EU version

Pražský Hlavák je jako obří špunt, skrz který byste chtěli projít a nejde to! Přirovnává architekt Gebrian aktuální stav TOP železniční stanice v ČR

Pražský Hlavák je jako obří špunt, skrz který byste chtěli projít a nejde to! Přirovnává architekt Gebrian aktuální stav TOP železniční stanice v ČR
foto: Koláž redakce RAILTARGET/Adam Gebrian a vizualizace Pražského nádraží
12 / 02 / 2024

Kam lidé na pražském Hlavním nádraží běžně nechodí a jakých detailů si běžný návštěvník nevšimne? Zažijte s architektem Adamem Gebrianem pražský „Hlavák“ jinak.

Z odbavovací haly ze 70. let vychází cestující přímo do Vrchlického sadů. Kdysi úchvatný městský park s fontánou je dnes sídlem bezdomovců a narkomanů, kteří okupují prostory podél cest od nádraží k tramvaji. Často dochází ke konfrontacím s procházející veřejností. Není divu, že sady jsou známy spíše pod trefným označením Pražský Sherwood. „Myslím, že Sherwood je geniální přiléhavá přezdívka,“ souhlasí s přejmenováním Adam Gebrian. Lidé chtějí tímto prostorem projít co nejrychleji a rozhodně nemají v úmyslu se zde zdržovat.

Park se nachází v nejhorším možném stavu. „Myslím si, že tento park by tady vůbec neměl být a měl by se zastavět,“ uvádí architekt s tím, že není náhoda, že Vrchlického sady jsou takto zanedbané. I v případě rekonstrukce se však do neutěšeného stavu podle Gebriana opět vrátí. Kromě samotného parku projde rozsáhlou proměnou celá oblast před odbavovací halou. „Nová linka tramvaje toto místo dramaticky promění. Tramvaj je městotvorná. Tady se těším, že přijede blízko nádraží a vy nebudete muset chodit na zastávku, která je dál,“ přibližuje budoucí schéma propagátor architektury.  

Oblast, která obklopuje pražské hlavní nádraží, se skládá z mnoha zákoutí, z nichž je většina neudržovaná, špinavá a nelze je řádně využívat. Výškové rozdíly a řada dalších faktorů vedou k tomu, že spousta míst leží ladem a nachází se opravdu ve špatném stavu. „Jistým způsobem to souvisí i s interiérem odbavovací haly. Propojení, které by mohlo skvěle fungovat, neexistuje,“ konstatuje Adam Gebrian.

V místě jen kousek od tramvajového kolejiště komentuje architekt další nevyužitý prostor: „Jsme v absolutním centru města a vy se snadno můžete ocitnout na místě, kam nikdo nechodí a nevstupuje, a přitom vám v tom nic nebrání.“ Rozsáhlá boční fasáda haly je schovaná za obrovskou rampou. Oblast je pro pěší neatraktivní i špatně využitelná. Řešením podle Gebriana by bylo plochu zastavět. Otevřený prostor u nádraží nemá smysl. Lidé zde nepotřebují trávit delší dobu.

Veřejný zájem by měl být nadřazený individuálním investorům

Další kapitolou k rozsáhlým diskuzím jsou podchody. Měly by zajišťovat prostupnost všech oblastí, nicméně jde o místa, kam zavítají jen otrlí. Jsou tmavé, znečištěné, staly se útočištěm bezdomovců, pěší se jim zdaleka vyhýbají. Popularizátor i kritik architektury konstatuje, že jde o prostory, které nikdy nebudou vypadat dobře. Lidé chtějí chodit po povrchu.

Architekt se přiklání i k většímu propojení nádraží s městem, což by mělo být záměrem pražských zastupitelů. Na pozemcích, které patří státu a městu, musí podle něj být v první řadě chráněn veřejný zájem. „Měly by se vést diskuze o celém území. Nádraží v takovémto místě, to musíte řešit do všech světových stran, je to strašně důležitá část městské infrastruktury a pokud hlavní město Praha nebude koordinovat rozvoj ve všech částech okolo, bude to dělat někdo jiný. Tady byla šance zabývat se tím skoro od nuly,“ zdůrazňuje Adam Gebrian.

Je třeba řešit pozici nádraží komplexně, zohledňovat všechny vztahy okolí. Jak však říká Gebrian, plány na rozvoj celého území soutěžící neznali. Známý architekt popsal i svůj plán pro ideální svět: „Státní majetek spravovaný státní společností se převede na město, město si udělá představu, jak má toto území vypadat, navrhne master plán pro toto území a rozdělí ho na malé části. Jednotlivé části prodá soukromým investorům, kteří zde pak staví konkrétní budovy. Majetek se zhodnotí, město na tom vydělá, výsledkem je prostupné prostředí, kde je chráněn veřejný zájem.“

V Praze však majetek koupily jednotlivé společnosti a město hraje roli koordinátora, který se snaží docílit prostředí, jež má nějaké kvalitativní parametry. Nádraží je jako brownfield uprostřed města, není prostupné, chybí mu komplexní řešení, nezohledňuje se navazující území. Bezprostřední okolí samotné budovy nádraží je v neutěšeném stavu a ačkoli jde o místo uprostřed města, lidé se mu raději vyhnou. Nedochází k průběžné péči o veřejný prostor, což znehodnocuje původní investice.

Medailonek:

Ing. arch. MArch. Adam Gebrian

  • Vystudoval architekturu v Liberci a v Los Angeles
  • Získal titul Architekt roku (2015)
  • Teoretik, propagátor, kritik i fanoušek architektury, který toto téma popularizuje v médiích
  • Žil v Amsterdamu, Rotterdamu, Paříži, Londýně, Los Angeles a v Praze
  • Vydal knihy Tři měsíce v Barceloně (2021), Dva měsíce v Lisabonu (2021), Sedm měsíců v Raleigh, New Yorku a Chicagu (2022)
  • Na svém youtubovém kanálu pravidelně zveřejňuje videokomentáře k zajímavým objektům v České republice i zahraničí

YouTube kanál Adama Gebriana můžete sledovat zde. Celé video týkající se historie pražského hlavního nádraží najdete zde.

Zdroj: YouTube Adam Gebrian - Praha hlavní nádraží: Opuštěné a příšerné okolí v úplném centru Prahy 


Tagy