Temné dědictví vsetínské zbrojovky: Trať vozila zbraně i lidi

Valašská vlečka, která dnes zmizela z mapy, měla osudový význam. Denně po ní proudily tisíce zaměstnanců i vagony se zbraněmi a municí. Co začalo jako snaha ulehčit cestu do práce, se brzy změnilo v důležitou součást válečné mašinérie.

V našem seriálu opuštěných tratí nám nyní přišla do hledáčku pozornosti  unikátní a dnes již neexistující železniční dráha, která sloužila vsetínské zbrojovce.

Vlečka vsetínské zbrojovky: zapomenutá železnice s temnou minulostí

Příběh v sobě nese nejen průmyslové dědictví, ale i temný odkaz války. Zatímco většina lidí si pamatuje vlečky jen jako dopravní cesty pro náklad, tahle měla daleko širší využití. Denně přepravovala tisíce zaměstnanců. Konkrétně se tedy vydáme na Valašsko, kde se ve Vsetíně nacházela vlečka zbrojovky Jasenice. Prvotní myšlenky na postavení pobočky Zbrojovky Brno ve Vsetíně se objevily už v období první republiky. S jejich realizací se ale začalo až v roce 1937, těsně před začátkem druhé světové války. O dva roky později továrna stála, ale bez vlečky.

Němci využívali vsetínskou továrnu k výrobě zbraní a munice

„Po německé okupaci zbytku českých zemí, od března 1939 do zahájení války se Sovětským svazem, nechali Němci ve zbrojovce vyrábět původní československé zbraně a munici. Byly určeny na vývoz za devizy, které Německo potřebovalo k nákupu některých nedostatkových surovin ze zahraničí,” popisuje web Muzea Zbrojovka ve Vsetíně. Zaměstnanci museli každý den absolvovat čtyřkilometrovou pěší túru z města. Situaci nakonec řešila německá okupační správa, která zavedla autobusovou podnikovou dopravu, jež denně odbavila až 10 000 lidí, jak konstatuje web iDnes.cz. Právě z toho důvodu vznikly v roce 1941 nápady spojit Vsetín se Zbrojovkou vlečnou dráhou. O rok později se získalo stavební povolení. A stavět se začalo v roce 1943.

Vlečka se stala fenoménem Valašska – tisíce cestujících denně

Otevření se však kvůli válečným událostem posunulo až na 16. prosince 1945. Zpočátku se trať používala výhradně pro osobní dopravu, a to s velkým úspěchem. Obrovský nápor cestujících si vyžádal provoz dvou vlaků najednou s celkovou kapacitou 1 600 osob. Později je nahradila jedna souprava s až 21 vozy, která potřebovala druhý motor kvůli své délce. „Z počátku jezdily parní lokomotivy, s velmi pestrou sbírkou osobních vozů, mnohdy i služební vozy, různé provizorní řešení,” uvedl strojvedoucí v reportáži iDnes.cz.

Od parní lokomotivy až po legendární Karkulku řady T444.1

Trať nebyla dlouhá, měřila jen něco přes pět kilometrů. Jízda trvala pouhých 11 minut, a zpátky dokonce jen osm. Cestující za ni platili symbolické částky: od 20 haléřů v roce 1945 až do dvou korun v posledním roce provozu. Na trati se vystřídaly různé typy lokomotiv, od přestavěných nákladních vozů po známou motorovou lokomotivu „Karkulka“ řady T444.1 s vagony typu „Rybák“.

Po roce 1989 ale začal počet cestujících i objem nákladní přepravy rychle klesat. Poslední den osobního provozu byl 28. února 1994, a o měsíc později už jezdil jen jeden pár nákladních vlaků, navíc jen na objednávku. V polovině 90. let se doprava zastavila úplně. Koleje byly sneseny v roce 2000 a poslední lokomotivou, která po trati projela, byla Bangle 742.434.

Zbrojovka a její vlečka jako důležitá kapitola dějin Vsetína

Dnes už je z velké části trati cyklostezka a původní zbytky zastávky u vsetínského nádraží zmizely během jeho modernizace. Přesto se dá v krajině najít pár pozůstatků. Mezi nejvýraznější patří ocelový most přes řeku Bečvu, který byl původně určený pro Sovětský svaz. A poblíž se dají najít i původní drážní lampy, které stále svítí, jen jsou nově natočené na chodník.

Příběh vsetínské zbrojovky je skvělým příkladem toho, jak důležité byly průmyslové vlečky pro každodenní život. Ukazuje, že některé tratě nebyly jen o nákladu, ale i o lidech, kteří je používali každý den, a že jejich význam v regionu byl obrovský.