EU version

Neslavný příběh TSS: Bratři Šuškovi jako hrobníci českých oprav na českých železnicích

Neslavný příběh TSS: Bratři Šuškovi jako hrobníci českých oprav na českých železnicích
foto: Facebook/Marek Strmiska/https://www.facebook.com/photo/?fbid=2992303614429637&set=pcb.1719720551545013/Chátrající technika u nádraží v Hulíně
26 / 10 / 2021

V železniční komunitě stoupá rozhořčení se současným stavem ostravské společnosti Traťová strojní společnost a.s. (TSS). Společnost byla historicky dlouhodobě majoritním provozovatelem unikátních technických strojů, které se v Česku staraly o opravy a údržbu železničního svršku. Pod taktovkou podnikatelů Šuškových však firma stagnuje, její hospodářský obrat klesá a v neposlední řadě se snižuje její konkurenceschopnost v opravách na českých železnicích, které si tudíž postupně přebírá zahraniční konkurence.

Ta je reprezentována nadnárodními stavebními konsorcii, která si moderní techniku údržby tratí dováží na objednávku ze svých mateřských zemí. Nedostatek českých technických kapacit se tak v důsledku projevuje odlivem kapitálu do zahraničí a snížením české nezávislosti a soběstačnosti.

Od roku 2011, kdy došlo k privatizaci společnosti s historií, sahající do roku 1952, se společnost nerozvíjí. Management podcenil investice do obnovy technického vybavení a flotily kolejových vozidel. Přitom před rokem 2011, kdy došlo k privatizaci, se jednalo o zdravý podnik, který vlastnil jedinečné know-how oprav na českých železnicích, měl vyškolený a zkušený personál a adekvátní technologie.

Určitou dobu po převzetí Ostravskými opravnami a strojírnami (OOS) se podnik nacházel v setrvačném obchodním úspěchu. Postupem času se však začala projevovat neochota managementu a vlastníků investovat do technologií, lidského kapitálu i do obchodní činnosti. Společnost tak postupně přicházela o zakázky v českém prostředí v důsledku neschopnosti zajistit stále sofistikovanější opravy a údržbu tratí s vysokým tlakem objednatelů na čas, cenu a kvalitu.  

Společnosti TSS Cargo a.s. od roku 2015 do roku 2018 vykazovala pokles dosahované zisku po zdanění, mezi lety 2017 až 2018 byla dokonce ve ztrátě. Mezi lety 2017 až 2018 dokonce došlo k poklesu obratu na polovinu z 630 mil. Kč na 369 mil. Kč.

Došlo k zastarávání techniky, postupně i k jejímu vyřazování, a to až do současnosti, kdy je v provozu jen zlomek původní technologie, který však ani zdaleka neodpovídá moderním technickým a procesním požadavkům.

Smutné na celém příběhu je, že se k chátrající technice u nádraží v Hulíně, kde je jedno ze středisek společnosti, přidávají další neúspěšné nákupy a investice do zastaralých, vyřazených, strojů, dovezených z Německa a dalších koutů Evropy. Lze tak pozorovat podobný hřbitov vozidel, jako je v České Třebové, a to zejména s mohutným zastoupením techniky na údržbu tratí. Skoro by se zdálo, že na místě vzniká nové muzeum železniční techniky, které jen kopíruje zašlou slávu, kdysi dominantního podniku, bez kterého by nebylo možné udržovat velice hustou českou železniční síť. Celá skutečnost má však smutný dopad na železniční hospodaření v Česku i na osudy lidí, kteří po desetiletí budovali pověst podniku, který nakonec v důsledku privatizace   dospěl do malé regionální společnosti bez schopnosti konkurovat moderním výzvám.

Situaci s TSS se budeme nadále věnovat a příště Vám přineseme odpovědi na to, kam se poděl finanční kapitál společnosti, co na situaci říkají sami železničáři odpovědní za údržbu tratí i bývalí zaměstnanci podniku.

Tagy