foto: Wikimedia Commons / Public Domain/Bombardér B-24M-1-FO Liberator
V listopadu 1944 se Brno a další moravská města ocitla pod palbou amerických bombardérů. Stovky lidí zemřely, tisíce ztratily domov. Příčinou přitom bylo špatné počasí nad jižním Polskem, kam měly jednotky původně namířeno.
„Moje dcera, která se tehdy narodila, už je babičkou třech vnoučat,“ zakončuje paní Klementina děsivý příběh z 20. listopadu 1944. Den, kdy Brno překvapil kobercový nálet amerických bombardérů, strávila v porodnici, ve strachu o své novorozené dítě a manžela. Její rodina měla štěstí, pro stovky dalších lidí na Moravě byl ale tento den druhé světové války osudný.
Špatné počasí a změna plánu bombardérů
476 amerických bombardérů typu B-24 Liberator a Boeing B-17 v inkriminovaný den vystartovalo z jihoitalské základny. Jejich cílem měly být továrny na syntetický benzín na jihu Polska, počasí však letcům nepřálo. Polské rafinerie byly zahaleny v neprostupných mracích a spojenci tak rozhodli o změně plánu.
Dva útočné svazy dostaly pokyn, aby nálož shodily na železniční uzly a továrny v jiných městech. Karta padla na několik jihomoravských měst, přičemž nejvíc bomb zasáhlo centrum Brna. I tady byla špatná viditelnost. Snad právě proto nálože dopadaly ve velkém i na obytné čtvrti a civilní obyvatele.
Sirény nikdo nebral vážně
Bombardování Brňany zastihlo nepřipravené. Na poplašné sirény byli za války už zvyklí, a kromě ojedinělého náletu ze srpna téhož roku měly bombardéry vždy namířeno jinam. „Nikdo to houkání nebral vážně a asi to bylo to nejhorší překvapení, pro ty lidi, že skutečně to začalo padat,“ vzpomíná pan Zdeněk. V době výbuchů proto byli lidé na ulicích a mnohým z nich se už nepodařilo uniknout.
Nálet na Brno nepřežilo 410 lidí a na 6 000 obyvatel přišlo o svůj domov. „Když prach klesl, tak jsme viděli oblohu a nad náma se nad hlavou houpal ještě zbytek železných schodů,“ popsal pan Stanislav situaci u nich doma, těsně po výbuchu. S matkou zrovna vcházeli na schodiště do sklepa. Oni dva přežili, další dva lidé na schodišti ale zavalily sutiny.
Nejtragičtější příběh z onoho dne se týká dětí ze školy na Mendlově náměstí. Bombardování porušilo i parní potrubí, vroucí voda potom zaplavila sklep, ve kterém se školáci ukrývali. 40 dětí se na místě v podstatě uvařilo.
Psali jsme
Měla to být blesková akce. Hitler považoval Stalinovu říši za ”kolos na hliněných nohách”. Jenže se přepočítal. Přestože Němci na východě…
K. H. Frank na inspekční cestě v Brně
Zajímavostí je, že v době náletu byl zrovna v Brně vrcholný nacista K. H. Frank. Na Moravě podnikal inspekční cestu a v Brně měl zrovna poradu s vojenskými veliteli. Při poplachu se ukryl v areálu Starobrněnského kláštera. Objevily se i konspirace o tom, že bomby na Brno byly shazovány s úmyslem Franka zničit. Je ale více než nepravděpodobné, že by kvůli tomu spojenci obětovali tolik civilistů.
Kromě Brna nálety zasáhly i Hodonín, kde zahynulo 179 lidí, nebo Břeclav, kde zemřelo na 60 lidí. Odtud letadla pokračovala na Zlín, kde si výbuchy vyžádaly 24 obětí. Během tří minut tam spojenci shodili 210 těžkých bomb a vyřadili z provozu 30 Baťových dílen. Podle některých historiků došlo k náletu na Zlín omylem. Kvůli špatné navigaci si piloti mysleli, že jsou nad Ostravou. Na celé Moravě onoho dne zahynulo 650 lidí.
Zdroje: ČTK, Osudové okamžiky