně nechystá přerušit diplomatické vztahy s Ruskem, stejně jako to neudělaly jiné země, které se staly terčem sabotáží (např. Česká republika). O situaci hodlá Varšava jednat se spojenci v NATO a EU, uvedl Seznam Zpravy.