foto: Bundesarchiv, Bild 183-L18678 / CC-BY-SA 3.0/Adolf Hitler s generály Waltherem von Brauchitschem a Wilhelmem Keitelem
Hitlerův vlak byl během druhé světové víc než jen dopravní prostředek. Stal se mobilním symbolem moci a války. Souprava „Amerika“ odhaluje, jak nacistický režim řídil konflikty přímo z kolejí.
Druhá světová válka je známá svými bunkry, nové válečné zbraně a jiné technologické vymoženosti. Nacisté měli přísně střežená sídla, vedle kterých ale zároveň existoval také další zásadní prvek nacistického vedení. Řeč je o legendárním vlaku Adolfa Hitlera. Mobilní souprava, známá pod původním názvem Amerika, sloužila nejen k přepravě nacistického vůdce, ale především jako pojízdné velitelské stanoviště. Vlak ale neplnil pouze logistickou funkci, souprava byla součástí budování kultu osobnosti Hitlera a sloužila jako pojízdný symbol moci nacistického režimu.
Vznik Hitlerova vlaku
Hitlerův vlak byl konstruován mezi lety 1937–1939, na koleje poprvé vyjel o rok později. Název „Amerika“ není tak nevinný, jak se může na první pohled zdát. Podle informací název symbolizoval evropské dobytí Ameriky a následné vyhlazení Indiánů. V průběhu války byl ale název změněn, a to konkrétně roku 1941. Tohoto roku 11. prosince totiž Hitler vyhlásil válku Spojeným státům americkým a název byl tak poměrně nevhodný. Vlak byl oficiálně přejmenován na Brandenburg, všichni ho ale označovali za Führersonderzug. V překladu Vůdcův zvláštní vlak.
Hitlerův vlak v číslech
Je jasné, že se nejednalo o žádný obyčejný vlak. Hitlerovo železniční monstrum nebylo pouze bunkrem a velitelstvím, bylo také poslem propagandy. Vlak byl tedy velkolepý. Jeho složení se ale pokaždé měnilo. Jak jsme psali v dřívějším článku, většinou byl sestaven z 10-16 vagonů a táhly ho dvě lokomotivy pro případ, že by na jedné došlo k poruše. Vlaková souprava mohla být dlouhá až 430 metrů a vážit až 1200 tun. Co se rychlosti týče, souprava ujela 80–120 km/h a dokázala přepravit více než 200 pasažérů.
Z jakých vagonů se Führersonderzug skládal? Samozřejmostí je Führerwagen neboli Hitlerův vagon. Nechyběl jídelní či zavazadlový vůz, vagon pro hosty, ale ani tiskový vůz, který využíval Otto Dietrich a jeho štáb. Nesmíme ale zapomínat, že se jednalo hlavně o válečnou a velitelskou vlakovou soupravu. Součástí soupravy byl i pancéřovaný protiletadlový vůz Flakwagen, vybavený dvojicí čtyřhlavňových 20 mm kanónů Flakvierling se zázemím pro příslušníky 9. pluku.
Hitlerův vlak jako mobilní velitelství války
Jak uvádí bundesarchiv.de, pro první stálé velitelství se Hitler rozhodl až roku 1940. Jednalo se o velitelství Felsennest. Do té doby řídil Hitler své akce a postupy právě z paluby Ameriky. Vlak umožňoval Hitlerovi navštěvovat jednotlivé fronty a šířit nacistické myšlenky. Amerika byla také zázemím pro schůzky s politickými a vojenskými spojenci. Podle informací a fotografií hitler-archive.com, se Hitler na palubě vlaku setkal například v roce 1940 s předsedou francouzské vlády Pierrem Lavalem. Nechyběl ani Benito Mussolini nebo finský premiér Jukka Rangell, prezident Risto Ryti a maršál Carl Gustaf Emil Mannerheim.
Psali jsme
Druhá světová válka přinesla další rozvoj a využití obrněných vlaků v různých válečných oblastech. Tyto mohutné, opevněné stroje byly využívány…
Hitlerův vlak a jeho zánik
V dubnu 1945 Hitler nařídil svému pobočníkovi Juliu Schaubovi, aby zajistil zničení soupravy v Rakousku, aby nepadla do rukou nepřítele. Příkaz ale nebyl uposlechnut a jednotky SS vyhodily Hitlerův osobní vagon do povětří až po jeho smrti. Zbylé části vlaku padly do rukou Britů nebo Američanů, kteří je určitou dobu využívali. V 50. letech byly ale vráceny a některé části jsou uloženy v muzeu. Tím skončila existence vlaku, jenž během války symbolizoval mobilní moc a velení nacistického režimu.