EU version

Rekonstrukce nádraží Roudnice nad Labem je skoro u konce. Zbývají dokončovací práce

Rekonstrukce nádraží Roudnice nad Labem je skoro u konce. Zbývají dokončovací práce
foto: Správa železnic/Rekonstrukce nádraží Roudnice nad Labem je skoro u konce. Zbývají dokončovací práce
17 / 04 / 2023

Rekonstrukce poměrně frekventovaného nádraží Roudnice nad Labem, které se nachází na koridorové trati Praha – Ústí n. L. - Děčín. je téměř u konce. Dokončovací práce trvají, cestující ho však mohou plně využívat. Stavba probíhala ve třech etapách.

Cílem stavby bylo zhotovení rekonstrukce nástupišť a zřízení bezbariérových přístupů v ŽST Roudnice n. L. v režimu BIM. Plánem byla úplná peronizace, což znamená vybudování nového ostrovního nástupiště s bezbariérovým přístupem. Ten se dá vyřešit pomocí podchodu s dostatečnou kapacitou. V případě Roudnice n. L. budou s podchodem propojeny výtahy. Stavba nádraží Roudnice n. L. se rozdělila celkem do tří etap. První byla přípravná fáze, která začala v srpnu 2021. Stavaři připravili kabelové propojení mezi sudou skupinou kolejí a výpravčí budovou.

Druhá etapa začala v únoru roku 2022. Práce zde zahrnovaly rekonstrukci sudých kolejí, které se skládají celkem ze tří kolejí o délce více jak dva kilometry; částečnou rekonstrukci nástupiště; část podchodu; šachtu na budoucí výtahy a ostrovní nástupiště s novým zastřešením, novým světlem a sdělovací zařízení.

Třetí etapa začala v červnu 2022 a navazovala na předchozí práce. Tentokrát se rekonstrukce přesunula na liché koleje. Ty se původně skládaly ze 3 tří kolejí, stejně jako u sudých skupin. Jedna kolej byla využita jako prostor pro poloostrovní nástupiště. Vcelku je nyní na nádraží 5 průběžných kolejí.

Celkově pak vznikla tři nová zastřešená nástupiště s novým osvětlením a kamerovým systémem. Dvě z toho jsou ostrovní a jedno vnější. Dále se upravovalo trakční vedení, modernizovalo zabezpečení na novou ústřednu typu ESA. Také výpravní budova prošla změnami. Upravovaly se zde dvě místnosti a konstrukce stropních prostor. Nádraží se podařilo peronizovat. Všechna nástupiště jsou mimoúrovňová s pomocí podchodu pod kolejištěm. Východ je možný pomocí schodiště nebo výtahu.

I přes to, že cestující již mohou nádraží plně využívat, dokončovací práce budou trvat do konce roku. Je nutná úprava trakčního vedení, finalizace podchodu, výtahů a podhledů na nástupištích. Jakmile bude vše hotové, provoz vlaků bude až 140 km/h.

Železniční trať Praha–Děčín

Trať označená číslem 090 je dvoukolejnou elektrizovanou tratí, která je součástí 1. tranzitního koridoru a součástí celostátní dráhy. Funguje od roku 1850, kdy byla vybudována jako součást Severní státní dráhy. Trať je od roku 1986 elektrizovaná a na přelomu 20. a 21. století byla modernizována, takže v úseku Kralupy nad Vltavou – Lovosice mohou vlaky jezdit rychlostí až 160 km/h.

Celá trať vede po rovině v blízkosti řek Vltava a Labe. Od těchto řek se vzdaluje jen ve dvou úsecích, a to na vzdálenost nejvíce čtyř kilometrů. V úseku od Lovosic do Děčína vede v těsné blízkosti Labe. Prochází šesti tunely.

Nádraží v průběhu let

Stanice byla vybudována jako součást společnosti Severní státní dráha (NStB) za cílem spojit Prahu a Drážďany. V Roudnici nad Labem kvůli ní byla zbourána část historického centra, konkrétně západní mostecká věž a kostel svatého Václava, založený pražským biskupem Janem IV. z Dražic ve 30. letech 14. století.

Do provozu byla uvedena 1. června roku 1850 a to úsekem z Prahy do Lovosic. Další rok už mohli cestující pokračovat až do Děčína. V roce 1854 se staly provozovateli Rakouské státní dráhy. Později, na návrh architekta Aloise Otokara Samohrda, byla ke stanici přistavěna čekárna III. třídy, kryté nástupiště a jedna dopravní kolej. V roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy a místní dráha byla tak až do roku 1925 zestátněna.

Po rozhodnutí Ministerstva železnic v letech 1929–1932 probíhala přestavba celého areálu. Navýšení kapacity bylo docíleno přestavěním a rozšířením kolejiště a přesunutím nákladového nádraží do stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov. Staré nádraží bylo nahrazeno funkcionalistickou budovou podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha. 

Tagy