foto: Archives/Vysokorychlostní tratě
Vysokorychlostní systém je v radě zemí již dnes provozován a úspěšně rozvíjen. Obecně lze shrnout, že jeho benefity jsou nejen v dopravní oblasti, ale i demografické, ekonomické, sociální a hlavně regionálního rozvoje. V současné době je tématech i v zemích V4 zvyšování rychlosti, v Polsku se již 200 km/h jezdí. Na některých významných tratích i v zemích V4 jsou velké problémy s kapacitou infrastruktury. V květnu 2019 ministři dopravy zemí vyjádřili zájem na vybudování vysokorychlostní železnice i v zemích V4. Tento záměr pak podpořili na společném setkání i premiéři zemí V4.
Základní koncept je následující: Mělo by se jednat o nově vybudované tratě určené pro rychlost alespoň 250 km/h, měla by spojit hlavní města resp. nejvýznamnější hospodářská centra. Projekt byl představen ve dvou scénářích. První počítá s trasou z Budapešti přes Györ do Bratislavy a následně přes Brno s odbočkou do Prahy do Varšavy resp. Krakova. Alternativou je přímé propojení Budapešti přes Košice s Krakovem a dále do Varšavy. Druhá větev by pak propojila Budapešť přes Györ s Bratislavou a Prahou.
Ihned byla zahájena jednání společné pracovní skupiny, která řeší koordinaci studií proveditelnosti a zpřesnění trasování. Prvním výsledkem bylo vyřazení spojení Budapešť – Košice – Krakov jako ekonomicky nerealizovatelného. Zahrnovalo by mj. i dlouhý tunel mezi Slovenskem a Polskem. Dalším sporným místem je napojení Bratislavy. Slovensko původně navrhovalo spojení přes Štúrovo s napojením krajského města Banská Bystrica. Maďarsko ale chce trať vést přes Györ, neboť by se jednalo i napojení Vídně včetně letiště Schwechat a stávající trať do Györu je na hraně kapacity. Tato varianta nakonec zvítězila, ale na zpřesnění čeká přechod přes státní hranici, kdy přechod Dunaje z Györu do Bratislavy je obtížný z environmentálního hlediska, nacházejí se přísně chráněné lužní nivy. Alternativou je přechod přes Komárno, které však neumožňuje spojení přes Györ do Bratislavy. Uspokojivé a oboustranně akceptovatelné řešení zatím nebylo nalezeno.
Z Bratislavy je počítáno s novou tratí do Brna, přechod by byl vedle dálnice D2. V Šakvicích by se nová trať napojila na projekt vysokorychlostní železnice Praha – Brno Vídeň. Nejhorším úsekem by se tak stal úsek Brno – Přerov, kdy české ministerstvo prosadilo pouze modernizaci na 200 km/h. Jednalo by se o nejpomalejší úsek V4 VRT.
Z Přerova se počítá do Ostravy s tratí na 300 km/h. Z Bohumína na Katovic již probíhá studie proveditelnosti na novou trať přes Jastrzebie Zdroj, která by napojila 100 tisícovou aglomeraci na železnici, kterou nemá. Původně napojena byla, ale jedná se o oblast se silnou důlní činností, jejíž obětí se železnice stala. Dnes bychom tam nalezli jen síť důlních vleček. Z Katovic do Varšavy již vysokorychlostní trať existuje, jedná o trať CMK (Centralna Magistrala Kolejowa). Postupně je na ní zvyšována rychlost, v cílovém stavu přibližně v roce 2030 bude trať sloužit pro rychlost 250 km/h.
Časový harmonogram celého projektu je zatím velmi předčasný, nicméně Maďarsko má na realizaci velký zájem, Slovensko zatím vyčkává, Česká republika podstatnou část realizuje jako součást projektu Rychlých spojení s předpokladem realizace kolem roku 2030. V Polsku mají tratě V4 VRT také velkou prioritu, na CMK již dnes jezdí vlaky rychlostí 200 km/h, cílovému stavu brání primárně povýšení ETCS z provozované úrovně 1 na úroveň 2. K realizaci by mělo dojít do roku 2030. Trať z Katovic do Bohumína je ve fázi studie proveditelností s předpokladem realizace do roku 2030.